Začínáme se zimními sporty

Zimu si děti spojují v první řadě s Vánocemi, s vůní cukroví a s dárky... Zkrátka s pohodovými chvílemi, které tráví doma v teple pod stromečkem a u pohádky. Vzápětí na vás ale téměř každé dítě vyhrkne: „A ještě se těším, až napadne sníh!“ Nemůžou se dočkat koulování, stavění sněhuláků a sněhových hradeb, klouzání a sáňkování. Některé děti letos pod stromečekem najdou nové (a možná i úplně první) lyže nebo brusle. Na co pamatovat, chceme-li se s dětmi začít věnovat zimním sportům?

Seznamte se se sněhem

Na lyžích uvidíte stát i tříleté děti. S výukou lyžování lze začít v okamžiku, kdy děti dovedou dobře chodit. Není ale třeba vázat hned dětem na nohy lyže. Dopřejme jim „sněhovou předehru“. Vyjděte si na procházku, vyšlapávejte cestičky ve sněhu, dělejte andělíčky, klouzejte se, postavte si iglů.

Když děti sjíždí kopec

Jaká pravidla je třeba dodržovat, pokud s dětmi vyrazíme do terénu?

• Malé děti necháváme samotné jezdit na jednoduchých „prostředcích“, které jsou lehce ovladatelné, nízké a nemají brzdy. Vhodné pro malé začátečníky jsou igelitové pytle, umělohmotné lopaty či lžíce.
• Ke sjezdu volte terén, který není příliš prudký a dlouhý. Vybírejte svah bez skoků a výrazných nerovností, aby dětská páteř netrpěla velkými otřesy.
• Obzvláště si hlídejte dojezd, který by měl být dlouhý a bezpečný.
• Sjíždění je pro děti přitažlivým dobrodružstvím. Rychlou jízdu milují a zároveň se jí bojí. Proto na větších a prudších svazích jezdíme společně s dětmi na saních či na bobech.

Udělejte dětem sáňkování ještě zajímavější:

• Připravte si sněhové koule a při jízdě na saních se trefujte do stanoveného cíle (stromu, sněhuláka apod.)
• Postavte spolu s dalšími rodiči pro děti vyhloubený tobogán se zatáčkami pro jízdu na igelitovém pytli nebo menším vozítku. Projektováním takové stavby se zabaví hlavně tatínkové a starší bráchové.

Klouzáním vpřed

Klouzání představuje průpravnou fázi pro lyžování i bruslení. Je při něm třeba zaujmout správný postoj, aby člověk udržel rovnováhu. Pokrčíme kolena, zadeček nevystrkujeme, díváme se dopředu, abychom sledovali, kam se řítíme. Paže mírně od těla udržují rovnováhu. Takto si dítě pomalu zvyká na tzv. základní postoj, který mu později při lyžování i bruslení velmi pomůže.

Pozor: Sledujte pečlivě dítě a dávejte pozor, aby mu nepodjely nohy a nenarazilo si kostrč, záda a hlavu.

Základní postoj procvičujeme několika způsoby:

• Sjíždějte z malého kopečku ve dřepu – „na bobečku“.
• Klouzejte se propojení za sebou jako vlak nebo vedle sebe držíce se za ruce.
• Vyhlašte soutěž „Kdo dojede dál?“
• Na rovince dítě táhněte a sledujte, zda má pokrčená kolena a nevystrkuje zadeček.

Lyžování

Koupit, nebo půjčit?

Základním problémem, který řeší všichni rodiče ve chvíli, kdy učí děti lyžovat, je: „Pořídit mu kompletní vybavení, nebo ne?“ Než se rozhodnete pro jedno nebo druhé řešení, zhodnoťte dobře svou situaci:

1. Jezdíte na hory pravidelně a dítě budete brávat s sebou? Je v okolí vašeho bydliště lyžařský svah s vlekem, na kterém bude moci v budoucnu dítě trénovat samo nebo s kamarády i bez vaší přítomnosti? Pokud víte, že dítě výbavu využije, není od věci do ní investovat.
   
   
2. Jestliže sami nelyžujete a na lyže vyrážíte pouze výjimečně, je vhodnější si pro tyto příležitosti lyže vypůjčit. Jednou z možností je také pořídit dítěti již používané lyže od známých nebo z bazaru. Budou sice jeho vlastní, ale opotřebovanost s sebou nese i nebezpečí častějších technických zádrhelů.
   
   Pro děti-začátečníky je vhodnější opatřit kvalitní a správně fungující lyže, které mu sport neznepříjemní hned na začátku jeho snažení. Pokud tedy vyrážíte na hory jen zřídka, je lepší variantou obrátit se na půjčovnu lyží, kde vám poradí a poskytnou kvalitní lyže.
   
   Co vybavení obsahuje: sjezdové lyže s kovovými hranami, se sjezdovým vázáním, které upevňuje špičku i patu, a přezkové sjezdové boty. Lyže mají být krátké, asi po ramena dítěte, hůlky mají sahat nad pas nebo až do podpaží dítěte.
   

Zpočátku děti sjíždějí bez holí, protože jim nepřekážejí v jízdě. Hole ovšem využijete i při výšlapu do zasněženého terénu.

Běžky

Od pěti až šesti let můžeme s dětmi začít jezdit na běžkách. Pro malé děti nejsou vhodné kvůli tomu, že pohyb na nich klade vyšší nároky na rovnováhu. Vázání i boty jsou totiž volné, proto by malí předškoláčci tento způsob pohybu ještě nezvládli.

Běžky si děti oblíbí, protože pohyb na nich je přirozenější, lyže jsou lehčí a samo dítě je na nich pohyblivější.

Bruslení

S bruslemi lze začínat již od čtyř let. Je ale nutné vycházet z toho, zda má dítě dostatečně pevný kotník.  Dětské klouby je třeba chránit před přetěžováním. Boty na bruslení proto musí kotník dostatečně zpevňovat.  Jestliže se dítěti noha v botě viklá kotníkem dovnitř a ven, může za to buď závadná bota, nebo není dětský kotník dostatečně zpevněn vazy a svaly. V druhém případě s bruslením počkejte.

Pro nejmladší bruslaře se používají tzv. „kluzky“ – dvounožové brusle. Jsou hlavně pomůckou pro klouzání, ale nepomáhají dětem zvládnout techniku bruslení.

Pro pohyb na bruslích je třeba dobré rovnováhy, opora nohy se totiž zmenší na jeden čtvereční metr.

Než se rozjedeme po ledě

• První krůčky na bruslích si nemusíme odbýt přímo na ledě. Před vstupem na ledovou plochu se nejdříve projděte po gumových pásech na stadionu, venku po sněhu.
• Na podložce trénujte s dětmi chodit „do stromečku“ (se špičkami vytočenými ven). Budou tento způsob potřebovat při odrážení při jízdě vpřed.
• Všímejte si, jestli dítě udrží kotník nohy zpevněný. Jeho noha by se neměla vyvracet ani opírat o vnitřní okraj bot.
• Zkoušejte také stoj na jedné noze.

Pokyny pro společné bruslení:

• Při první jízdě se držte u mantinelu.
• Při jízdě držte dítě za ruku, ale nechejte je jezdit i samotné.
• Střídejte jízdu v postoji s jízdou v podřepu a dřepu.
• Ať se váš malý bruslař pokusí jet chvíli na jedné noze, nebo na „koloběžce“ (jet po jedné noze a druhou se odrážet od vnitřní hrany).
• Zkoušejte jízdu na „medvěda“ (přešlapování z nohy na nohu).
• Kontrolujte neustále správný postoj.

Skore: | Hlasy: 0