První chvíle po porodu

Chvíle bezprostředně po porodu jsou pro matku a dítě nesmírně důležité. Od tohoto okamžiku se začíná utvářet jejich vzájemné pouto. Maminka se seznamuje se svým dítětem, přichází první fyzický kontakt a první kojení.

První kojení

Není důvod, proč první kojení oddalovat. Čím dříve matka své miminko přiloží k prsu, tím spíše bude kojit úspěšně. K produkci mléka dochází u každé ženy automaticky po narození dítěte díky hormonu prolaktinu.

Proč je dobré začít kojit ihned po narození? V první hodině následující po porodu se u kojence projevuje reflex zvaný „hrabání“. Umožňuje miminku najít rukama prs, zachytit tak pomocí rtů bradavku a sát mlezivo. Tento sekret, který je vylučován před mateřským mlékem, obsahuje důležité látky podporující imunitu dítěte.

Pokud reflex „hrabání“ nemá možnost být uveden v činnost, zmizí a vrátí se až po několika hodinách.
Mlezivo (kolostrum), tak zvané prvotní mléko, produkují mléčné žlázy všech savců těsně před porodem a ještě asi tři až pět dní po porodu. Jeho složení je odlišné než složení mateřského mléka. Obsahuje nejen množství minerálů, vitamínů, stopových prvků, bílkoviny, ale také protilátky proti bakteriím, virům a plísním. Mlezivo je proto jedním z důležitých prvků, které celoživotně ovlivňují imunitu nově narozeného dítěte.

Vyvolání laktace

Jak už bylo řečeno, miminko sající z prsu vyvolává tvorbu mateřského mléka. Nedostačující laktaci může způsobit právě opozděné první přiložení k prsu, tedy později než dvanáct hodin po porodu.
Kolik mléka budou prsní žlázy vylučovat závisí na tom, jak výkonně umí dítě sát a jak velkou chuť k jídlu má. Představa, že by si matka měla nechat mléko „do zásoby“, je mylná. Čím více dítě saje, tím více mléka matka má.

Z tohoto důvodu není vhodné nahrazovat noční kojení krmením z lahve. Mohlo by dojít ke snížení tvorby mléka nebo k ucpání a ztvrdnutí prsou a kojení by se tak stalo velmi bolestivou činností.

Jako přebytek mléka bývá někdy považováno spontánní vytékání mléka. To je však způsobeno množstvím pozitivních podnětů a také přirozenou odpovědí na pláč hladového dítěte. Naopak negativní podněty, jako jsou úzkost, bolest nebo strach z nedostatku mléka, způsobují ucpání prsů i v případech, kdy dítě saje dostatečně.

Tělo na tělo

Miminko potřebuje cítit matčinu blízkost. Fyzický kontakt jej udržuje v teple a poskytuje mu pocit bezpečí, protože zažívá podobné pocity jako v děloze. Smyslové a citové vjemy vyvolané mazlením, kolébáním a vzájemnými doteky si miminko spojuje s představou matky. Tento tělesný kontakt napomáhá ke vzniku pocitu základního bezpečí, který si dítě uchovává po zbytek života.

Jako důkaz toho, jak moc potřebují novorozené děti cítit fyzickou blízkost matky, nám poslouží příklady dětí umístěných v kojeneckých ústavech. Tyto děti často trpí zaostalým vývojem jak v oblasti motorické, tak i po stránce citové a intelektové.

Komunikace s kojencem

I miminka potřebují, aby se s nimi mluvilo. Ačkoli některým dospělým může mluvení na dítě, které zatím není schopné odpovídat, připadat nepřirozené a infantilní, ale i kojenec je bytost společenská.

V tomto směru nám může být důkazem experiment, který provedl v osmnáctém století pruský císař Fridrich. Tento příznivec osvíceneckých výzkumů, se chtěl dozvědět, jakým „přirozeným“ jazykem by mluvili lidé, kdyby je nikdo žádnou řeč neučil. Využil k tomuto pokusu opuštěné kojence, jejichž kojné měly zákaz na děti mluvit, ačkoli jim jinak poskytovaly všechnu potřebnou péči. Výsledek? Všechny děti zemřely před tím, než se dožily dvou let.

Vidíme tedy, že komunikace s miminkem je nutná. Což neznamená, že bychom se měli do hovoru s dítětem nutit.

Myslet i na sebe a své tělo

Období následující po porodu je plné změn a vyčerpávajících starostí. Proto je důležité nezapomínat ani na sebe. Hodně maminek v obavě před nadýmáním miminka omezuje svůj jídelníček. Tělo, které je zatížené kojením tak však může být ochuzeno o mnoho důležitých látek, což se projeví například lámáním nehtů nebo vypadáváním vlasů.

Maminky by se proto měly zamyslet a sepsat potraviny, které působí nadýmavě na ně i jejich partnera a těm se vyvarovat. Právě ty totiž s největší pravděpodobností budou nadýmavě působit i na dítě.

Týmová práce

Aby oba rodiče ve zdraví přežili první rodičovské období a zároveň neztratili radost a potěšení z prožívaného stavu, je třeba stanovit si strategii. Obzvláště v prvních měsících by si rodiče měli péči o miminko rozdělit. Matka by neměla na novou situaci zůstat sama. Tatínkové, co třeba vzít dítě na sobotní dopoledne na projížďku a umožnit tak partnerce pár hodin v klidu?

Pro maminku je navíc uklidňující vědomí, že otec je schopný dítě přebalit a v případě potřeby se o dítě postarat. Podíváme-li se na to z druhé strany, otec, který je od začátku dostatečně podporován partnerkou, nebude mít problém zůstat doma s dítětem sám, kdyby maminka musela pryč.

Skore: | Hlasy: 0