Ty tchýně

Jste tu poprvé? Tak se nejdříve zaregistrujte a získejte výhody!

Krásný den všem : ,,nešťastným snachám"!

Jsem moc ráda,že jsem Vás našla.Chtěla bych se svěřit a poradit. Bydlím v rodinném domku společně s manželovými rodiči a naší malou 2 letou holčičkou.

Vadí mi,že tchýně nemá ohled vůbec na mé soukromí...Chodí k nám cca 5x za den-)převážně za dcerkou. I když jsem jí poprosila, že potřebuji občas klid a soukromí.

Babičku potřebuji,protože potřebuji na 2 dny v týdnu hlídání.

Na jednu str.jí potřebujiu a na druhou bych občas nejraději odletěla na měsíc.

Osobně si myslím,že mé neznalosti:,,jak asertivně komunikovat", jsem opravdu neměla možnost získat, protože moji rodiče se rozvedli z důvodu neporozumění s prarodiči.

Tak mi má maminka s hysterií moc nepřidala.

Prostě mě opičí opečovávání mé tchýně fakt někdy dost vadí!!

Pak se to projevuje: záchvaty vzteku (dusím v sobě), občas nekontrolovaně vybouchnu

a propuknu v pláč. Manžela s tím nechci zatěžovat, protože on ,,rodinný domeček neopustí".

Prosím poraďte mi: jak mám zvládnout komunikaci, tak abych si neubližovala

a neobtěžovala s tím své okolí ? :).)

Jinak se asi objedn ám k psychologovi.

Díky

Rubrika: Osobní blogy

blog uživatele Pfiskřítek | Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | pošli tuto stránku | Zobrazit pro tisk

Vložil Pfiskřítek, 23 Červenec, 2010 - 22:23

Komentáře pod články, včetně těch, jejichž autory jsou redaktoři moje-rodina.cz, nevyjadřují oficiální stanovisko redakce. Redakce si vyhrazuje právo odstraňovat takové příspěvky návštěvníků portálu, které odporují dobrým mravům, porušují platné právní předpisy České republiky nebo obsahují jakoukoliv formu reklamního sdělení.

Pfiskřítku

ABA | 24 Červenec, 2010 - 13:07

Ó ,jak Ti rozumím Vrací mě to do doby ,kdy jsem měla první dítě ,o které jsem chtěla -a mohla- pečovat sama a tchýně mi se svými návštěvami lezla na nervy..Bydlíme s ní v jednom domě-ona své 1+1 , my 2+1...Strašnou dobu jsem se tu ani necítila doma -byla schopná mi i rovnat prádlo ve skříních ...To ,že jsem schopná a samostatná ,tchýně uznala ,až jsem čekala třetí dítě a musela ležet v nemocnici..Pak až jí došlo ,že péči o dům a dvě malé děti zvládám s přehledem ..Do té doby to byl boj o nervy .Poplakala jsem si taky dost ,podporoval mě ale můj manžel ,tak se to dalo vydržet

Jediná moje rada je -zkus si o svých pocitech promluvit s manželem .Neobviňuj nikoho ,tím míň jeho mámu ,jen mu povyprávěj ,jak se cítíš ..Třeba ti pomůže,podpoří ..Pokud ne ,tak bych si vzala na pomoc manželskou poradnu.

My jsme věřící ,tak jsme se za vztahy i hodně modlili a cítili Boží pomoc....Dnes není vše ideální ,stále mě umí pěkně namíchnout ,ale pláču kvůli ní minimálně a myslím ,že jsme našli nějaký kompromis ve vzájemných vztazích..

Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | pošli tuto stránku »