MR - Magdalena Rettigová

Ačkoli jsou její iniciály MDR ( Magdalena Dobromila Rettigová), hodně se o ní píše i jako o Magdaleně Rettigové, proto jsem si dovolila zařadit ji mezi významné neboli známé osobnosti s iniciálami MR.

Magdalena Dobromila Rettigová, první česká spisovatelka, autorka sentimentálních povídek a proslulých kuchařských knih, se narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích u Hořovic.Otec Rettigové byl panským úředníkem. Rettigová chodila do školy v Plzni. Až do svých 18 let neuměla česky. Po otcově předčasné smrti se s matkou odstěhovaly do Prahy. V roce 1807 se Magdalena Rettigová vdala za soudního úředníka a spisovatele J.S. Rettiga (1774-1844), který ji uvedl do české společnosti. Její dcera byla známou zpěvačkou.Ať už si o literární tvorbě Rettigové myslíme cokoli, pravdou zůstává, že právě jí přísluší titul první české spisovatelky. Samozřejmě, že její často naivně mravoučné a sentimentálně laděné texty nepředstavují žádný mezník v dějinách literatury – ale je třeba si uvědomit, kdy, jak a pro koho vznikaly....

 

Cílem próz Rettigové je morální, citová a volná výchova. Psala i příležitostné a pozdravné básně a divadelní hry,ale  také německy psané memoáry.V roce 1986 byl vydán výběr z beletristických prací a z dopisů ve vydání Domácí kuchařky(vydaná 1826),díky níž je dodnes známá.Tato knížka vycházela v mnoha vydáních více než sto let.

Magdalena Dobromila Rettigová měla celkem 11 dětí.Zemřela rok po svém manželovi v roce 1845 v Litomyšli.

Dílo:
Domácí kuchařka aneb jednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské – 1826 – praktická příručka pro ženy, obsahuje instrukce a
návody k vedení kuchyně i komplexní rady k vystupování ženy
jako manželky, matky a vlastenky
Arnošt a Bělinka - 1820
Mařenčin košíček – 1821-22
Věneček pro dcerky vlastenecké - 1825
Jaroslav a Terinka - 1841
Bílá růže – 1827, divadelní hra
Masopustní žert – 1846, divadelní hra, vydáno posmrtně

 Na její počest byla vydána poštovní známka,která platí od letošního roku  http://www.infofila.cz/magdalena-dobromila-rettigova-1785-1845-r-2-c-3461 

Mně samotnou tahle žena neohromila jako autorka povídek či básní,ale zejména jako kuchařky.Její recepty jsou psány zvláštním,avšak zajímavým stylem.Posuďte sami....

RECEPTY Z DOMÁCÍ KUCHAŘKY (dvanácté vydání z roku 1874):
 
Hnědá silná polívka
Dej na rendlík kus másla, dvě na koláčky rozkrájené cibule, jeden celer, dva kořeny petružele, dvě mrkve, jednu kapustu, všecko rozkrájené, potom rozkrájej na kousky libru hovězího, libru libového skopového a půl libry uzeného masa, vlož ho s rozličnými zbytky od drůbeže na tu zeleninu a nech to až do hněda dusit; musíš však bedlivě dohlížet a častěji s tím zamíchat, aby se to nepřipálilo; pak to dej do hrnku, nalej na to 8 nebo 10 žejdlíků hovězí polívky a nech to ještě asi hodinu vařit; potom polívku proceď, vlej ji do mísy na smažené, na nudličky rozkrájené žemličky, a nes ji na stůl.
 
Beefsteak aneb hovězí řízky
Vezmi kus masa od svíčkové pečeně, ořež všechen lůj a kůžičky, nakrájej přespříč na prst tlusté žízky, sklepej každý obráceným nožem a trochu je osol; potom rozkrájej kousek slaniny na malé kostky, dej ji na kuthánek rozpálit, přidej k ní půl drobnince rozkrájené cibule, trochu zelené petružele, a když se to zapění, polož na to ty sklepané řízky a nech je spěšně hezky do hněda upect; ty odřízky a kůžičky dej na jiný kuthánek, k tomu kousek slaniny, cibuli, jednu petružel, jednu mrkev, půl celeru, dva bobkové lístky, trochu dymiánu, lot másla (je-li však při těch odřízkách více loje, není třeba másla) a nech to hezky do hněda dusit, potom dej k tomu vařečku nebo lžíci mouky a nech to chvilku, až se mouka jako hnědá kůra na dně usadí; pak na to nalej žejdlík hovězí polívky, nech to hezky povařit, potom to proceď, dej do toho trochu zázvoru, trochu pepře, trochu nového koření, trochu citronové kůry, a vlej na to ty hnědé dušené řízky; nyní se to však již nesmí nechat dlouho vařit, aby to příliš nezhoustlo; kdyby se to ale přece stalo, tedy se musí přilejt hovězí polívky, a když se má dávat na tabuli, zacedí se to citronovou šťávou; potom to dej na mísu a udělej okolo věnec z pečených zemčat, totiž: oloupej malé syrové zemčata, rozkrájej je na tenké lístky a nech je asi půl hodiny ve studené vodě namočeny, pak je osuš čistým šatem, posol je trochu, vhoď je do rozpuštěného másla a nech je hezky do zlatova usmažit. Kdo chce, může dříve půl drobnince rozkrájené cibulky v másle do zlatova usmažit a pak teprv zemčátka do toho vložit.
 
Dobrá buchta
Utři čtvrt libry nového másla, dej do žejdlíka dobré kyselé smetany 6 žloutků, 3 lžíce hustých kvasnic, asi dva loty tlučeného cukru, trochu soli, všecko dobře rozkloktej, pak tím zadělej pěknou suchou mouku hezky hustě, těsto dobře vypracuj, ať jde od vařečky, načež posyp servít moukou, rozválej na něm těsto asi na dvě stébla tlustě, pomaž ho rozpuštěným máslem, posyp tlučeným cukrem a skořicí, pak na dlouho nakrájenými mandlemi, vymaž formu máslem, vysyp ji aneb vylož mandlemi, buchtu pěkně sviň, dej ji do formy a nech ji tři čtvrtě hodiny kynout, pak aspoň tři čtvrtě hodiny pect; potom ji vyklop, posyp cukrem a skořicí a nech ji vystydnout. Do té buchty můžeš také místo uvedených věcí dáti dobře upravený mák.

Dobrou chuť

Skore: | Hlasy: 0