Bramborový salát

Co hospodyňka, to osobitý rukopis. Co rodina, to vlastní přesné předpisy. Co kuchařská rubrika, to odlišný názor. Jaký bramborový salát je ten pravý? Existuje vůbec něco takového, jako jediný správný dokonalý a univerzální recept na přípravu bramborového salátu? Existuje-li odpověď na tuto otázku, pak zní: Ano. Ten můj.

Doufám, že jste se při čtení předchozích řádků nenaštvaly a nevyrážíte právě do lítého boje za ten jediný správný, dokonalý předpis na bramborový salát. Totiž za ten váš. Nechci se přít. Vůbec o to totiž nejde. Mým záměrem je podělit se o princip výroby bramborového salátu. Na vás bude se s tím nějak vyrovnat.

Co tím chci říct?

Důležitou otázkou, již si musíme položit na začátku každého díla, nejde jen o bramborový salát, o vaření vůbec, ale o cokoli, co nás v životě potká, je otázka: Co tím chci říct? Jaký smysl a účel má dílo, které plánuju? Nejde o existenciální drama, jde o to, bude-li váš salát samostatným jídlem nebo pouze přílohou. Podle toho se totiž odvíjí složení salátu, kvalita zálivky a jistě i jeho množství.

Taky jídlo

Takový salát má trochu jiné parametry než pouhá příloha. Může být bohatší, sytivější, rozmanitějšího složení. Dá se všelijak roztomile zdobit a aranžovat. U nás doma jsme nikdy bramborový salát jako samostatné jídlo nepřipravovali. Jen jsem slýchala, že se může přidávat kořenová zelenina vařená v polévce, šunka nebo nějaká uzenina, jablka a kdovíco ještě.

Proti gustu žádný dišputát.Někde jsem zpozorovala bramborový salát jako součást obložených chlebíčků. Byla jím pokrytá veka, na tom plátek šunky, kousek sýra, kolečko okurky a pusinka majonézy. Třeba to není špatné, nechci někumu hanět, co má rád. Já však nějak nevím, nedává mi to smysl. Brambory na vece? Příloha s přílohou? No, proti gustu žádný dišputát.

Poprvé v životě jsem se s takovým využitím jedné varianty bramborové přílohy setkala kdysi před lety na Silvestra. Zadáním hostitelů byl pokyn, aby každý něco přinesl. Něco. Prostě něco. Rozumělo se k jídlu nebo k  pití. Jedna z pozvaných slečen přinesla pplastový kbelík plný bramborového salátu. Nikdy dřív jsem nic takového neviděla. Vařené brambory nakrájené na malé kostky, rozmražená zeleninová směs mrkev, hrášek a kukuřice, to všechno spojené majolkou. Hlavně toho bylo hodně. Tak tohle, mé dámy, tohle nemyslím.

Příloha od maminky

Moje maminka připravovala bramborový salát přísně podle vídeňské školy jako přílohu bez zbytečných parádiček. Brambory uvařila ve slupce, pak ještě teplé oloupala, nakrájela na kousky a osolila, pokapala troškou oleje a pomalu zalévala silným hovězím vývarem. Brambory ho hezky vpily. Pak lehce vmíchala polévkovou lžíci plnotučné hořčice. Protože Vídeň je kousek od Znojma a maminka právě tam celý život žila, přidávala do salátu ještě na malé kostičky nakrájenou kyselou okurku a cibulku. To bylo vše. Elegantní, jednoduché, účinné.

 

 

Salát od tchýně

Pak jsem se vdala a moje tchýně mi předvedla jinou variantu bramborového salátu. K uvařeným bramborám přidávala cibulku, okurku, natvrdo vařená vejce a sterilovaný hrášek. Zálivku míchala z majonézy. Zachutnal mi. Byl zajímavější než ten, co jsme vařili u nás doma, ale přece se mi zdál ještě docela jednoduchý a s přirozenou elegancí.

Letní a zimní varianty

Recept své tchýně jsem se pokusila variovat. K jeho složení jsem už nic nepřidala, jen jsem si pohrála se zálivkou. V letních dnech, kdy potřebuji, aby jídlo bylo lehčí, míchám zálivku ze smetanového bílého jogurtu. Osolím, přidám lžičku plnotučné hořčice a sekané bylinky. Může to být pažitka, petrželka nebo libeček. Salát se zálivkou z bílého jogurtu je lehký, dietní, a přesto dobře chutná.

V zimě, kdy se snese hutnější jídlo nebo když chci, aby byl salát výživnější, používám majonézu. Ne samozřejmě kupovanou, ale doma šlehanou. Není to žádná věda. Stačí mít jedno vajíčko a dvě deci oleje, obojí stejné teploty. A ruční mixér. Olej, celé vajíčko, malou lžičku soli a velkou lžíci hořčice umístím do vysoké nádoby, například zavařovačky. Mixér ponořím ke dnu, zapnu a pomalu ho zdvihám. Za pět vteřin je hotovo. S majonézou chutná salát velmi delikátně. Pro linii a žlučník je však náročnější.

Samozřejmě, že obě zálivky se dají kombinovat. Dosáhneme tím lehkosti a jemné chuti zároveň. Takovou kompromisní variantou můžeme ošálit strávníky, kteří tvrdí, že něco takového, jako je bílý jogurt, by nikdy nepozřeli, ale pro jejich zdravotní stav, dietní omezení nebo linii není příliš mnoho tuku vhodné. Většinou to nepoznají.

Moje varianta

Uvařené brambory (a nemusí to být právě brambory typu rohlíčky, nevadí mi, když nedrží pevný tvar a trochu se ve směsi rozpadají) oloupu ještě zatepla, protože horké lépe absorbují chutě přísad. Nakrájím je na menší kousky, velké tak, aby se pohodlně jedly. Přidám na jemno nasekanou cibuli, kyselou okurku, z estetických důvodů nakrájím i kousek červené sterilované papriky, chuťově to nijak neruší, ale ta barva salát hezky oživí, natvrdo uvařené vejce a sterilovaný hrášek. Zaliju ochucenou zálivkou a posypu nasekanými bylinkami, nejčastěji petrželovou natí.

Když ho nechám uležet přes noc, chutě se krásně prolnou. Ovšem varianta, kdy podávám salát čerstvě připravený a jeho ingredience ještě drží vlažnou teplotu, ta taky není špatná.

Suroviny

Brambory (1-2 na osobu, raději víc kusů menší velikosti, protože se vám rychleji uvaří),
cibule (může být i mladá jarní s natí),
na tvrdo uvařené vejce (do množství pro dvě osoby počítám jedno),
kyselou sterilovanou okurku,
kousek červené sterilované papriky,
sterilovaný hrášek,
petrželová nať.

Zálivka majonézová

1 celé vejce,
2 dcl oleje,
malá lžička soli,
lžíce plnotučné hořčice.

Zálivka jogurtová

bílý jogurt smetanový,
sůl,
lžíce plnotučné hořčice,
bylinky (podle toho, co kde roste).

A jaký je ten váš?

Skore: | Hlasy: 0