Dáváte i pětky?
Nesvádí domácí vzdělávání k přílišné shovívavosti rodičů – učitelů k dítěti – žákovi? Nejsou snad naopak domácí učitelé neúměrně přísní, když jim chybí srovnání se zbytkem třídy? Jak vůbec hodnotit prospěch, úroveň znalostí, zájem o předmět nebo úpravnost krasopisu v domácí škole? Jsou pro takový typ vzdělávání známky vůbec důležité? Jsou užitečné? Jakou vlastně mají funkci? Nesou stejný význam jako v běžné školní výuce?
Známky
Vztah k hodnotě známek je vlažnější, protože známky školní bývají často nespravedlivé. Mluví často více o štěstí, náladě učitele nebo momentální kondici dítěte. Samozřejmě, že doma je to jiné. Velmi brzy jsme poznali, že známky jsou pramalou motivací, když není s kým soutěžit. Při hodnocení se naplno projevil rozdíl mezi školou – učivo se probere, procvičí, vyzkouší a jde se dál. Doma se učivo učí tak dlouho, až se naučí.
Rozdíl je v přístupu učitele (což mohu posoudit, jelikož jsem profesí učitelka, která si učila své děti doma). Ve škole učitel probere látku. I kdyby se rozkrájel, není v jeho moci probírat, opakovat a procvičovat učivo s každým jednotlivě tak dlouho, až všichni pochopí. Prostě to ve škole není možné a nic to neříká o kvalitě učitele. Doma je to jiné. Učitel hledá, jak látku vysvětlit, jak ji aktualizovat či přiblížit, aby dítě pochopilo, osvojilo si ji a umělo použít. Zkoušení tudíž nabývá svého původního významu – prostě se zjišťuje, jestli dítě chápe. Ztrácí svou hrozivost, protože, pokud se vyzkoušením zjistí, že nepochopilo, nepamatuje si, neví, vysvětlí se, zopakuje znovu, případně se hledá jiný způsob, jak látku předat.
Vztah k hodnotě známek je vlažnější, protože známky školní bývají často nespravedlivé. Mluví často více o štěstí, náladě učitele nebo momentální kondici dítěte.
Slovní hodnocení
Hodnocení slovní, nikoli číselné je podstatně výstižnější a při domácím vzdělávání se hojně používá. Učitel má možnost vyjádřit, co se dítě naučilo na rozdíl od minulého stavu. Lze pochválit, povzbudit a zároveň poukázat na možnosti zlepšení. Na takové vymazlené hodnocení ve škole při hromadné výuce nemůže mít učitel kapacitu.
Obrázkové hodnocení
Někdy je nejvýstižnější hodnocení nakreslit. Týká se především písemných projevů například v písankách. Vzpomínám si, že když moje žákyně kroutily obloučky, smyčky a první psací písmenka, největší odměnou jim byl obrázek něčeho hezkého – zvířátka, dobrůtky, kytičky. (A pamatuju, jak jednou byla písemná práce mé žákyňky tak odbytá, že jsem pod její nahrabané řádky nakreslila slepici nohama vzhůru. Zabralo to, už nikdy nechtěla mít v sešitě nic podobného.)Kritéria
Rodič má možnost hodnotit prospěch svého dítěte v širších souvislostech. Když naše dcera napsala ve druhé třídě do testu z prvouky v odpověď na otázku, jaké jsou nezbytné životní podmínky živočichů, že potřebují: slunce, vzduch, vodu, potravu a svobodu, já jako učitelka jsem jí pyšně poklepala na rameno. Ta holka něco pochopila. Ve škole by nejspíš dostala dvojku.Žákovská knížka
Ano, i v domácí škole jsme měli žákovskou knížku, zapisovali jsme známky, tatínek je podepisoval. Žákovská knížka nám také sloužila k dalšímu účelu - zapisovala jsem do ní pozvání na pravidelné rodičovské schůzky v kavárně za rohem.
Osvobození rodiče, osvobozené děti
vydalo nakladatelství ComputerPress
Chcete mít s dětmi přátelský vztah a současně chcete, aby vás děti poslouchaly, respektovaly, důvěřovaly vám a uměly se od vás přiměřeně a ve správný čas odpoutat? Myslíte, že je čas učit je zodpovědnosti a samostatnosti? Rádi byste své úzkostné děti zbavili jejich strachů? Přejete si děti dobře vychovat, ale nechcete potlačovat jejich osobnost, křičet na ně a fyzicky je trestat?
Moudrost, humor, praktické rady jsou charakteristickým znakem této neuvěřitelné knihy, která na příkladech ze života učí takové komunikaci v rodině, která vede k sebeúctě, sebedůvěře, podporuje smysl pro zodpovědnost a přispívá ke stabilitě a harmonii v rodinách.
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tiskPinknerova | 31 Leden, 2011 - 10:41
silvisko73 | 31 Leden, 2011 - 10:19
máte krásnou tradici a asi to (až s Vítkem) zavedu také :-)) I když doma neučím.Ale týdenní chování našeho prtěte budu projednávat s tátou při dobrém kafíčku a hromadou dobrůtek. Nerušeni dětmi.. :-) Týdenní rodičák je fajn,ne? :-))
PS:Myslím,že Martin bude hrabat i přes PC :-) Pokud to ještě někdo neumí,on bude první.
Pinknerova | 30 Leden, 2011 - 21:30
No však to tak také bylo! Tuto tradici se snažíme dodržovat dodnes.
Naštěstí se dnes už tak na krasopis nehledí a beztak by bylo nejlepší, aby se učili psát "všemi deseti", to se jim buzde hodit každopádně, ne?
silvisko73 | 27 Leden, 2011 - 10:28
I mě to pozvání na rodičák vehnalo úsměv do tváře. To zavání pěkným manželským randetem :-))
A kdybych uměla malovat,tak nejčastějším obrázkem by byla ta slepice :-(( Martin hrabe,jak kura v hnoji:-(((
Už v první třídě řekla učitelka,že má "svůj" vypsaný rukopis. Že ona i on s tím nehnou:-(( A nehl s tím nikdo! Můžu mu to dát opsat třeba milionkrát,ale nepomůže to. A tak louskám,co písmo povídá.. a stejně potřebuji "přítele na telefonu" i nápovědu "půl na půl" a kdo ví co ještě.
tererezka | 26 Leden, 2011 - 22:57
"pozvání na pravidelné rodičovské schůzky v kavárně za rohem"
Hani, tak to je opravdu dobré využití žákovské knížky :-)
Jinak si pamatuju, že když jsem byla v první třídě, tak jsme prvního půl roku nedostávali žádné známky, jen razítka (byli jsme snad jakási pokusná třída či co...) Nejlepší razítko, které jsme mohli dostat byly třešničky a nejhorší bubínek. Všechno ostatní bylo jaksi mezitím, aspoň pokud se dobře pamatuju. Mně se to tenkrát hrozně líbilo. A právě ty tvoje obrázky v sešitech mi to teď připomněly... Škoda, že od té doby už jsem se s tím u prvňáčků nesetkala.


















Poslední komentáře
před 1 min. 51 vteřin
před 5 min. 9 vteřin
před 2 hodin 7 min.
před 10 hodin 30 min.
před 19 hodin 14 min.
před 19 hodin 16 min.
před 22 hodin 41 min.
před 1 den 56 min.
před 1 den 1 hodina
před 1 den 1 hodina