Den Olomouckého kraje 2.6.2007

Asi náš dům brzo zcela zpustne, plotna vychladne a zahradu úplně pohltí všude se šířící plevel. Ale v Olomouci se děje nepřetržitě tolik zajímavých akcí, že jsem nemohla na další báječné chybět. Tímto o ní podávám zprávu.

Slavily se šesté narozeniny Olomouckého kraje. Šlo o první ročník oslav výročí regionu. Organizátoři zahájili tradici každoročního setkávání velkolepou podívanou pro všechny. Běžně se slaví výročí států i měst, tak proč ne krajů?! A tak si střední Morava, jako jeden z mála regionů v republice, připomněla svůj vznik. V areálu výstaviště Flora byl po celý den připraven lákavý zábavný i poučný program pro všechny generace. A navíc si veškeré akce návštěvníci mohli užít zdarma. My, patrioti, jsme museli být při tom! A že nás bylo! V davu lidí jsem se svými dětmi pobyla asi čtyři hodiny a viděla, slyšela a zažila, co se jen dalo stihnout.

S dětmi jsme prošli zábavná soutěžní stanoviště v pohádkovém stylu, zhlédli část kouzelného pořadu pro děti Harry Potter a už jsme odbíhali na travnatou plochu, kde pohotový moderátor představoval policejní složku záchranného integrovaného systému. Předváděli zadržení nebezpečného pachatele. Kousek dál se v plné kráse předváděly hasičské vozy, děti mohly posedět v kabině řidiče a ti odvážnější nastoupili na plošinu nejvyššího výsuvného hasičského žebříku v kraji, který měří přes šedesát metrů, a ten je vynesl doslova až do nebe. Nebem měl v tu dobu už poletovat i horkovzdušný balón, který jsme buď nestihli, nebo, jak jsem zaslechla v davu, nepodařilo se jej nafouknout.

Ukázky práce hasičů a policie střídal kulturní program na pódiu. Téměř celé dopoledne tu vystupovaly regionální soubory. Krátce po poledni mezi davem netrpělivých malých dětí a jejich rodiči houstla atmosféra. Vše se schylovalo k dětmi dlouze očekávané Dětské školce Michala Nesvadby. Museli jsme však ještě nějakou dobu čekat, a tak jsme měli to štěstí vidět a slyšet taneční orchestr ZUŠ Antonína Dvořáka Leopardi z Lipníku nad Bečvou. Ti publikum rozparádili v "rokenrolovém" a "šumsvistovém" rytmu. Byla jsem ráda, že jsme tam už v tu dobu byli. Sem tam někdo z dětského obecenstva zaplakal, sem tam se někdo ztratil, vše bylo ale hned rodiči a organizátory dáváno do pořádku. Trpělivým dětem, které se "svého Michala" dočkaly, radostným jásotem jej vítaly a celý program rozzářenýma očima hltaly, se dostalo vtipné a nápadité zábavy bez vteřiny nudy. Všichni byli zapojeni. Když se nadšené a spokojené davy dětí rozcházely, bylo už na pódiu přichystané lákadlo ze Slovenska - skupina Peha. Co se koncertů týká, organizátoři povolali do Olomouce velké taháky jako rodáka Davida Spilku, skupinu Fleret, výše zmiňovanou Pehu nebo jako zlatý hřeb večera skupinu Buty.

Ačkoliv jsem nebyla všudypřítomná, jsem přesvědčená, že se organizátorům první ročník velmi vydařil. Zájem lidí byl toho svědkem. Věřím, že budou následovat další zajímavé a úspěšné ročníky, kterých se zúčastní třeba ještě více diváků, protože nás snad bude víc a víc, kdo si uvědomíme, že sice žijeme všichni na jedné planetě, v jedné zemi a městě, ale že region se taky počítá! Takže za rok nashledanou!

Skore: | Hlasy: 6