Finanční gramotnost aneb Jak s dětmi mluvit o penězích

Nejde říct, že by peníze byly vyloženě špatné či dobré. Jsou součástí našeho života, můžeme je využívat k užitečným věcem, umožňují nám činit rozhodnutí. Každodenně se na nás valí obrovské množství reklam a lákadel, které naše děti odmalička přesvědčují, že právě tuhle věc nutně potřebují. Proto je nutné povídat si s dětmi o penězích a jejich hodnotě.

Nutnost versus možnost

Většina dětského kapesného padne na sladkosti, žvýkačky, zmrzliny a jiné pamlsky. Jen malé procento dětí si nějaké peníze odkládá stranou.
Základním principem je naučit děti rozlišovat mezi tím, co potřebují, a tím, co je „nadbytečné“. Pokud dítěti dovolíme a pořídíme vše, na co ukáže, ztratí snahu dosahovat vytčeného cíle. Nebude mít chuť, ani trpělivost překonávat překážky kvůli něčemu, co si přeje.

Tento smysl pro dosahování cíle bychom u dítěte měli neustále rozvíjet. Je přirozené, že si dítě přeje nějakou hračku nebo věc. Neodbývejme jeho přání zdůvodněním, že „je to moc drahé“. Přimějte jej nad koupí vytouženého předmětu více uvažovat:

Není vhodnější nákup odložit? Za nějakou dobu jej bude možné pořídit levněji ve slevě. Co třeba počkat do narozenin nebo do Vánoc? Pokud dítě po věci opravdu touží, přistoupí i na to, že ji nedostane ihned.

Našli jste tu nejvýhodnější variantu? Zkuste najít další možnosti: Pomozte dítěti zjistit, kolik stojí daná věc v jiných obchodech. Porovnejte společně ceny například v internetových obchodech a podobně.
Nabídněte dohodu: část celkové ceny si našetří samo a vy doplatíte zbytek.

Mluvte s dětmi o rodinném hospodaření. Vysvětlete jim, jaké výdaje rodinný rozpočet čekají a proč se tedy odkládají nadbytečné výdaje. Dítě si bude vědomé toho, že jeho požadavek nebyl rázně odmítnut, ale „jen“ odsunut na vhodnější dobu, během níž se na vysněnou věc může těšit.

Dítě si díky podobnému jednání uvědomuje, že věci, bez kterých se neobejdeme, dostávají přednost. Pochopí, že vždy je nutné zvolit si své priority a zařídit se podle toho, co opravdu člověk chce.

Vláda reklamy

Cílem reklamního sdělení je přinutit nás uvěřit, že něco zbytečného nezbytně potřebujeme. Reklamy nám ukazují svět iluzí a snů. Dítě, které vidí nabízený předmět, po něm touží, protože cítí, že bez něj bude jiné, odmítané ostatními. Být součástí kolektivu představuje pro dítě základní touhu. Proto přirozeně prahne po předmětu (hračce, oblečení, sladkosti, film), který je znamením příslušnosti k většině. „Harryho Pottera viděli už všichni, já do toho kina musím jít!“

Tuto touhu dítěte přizpůsobit se skupině bychom měli respektovat, ale jen do určitých mezí. Pamatujme, že opravdu luxusní zboží dítě nejenže nespojuje, ale zcela naopak – vyděluje jej od ostatních. Zavist se totiž dětem nevyhýbá. Předměty každodenní potřeby, jako batůšky nebo notesy s obrázkem oblíbené seriálové postavy můžeme pořídit s čistým svědomím.

Dávejme dětem najevo, že nákup určitých věcí není na místě. Vaší obranou se může stát věta: „Raději ty peníze utratíme jinak...“

Učit děti, jak nakládat s penězi

Diskutovaným tématem se dnes stává zvyšování finanční gramotnosti dětí jejím zařazováním do rámcových vzdělávacích programů základních škol.

Jedním z příkladů je například projekt Rozumíme penězům, který vznikl ve spolupráci občanského sdružení AISIS za podpory Ministerstva školství ČR. V jeho průběhu si děti beze strachu, že by mohly dostat špatnou známku vyzkoušejí situace, se kterými se časem setkají v realitě (jak v práci, tak v soukromém životě).

Výuka sestává z řešení modelových situací spojených s finančním rozhodováním. Na začátku vytvoří děti skupinky – domácnosti, z jejichž pohledu budou řešit reálně možné problémy a potíže. Finanční situace každé domácnosti je předem dána (kolik vydělávají jednotliví rodiče, kolik rodinný rozpočet stojí dítě na vysoké škole a podobně). Postupně se tak seznamují se situacemi, se kterými se během života možná jednou setkají.

V žádném případě se projekt neopírá o skutečné domácí zázemí dětí. Nejedná se o řešení reálných domácích problémů, ale o fiktivní modelové ukázky. Rodiče se nemusí bát narušení svého soukromí.
Tvůrci projektu upozorňují na to, že část rodičů zúčastněných dětí popisuje pozitivní změny ve fungování jejich domácností. Tyto děti si jsou více vědomy hodnoty peněz a dovedou se lépe vcítit do role rodičů, kteří rozhodují o domácím hospodaření. Kladným efektem výuky finanční gramotnosti tak je i prevence konfliktních situací v rodinách.

Organizátoři se rozhodně ohrazují proti tvrzení, že by projekt děti podporoval v konzumním způsobu života nebo že by je nabádal k dosahování co nejvyšších zisků a obohacování vlastní osoby. Cílem projektu je vypěstovat v dětech „finančně gramotné rozhodování“. To znamená poučit je natolik, aby se v budoucnu nedostaly do finančních problémů.

Problematice finanční gramotnosti dětí se věnuje i nově vydaná učebnice Evy Skořepové O penězích a hospodaření s Kačkou a Filipem (Finanční gramotnost pro 1.–3. třídu ZŠ), kterou připravilo nakladatelství Fragment.

Jde o pracovní sešit, ze kterého se děti pomocí zábavných úkolů dozvědí o důležitých pojmech z oblasti nakupování a financí. Co je to výměnný obchod se děti dozví na příkladu z pohádky, prohlédnou si, jak vypadají české mince a bankovky. Jak probíhá nákup, které zboží se kde koupí, co je to pokladní doklad?  Na jaké reklamní finty si dát pozor? Kde se berou peníze? Samostatná kapitola je věnována zaměstnání a  práci nebo způsobům placení. Jak se platí kartou a co je to PIN?

Skore: | Hlasy: 0