Když začnou podzimní plískanice

Podzim má mnoho tváří. Jeden den se vyhříváme na slábnoucím sluníčku, podruhé nás vítr málem odnese i s drakem a jindy se člověku ani nechce opustit dům, aby se vyhnul vlhku a nepříjemnému studenému dešti. Dokud je venku hezky, dá se s dětmi zajít na procházku nebo vyrazit někam na výlet. Co ale vymyslet, když se počasí spikne a děti se začnou nudit?

Následující tipy se hodí na dobu, kterou s dětmi trávíte doma. K většině z nich však potřebujeme různé přírodniny. Doporučení na začátek tedy zní: Využijte dnů, kdy je venku hezky, a nesbírejte co nejvíce materiálu, který pozdději při nepříznivém počasí využijete doma v teple. Sbírejte a lisujte listy, šípky, oříšky, kousky kůry, kamínky... a všechno, o čem si myslíte, že by se dalo zpracovat.

Strom z párané příze

Protřídili jste zimní šatník a objevili jste při tom spoustu starých čepic, šál a rukavic, které už jsou dětem malé nebo se jim prostě nelíbí? Co s nimi? Rozpárat a přetvořit v umění.

Na papír velikosti min. A4 vytvoříme podzimní strom. Kmen bude z opravdové kůry, kterou jsme nechali  předem alespoň den zatíženou, aby se narovnala a dala se nalepit na papír. Jako korunu stromu nalepujeme  páranou vlnu, která vytváří vlnkovaný efekt. Listí můžeme vytvořit ze zelené vlny nebo z podzimních barviček – oranžové, žluté, hnědé a červené. Nezapomeňte na listí spadané pod stromem.

Strom z opravdového listí

Nejdříve si nasbíráme vybarvené listí z jednoho stromu (doporučuji například břízu – lístky jsou drobné a zbarvené do veselé žluté barvy). Listy dáme minimálně na dva dny lisovat. Kmen stromu vyrobíme z lepenkového papíru, anebo znovu použijeme kus vyrovnané kůry. Na horní část kmene vlepíme velký kruh balicího papíru jako základnu koruny stromu. Na tento kruh nakonec nalepíme listí – nejprve na jeho obvod a poté směrem do středu kruhu.

Reliéf stromu

Rozvařením toaletního papíru nebo starých novin získáme po přidání škrobu hmotu, která po zaschnutí ztvrdne, takže můžeme vyrobit plastický obrázek. Než budeme s kašovitou papírovou hmotou pracovat, necháme ji zchladnout, abychom se nepopálili.

Jako podklad potřebujeme tvrdší materiál – překližku nebo kartonový papír. Hmotu nanášíme na podkladovou desku či karton a tvarujeme strom s plastickými výstupky. Necháme zaschnout do druhého dne. Další postup záleží na naší fantazii. Buď reliéf stromu obarvíme temperovými barvami, nebo jej ponecháme v původní barvě. Do koruny můžeme vlepit jablíčka z kuliček krepového papíru.

Řetěz z listů

Barevné podzimní listí lze spojovat bez pomoci dalších pomůcek, a to dvojím způsobem.

1. Pokud máme nasbírány ještě čerstvé listy, snadno je spojíme následovně: Konec prvního listu propíchneme stopkou dalšího listu a zavážeme jednoduchým sukem. Jen malinko proschlé listí by se nám polámalo.
   
   
2. Další možnost je taková, že stopky jednotlivých listů ustřihneme nebo ulomíme a listy k sobě „přišpendlujeme“ tak, že oba listy ve svou místech propíchneme (jako špendlíkem).

Listové řetězy využijete jako výzdobu zahrady (na keřích, zahradním domku nebo na průlezkách). Zároveň si s nimi ale děti mohou hrát – při běhu za nimi řetěz povlaje jako drak.

Stonožka

Nejlépe se vyrábí z listů akátu nebo šípkové růže. Nejprve si vybereme listy a na stole je poskládáme od největšího k nejmenšímu. Poté je pouze jeden po druhém propichujeme (každý list dvakrát – to znamená shora a z druhé strany listu nahoru) stéblem trávy tak, aby stopky listů zůstávaly dole, představují totiž nohy stonožky.

Jehelníček z ořechové skořápky

Do půlky skořápky namačkáme kousky vaty tak, aby zůstala vypouklá. Vatu překryjeme kolečkem textilu a kraje vlepíme do vnitřního obvodu skořápky. Můžeme přilepit malé poutko na zavěšení.

Pavučina

Ze čtyř špejlí (klacíků, bambusu apod.) vyrobíme rám – v rozích špejle svážeme přírodním provázkem vhodné tloušťky. Mezi tímto rámem nepravidelně natáhneme osnovu – pavučinu z přírodního provázku. Na ni poté přilepíme nebo přivážeme různé přírodniny (jeřabiny, vylisovaný list, větvičku šípku apod.). Vyplněným rámečkem ozdobíme stěnu pokojíčku nebo jej zavěsíme do okna.

Při vyrábění nezahálíme a trénujeme si hlavičky zapeklitými hádankami:

Kdo bez štětce, bez barev
obarví nám pestře les?
(podzim)

Na podzim se hejna sletí, v cizí kraje od nás letí.
Až nastane jarní čas, navrátí se zpátky zas.
(stěhovaví ptáci)

Kolik je na stromě listů?
(tolik co stopek)

Z jara dává krásu,
chládek v parném létě,
na podzim tě krmí,
v zimě zahřeje tě.
(strom)

Dokud sedí – je zelený,
když letí – žloutne
a když leží – zčerná.
(list)

Češe se, vlasy nemá,
klátí se, třtina není,
třese se, zimnici nemá.
(ovoce)

Co se ze švěstkových knedlíků nejí?
(pecky)

Hrneček
kroužeček
a na hlavě
střapeček.
Co je to?
(šípek)

Na vodě se točí,
nic se neomočí.
(vítr)

Co projde bez klíče zamčenými dveřmi?
(vítr)

Bez rukou, bez nohou na dveře tluče, dovnitř se dobývá.
(vítr)

Inspirací pro dnešní článek byla kniha Dagmar Šottnerové Léto a podzim.

Skore: | Hlasy: 0