Utajená tajemství

Jste tu poprvé? Tak se nejdříve zaregistrujte a získejte výhody!

Když opadají listy ze stromů, objevují se skrytá tajemství. Například vidím sousedům do kuchyně. Hlavně tedy, když je už venku tma a oni uvnitř svítí. Dokážu dohlédnout na konec naší ulice, která se mírně zatáčí a přes husté koruny není možné spatřit svah s malebnou kopulí kostela. Holými větvemi prohlédnu a zlatá střecha věže na mne září z dálky. Nejčastější objevy však na mne vykukují z korun stromů.

Když na podzim opadá listí, ráda se kochám tvarem větví, které takhle lépe vyniknou. Připadají mi jako klenuté melodie, jak se vinou od kmene do prostoru. Jemné pletivo větviček mi zase připomíná rytmus hudby. Ale nejvíc mě v holých korunách stromů zajímají ptačí hnízda. Nevěřila bych, kde všude si ptáci staví svá obydlí! Jsou to hazardéři. Jak riskují! Nechápu jejich myšlení, oni snad vůbec nerespektují nějaké bezpečnostní předpisy. Některá hnízda se vznášejí nad frekventovanou silnicí, kde bývá opravdu hustý provoz. Jiná se houpou na koncích tenkých větviček, tak tak že nespadnou. Člověk žasne, jak to tam vůbec mohlo udržet samo, natož s ptáky, s vejci a pak dokonce s vrtícími se mladými.

Některá hnízdečka jsou roztomilá, krásně uspořádaná, úhledná. Jiná vypadají ledabyle, trčí z nich suchá stébla nebo větvičky a povlávají cancoury igelitu. Ach ti nepořádníci! Jak v tom mohou bydlet? V jednom hlohu jsem zahlédla malinké hnízdečko. Pečlivě vykroužené, velké tak do dětské dlaně. Vždycky, když chodím kolem, se na ně se zalíbením koukám, protože mě nějak zahřívá u srdce představa, že tam hnízdili nějací ptáčci. Tak blízko, ale já jsem si jich nikdy nevšimla, dokud měl strom listí. Ale byli tam!

Vůbec si to beru nějak osobně, že tolik hnízd si ptáci postavili zrovna v naší ulici. To máme asi nějak útulnou ulici. V žádné ze sousedních jsem totiž tolik hnízd neobjevila. Schválně jsem je dvakrát přepočítala, abych to věděla přesně. Tak kdyby vás to zajímalo, na stromech v naší ulici jsem nalezla dvacet čtyři hnízd. Kdo z vás to má, přátelé? Dvacet čtyři hnízd v jedné ulici! To je potěšení.

Rubrika: Jedno potěšení týdně

Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tisk

Vložil Pinknerova, 19 Prosinec, 2011 - 01:05

Komentáře pod články, včetně těch, jejichž autory jsou redaktoři moje-rodina.cz, nevyjadřují oficiální stanovisko redakce. Redakce si vyhrazuje právo odstraňovat takové příspěvky návštěvníků portálu, které odporují dobrým mravům, porušují platné právní předpisy České republiky nebo obsahují jakoukoliv formu reklamního sdělení.

Tajuplná borovice

Pinknerova | 19 Prosinec, 2011 - 11:53

Skoro závidím! :-)

Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře »

utajená..

silvisko73 | 19 Prosinec, 2011 - 10:10

před okny našeho bytu se roztahuje borovice. Spodní část je klasická, ale vrch je zajímavý. Má rozdvojené větve, které směřují vzhůru. Takže dvojí koruna. Už kolikrtát jsem si říkala, že tento strom je nějak moc košatý.. a už vím proč! Borovice je obsazená ptáčky od jara do jara. Ano, i v zimně tu sedají sýkorky.. a jiní ptáčci a dokonce tu skáče i veverka. Na jaře tu pár těch ptáčků uhnízdí, ale spočítat to? Nemožné! Určitě je tam spousta hnízd, vidíme pouze pár. Něco z našeho okna a jiné ze země. Ale ten zpěv... a to, že borovice je věčně zelená a kryje sousedům pohled do našeho okna, to mne blaží !! Borovice je naší přírodní osobní "žaluzií".:-))) A z pokojíku vidíme hlohy a jiné stromy, které mají opadavé listy. Tam u nich se zase těšíme s prvním jarním paprskem, jak začnou pučet listy.. těšíme se pak i na tu sytou zeleň, zvláštní vůni.. a těšíme se i na barevnost těch lístků na podzim. A v zimě? Ptáčci tu navštěvují červené plody,kterými se živí. Naštěstí tu žaluzky nepotřebujeme. Za námi je školka, která je nízká a nehledí nám do oken. Spolu s ptáčky pak sledujeme hemžení dětí, když jdou na procházku, když se vrací, nebo když si je vyzvedávají rodičové... Máme na co koukat ;-)