Pohádková země skřítků

Venku se honí všichni čerti. Chvíli sněží, chvíli prší, fouká silný vítr. Kdybychom nebydleli v Polabí, myslela bych si, že se Krakonoš mstí Trautenberkovi za nějakou jeho lotrovinu. Mám doma dvě malé příšerky, které pokud nevypustí trošku páry, udělají z našeho pidi-domečku pidi-kůlničku na dříví. V tom jsem si vzpomněla, jak mě kamarádka zvala na výstavu o strašidlech, bubácích či podobných příšerách. Vydali jsme se tedy do Horních Počernic do Chvalského zámku http://www.chvalskyzamek.cz/ . 

Nutno podotknout, že náš devatenáctiměsíční syn se nesmírně těšil na „bubáky“ (v duchu aktuálního Večerníčku Zvířátka pana Krbce a všudypřítomného ducha hradního pána Ruprechta). Pětiletý synovec naopak projevil strach ze strašidel. Ale hned při vstupu do podzemních prostor nám všem  vyrazil dech kouzelný svět skřítků. Skřítků tak roztomilých, že jste nevěděli, na kterého se dříve podívat. Potkali jsme tam skřítky lesní, vodní, ale i ty domácí. Obě mladší děti procházeli sklepením Chvalského zámku s otevřenou pusou a s hvězdičkami v očích.

Mě například zaujala Bábrlinka borůvková (po latinsku Vetula vaccinium myrtillus). Ta patří ke druhu lesních skřítků, kteří žijí v symbióze se stromy nebo keři. Dorůstá velikosti přibližně jako borůvkový nebo brusinkový keř a je vytrvalá. To znamená, že zůstává trpělivě na svém stanovišti, i když jsou borůvky otrhány. Když se zhorší její životní prostředí, dojde-li k porušení borůvkového porostu, nebo když je dlouhá zima, silně se sesychá a je menší a menší. Může se zmenšit až na třetinu původní velikosti. Stačí však několik pěkných dnů, hrst borůvek nebo pár kvítků vřesu a bábrlinka zase nabyde. Přespává v lesní hrabance, dělá si z ní kupky a přikrývá je stříškou z mechu, vřesu a suchého listí.
(Zdroj: výstava)

Pohádkovou zemí se inspirovaly děti ze 6.B, ZŠ Stoliňská, pod vedením paní učitelky Zmekové a na výstavu poslali své školní skřítky. Že nevíte kdo je Parádivka uklízívá?
Parádivka se nachází převážně ve školách, výjimečně ale i v kanceláři. Když všichni odejdou, tak vyleze ze své skrýše (za odpadkovým košem) a začne „uklízet“. U ní ale uklízení spočívá v tom, že to co se jí líbí, si nechá, a to co ne, jen tak někde pohodí. Zdálo se vám někdy, že odejdete ze třídy, ve které je nepořádek a když se vrátíte, je tam uklizeno nebo jsou papírky jinde? Tak za to může Parádivka. Na hlavě má závoj, který si vyrobila z pytlíku od svačiny. Ve svých krásně zvlněných, stříbrných a lesklých vlasech má žlutou mašli, na které jí trůní beruška, která je její nejlepší kamarádka. Oči má velké, krásně černé až uhrančivé. Nosík má jako korálek a pusu jako zralou malinu. Když se usměje, udělají se jí na jejích baculatých tvářičkách dva dolíčky. Okolo úzkého krčku má „náhrdelník“ z lesklého papíru. Přes celé trochu obtloustlé tělo má šaty ze sešitých látek. Tělo má – v miminkovském věku 5cm, ve školním věku 10cm a v dospělosti 15cm (dokonce i 20cm). Přes rameno má malou kabelku, do které si dává vše co najde. Živí se drobky, případně vylitým pitím. Do škol (kanceláří) se dostala teprve nedávno (nikdo neví jak). Pro její krásu si ji lidé berou domů, kde se utrápí, její druh je tudíž ohrožený. Přispívá tomu také to, že od ní je jen ženské pohlaví (rozmnožování je tedy složité). Ve světě skřítků je to důležitá módní ikona.
(Zdroj: výstava )

Skřítci známé grafičky, ilustrátorky a spisovatelky Vítězslavy Klimkové zde dokonce schovali poklad! Ale POZOR! Skřítci se ve sklepích Chvalského zámku zdrží už jen do 1.března 2009! Proto neváhejte a vydejte se na návštěvu nejlépe IHNED!

Skore: | Hlasy: 1