Vaše příběhy

Začátky jsou asi jedny z nejtěžších, ale zároveň i nejkrásnějších chvil v životě. Jsou nadějným cílem našeho života. Kde něco špatného končí, může být začátek něčeho dobrého. Celý náš život by se dal rozdělit na začátky a konce dobrých a špatných věcí.

Ač z názvu můžete získat pocit, že vám chci vyprávět pohádku, není tomu tak. Do jisté míry se jedná o pohádkový příběh, ale vymyšleno na něm není zhola nic. Chtěla bych vás seznámit s životem jedné kočičky a dvou lidí se srdcem plným lásky.

Je to ironie, ale zrovna u tohoto článku o začátcích jsem nevěděla, jak začít. Co napsat na úvod? Autorka předešlého příspěvku na toto téma to rozebrala dokonale. Nebudu to tedy opakovat. Zaměřím se na začátky, které si plánujeme sami, a to konkrétně na soužití se zvířaty.

Začátky lyžování budou zřejmě staré 4000-4500 let. Alespoň tak to posoudili odborníci podle kreseb, které našli na území národů žijící na severu Evropy.

To začátky lyžování v Českých zemích mají podstatně kratší historii. Počátek bychom našli až na konci 19. století.

Určitě znáte zařízení jménem knihovna - za určitý roční poplatek si půjčujete knihy, které doma nemáte nebo ani mít nemůžete, protože váš byt přece není nafukovací!. A potom v klidu domova zapůjčené přečtete, pokud to opravdu stojí za to, nebo také ne, když jste se jaksi "netrefili“.

Bylo mi tenkrát sladkých osmnáct let. Měla jsem práci, která mě těšila. Poznala jsem Boží lásku a chtěla trpělivě čekat na věřícího manžela. Byla jsem šťastná, spokojená a veselá. Ani můj třídní ze střední školy málem nevěřil, že jsem to stále já. Z obličeje mi zářil pokoj - pryč byl strach, napětí a nejistota, která mě provázela celou dobu studia na průmyslovce.

Nedávno jsem byla na večeři s kamarádkami. Když jsme se posadily k čistě prostřenému stolu, přišel číšník v bílé košili a zeptal se nás, co si dáme k pití. Objednaly jsme si čaj, džus, a perlivou vodu. Pak jsme si začaly povídat o zážitcích, které nás potkaly v poslední době a najednou jsme se všechny zadívaly na kolegyni, která nemohla odpoutat svůj zrak od své sklenice plné průhledné křišťálově čisté vody plné bublinek.

Ono se říká, že "každý začátek je těžký" a já si to poslední dobou opakuji docela často. Dříve jsem tu psala o svém těžkém "porodu" svojí první recenze a teď už v tom skoro "plavu". Pravda, někdy se taky motám v bludném kruhu - to když se mi určité slovo přilepí na ruku a já se ho ne a ne zbavit. Něco jako když jsem v pubertě za každým druhým slovem používala výraz "faktžejo", až mi to samotné bylo protivné.

Říká se, že každý začátek je těžký, ale záleží, jak se to vezme. Někdy není ani tak těžké začít, jako vytrvat a dokončit. Jsou různé začátky - některé si vybíráme, určujeme sami. Jiné nikoliv. Prostě jen tak vyplynou z toho, jak jde čas. Třeba takový začátek roku - 1. leden - ten si nevybíráme. Opakuje se v našem životě s tak pevnou periodicitou, že už od něj nic zvláštního neočekáváme.