Když miminko bojuje s atopickým ekzémem

Atopický ekzém postihuje lidi všech věkových kategorií. Objevit se může už záhy po narození. U kojenců se  obvykle poprvé projeví kolem třetího měsíce. Atopický ekzém způsobuje ve většině případů potravinová alergie. V následující článku se zaměříme především na to, jak se nejsnáze dopátrat alergenu, který vašemu miminku škodí.

Jak se projevuje?

Miminku se na tvářích nebo ve vlasech utvoří svědící vyrážka, která se někdy rozšíří i na trup a končetiny. Vyrážka může začít mokvat a na pokožce dítěte se vytvoří strupy.

Další formy atopického ekzému (AE):
Dětskou formou trpí batolata a předškolní děti. Vyrážka se u nich objevuje nejčastěji v loketních a podkolenních jamkách, na krku, kolem kotníků, na nártech a zápěstí, ale může postihnou i víčka či okolí úst. Mokvání ekzému je méně časté, vyrážka zůstává suchá – kůže vysušením zdrsní, postižené místo zčervená a svědí. V tomto věku je AE doprovázen inhalační alergií (tzv. sennou rýmou) nebo astmatem.

Atopický ekzém u dospívajících a dospělých se tvoří především v ohybech loktů, pod koleny, na zápěstích, ale je možné, že se objeví i na horní části hrudníku, na ramenou, krku, na obličeji (převážně kolem úst a očí) a často i na rukou (mezi prsty). Stejně jako u předškolních dětí doprovází atopický ekzém i v pozdějším věku inhalační alergie.

Dá se atopický ekzém vyléčit?

Zbavit se úplně atopického ekzému se člověku nepodaří. Jedná se totiž o onemocnění s vrozenou dispozicí. V případě, že ekzémem trpí oba rodiče, je pravděpodobnost výskytu u dítěte až osmdesát procent. Můžeme se ovšem snažit tvorbu ekzému omezit a zmírnit. S rostoucím věkem jeho příznaky většinou slábnou a kolem dvacátého roku u většiny pacientů vymizí.

Ne každý ekzém je způsoben alergií, proto je třeba projít více vyšetřeními. V první řadě je třeba probrat všechny dostupné údaje o zdravotních stavech členů rodiny, zhodnotit, jak dítě reaguje na změny ve výživě (především na kravské mléko nebo vejce) a podrobně se zaměřit na to, kdy se ekzém prvně objevil a jak se vyvíjel.

Alergologické a imunologické vyšetření pak určí, zda je vaše miminko atopik, tedy zda zdědilo sklon k alergii, a určí výši koncentrace alergických protilátek (např. bílkoviny kravského mléka, vaječný bílek nebo vzdušné alergeny).

Kromě krevních testů a testů kožních, kterými lze otestovat reakci na konkrétní alergeny, je nejsměrodatnější tzv. test EET (eliminačně expoziční test), který spočívá v omezení potraviny na určitou dobu a její opětovné zařazení do jídelníčku.

Atopický ekzém nemusí být vždy projevem alergie, a proto je důležité projít tímto vyšetřením.

Jak zjistím, na co je dítě alergické

Prvními alergeny, se kterými se dítě ve svém životě setká, jsou alergeny potravinové. Alergenní látky se skrze kojení dostávají ze stravy maminky do mateřského mléka. Nejspolehlivější metodou, jak určit, která potravina je viníkem atopického ekzému, je eliminačně expoziční test (EET).

Dieta jako test

EET spočívá v dočasném vyřazování alergenů ze stravy kojící matky. Jak test probíhá?
Ze své stravy kojící maminka vyřadí na dobu dvou až tří týdnů nejproblematičtější potraviny. Jsou to mléko a mléčné výrobky, sója a potraviny z ní vyráběné, vejce a hovězí a kuřecí maso. Do jídelníčku naopak zařadí probiotika.

Pokud se po vyškrtnutí těchto potravin stav dítěte zlepší, znamená to, že problémy děťátku způsobuje jeden z vyřazených alergenů. V další fázi proto dané potraviny postupně znovu zařazujeme do jídelníčku a sledujeme, jak na ně dětský organismus reaguje. Jistě se vám osvědčí, když si konzumovaná jídla a nastalé reakce budete pečlivě zapisovat. Pokud zpozorujete, že se stav dítěte opět zhoršuje, podezřelý alergen ze své stravy ihned vyřaďte.

Nejprve se postupně vrátíme ke konzumaci mléčných bílkovin. Začneme jednou porcí denně (např. jogurtem), další den přidáme jednu porci navíc (např. jogurt + tvrdý sýr) a třetí den se již neomezujeme a mléčné výrobky jíme ve stejném množství jako před dietou.

Další týden připojíme vajíčka, opět po menších dávkách (čtvrtka, půlka vajíčka) a nakonec vrátíme do jídelníčku i maso. Se závěry našeho pozorování se svěříme ošetřujícímu alergologovi, který vaše pozorování může potvrdit pomocí dalších alergologických testů.

Stav atopického ekzému se může zhoršit i v počáteční fázi testu, kdy vyřadíte všechny problematické alergeny. Ne každý AE je totiž způsoben alergeny potravinovými. Jeho příčiny mohou být různé: od nesnášenlivosti na kosmetiku, kterou používáte, po infekci na pokožce.

Pokud testovací metodou nedosáhnete uspokojivých výsledků, zkuste celou proceduru po několikadenní pauze zopakovat. Další možností je zpřísnit dietu vyloučením většího počtu potravinových alergenů pomocí takzvané nízkoalergenní diety.

Nízkoalergenní dieta rozšiřuje testování o další možné potravinové alergeny.
Kromě vajec a jakékoli živočišného mléka to jsou:

• Lepek, který nahradíme bezlepkovými obilovinami (rýže, kukuřice, pohanka).
  
  
• Kořenová zelenina, zelenina pikantní nebo kyselé chuti. Konzumujeme pouze vařenou zeleninu neutrální chuti, jako jsou brambory, cuketa, brokolice, květák, špenát, kapusta, čerstvé zelí, hlávkový salát a podobně.
  
  
• Jižní (citrusové, exotické) ovoce, kyselé keříkové ovoce (jahody, maliny, ostružiny, angrešt, rybíz). V jídelníčku ponecháme pouze vařené „české“ stromové ovoce (jablka, hrušky, švestky, meruňky, broskve, třešně), lze i melouny.
  
  
• Všechny ořechy včetně arašídů a všechna semínka.
  
  
• Z luštěnin podáváme pouze vařenou červenou čočku, hrášek, případně zelené a červené fazole.
  
  
• Hovězí, vepřové, kuřecí a rybí maso, uzeniny. Dieta dovoluje pouze krůtí, králičí, telecí nebo jehněčí maso.
  
  
• Většina koření (exotické, ostré). Atopickým dětem vyhovuje jen kmín a fenykl.
  
  
• Silné pravé (černé, zelené) čaje a červené čaje s obsahem ibišku. Spokojíme se pouze se slabými čaji (černý, šípkový nebo rooibos, fenyklový, kmínový).
  
  
• Sladkosti a pochutiny (kakao, čokoláda, bonbóny, med).

Zdroj: www.proalergiky.cz

Skore: | Hlasy: 0