Co když chce dítě do školy

„A co když náš Pepíček bude chtít do školy? Co když se nebude chtít učit doma?“ ptávají se úzkostlivé maminky, které se chystají pro své dítě udělat to nejlepší i za cenu osobních obětí. Přesto však nemá jistotu, že její skvělý nápad Pepíček právě ocení.

Domácí vzdělávání má samozřejmě smysl tehdy, pokud souhlasí všichni členové rodiny. U rodičů je to pochopitelné, jeden musí živit rodinu, tedy vydělávat, aby se ten druhý mohl v klidu zabývat vzděláváním. Pokud by byli v neshodě, mohla by rodina dlouhodobě fungovat jen stěží. Co však, nechce-li samo dítě? Co když je dítě spokojené ve školce, chodí-li tam, nebo v jiné skupině vrstevníků, jakou může být cvičení, dětská výtvarná dílna nebo hudební kroužek? Co když mu opravdu svědčí kolektiv a jeho silnou motivací k růstu je konkurence ostatních? Co když je soutěživé a potřebuje vyniknout?

Vlastní zkušenost

Já jsem si o naší starší dceři přesně tohle myslela. Ve školce se jí v podstatě líbilo, mezi dětmi byla ráda. Cvičení v Sokole ji bavilo a do hudební školičky pro předškoláky docházela s nadšením. Myslela jsem si, že nebude chtít zůstávat doma jen s maminkou a mladší sestrou. Předpokládala jsem, že bude toužit po kolektivu a bude chtít být jako každá jiná „velká školačka“. Obšírně jsme to s manželem probírali ze všech stran a nemohli jsme přijít k žádnému rozumnému výsledku. Mysleli jsme si, že domácí vzdělávání je dobrá věc, ale nebyli jsme si jistí, jestli se to tak nezdá pouze nám, kteří jsme základní školou prošli. Třeba na to naše dcera bude mít naprosto odlišný názor?

Zeptala jsem se jí proto jednoho dne: „Aničko, co bys chtěla raději? Jít do školy jako velká holka, nosit si aktovku s novým pouzdrem a bačkorkama a najít tam nové kamarádky? Nebo bys chtěla, abych tě učila já tady u nás doma?“ Čekala jsem skoro jistě, že si vybere školu. Ale ona mi odpověděla: „Maminko, nejvíc ze všeho na světě bych chtěla, abys mě učila ty doma.“ Pak mi jistě snadno uvěříte, že jsem se do domácího vzdělávání pustila s veškerým elánem a zodpovědností.

Každoroční smlouva

Přesto, že začátek našeho domácího vzdělávání se rozběhl po vzájemném ujištění, že o to všichni stojíme, bylo třeba každoročně se dohodnout znovu. Uzavíraly jsme proto s dcerami rukoudáním potvrzovanou dohodu, že já je budu učit, jak nejlépe dovedu, a ony budou vzornými žákyněmi. Pro případ vzpoury nebo záchvatu lenosti to bylo dobré opatření. Měla jsem se nač odvolávat.

 

 

 

Co když nechce

Přes všechny výhody, které domácí vzdělávání přináší, je možné, že dítě chce do školy. Jistě je dobré citlivě zjistit důvody, které dítě k takovému rozhodnutí vedou. Možná se ukáže nějaká bolest ve vzájemných rodinných vztazích, kterou díky tomuto rozhodnutí lze odhalit a vyřešit. Možná na důvodech nezáleží. Každopádně bych se obávala nutit zůstávat doma dítě, které touží jít do školy. Ať si jde! Není to žádná katastrofa. Vždyť i škola je prima.

To, co vyhovuje jedné rodině, nemusí vyhovovat každému. Některé dítě bude vrchovatě spokojené u maminky, jiné už touží vyrazit ven, do světa. Neodsuzujte se za to. Neznamená to, že jste horší matka, když zrovna vaše dítě chce do školy. Prostě je jiné, dosáhlo právě jiné etapy zralosti, má jinou povahu a je to tak dobře.

Skore: | Hlasy: 1