Medlin a její Drobotiny

"Jednohubky“ fejetonků pro maminky nejen na mateřské dovolené, ale především pro ně (protože v klidu si vychutnat obložený chlebíček prostě nemáme čas). Krátké osobní postřehy z rodinného života, které zvládnou čtenářky přečíst i na cestě mezi žehlícím prknem a sporákem (protože mně, jako jedné z vás, je jasné, že sedět u voňavého kafíčka s knížkou v ruce je sice lákavé, leč v tomto období nereálné).

O čem to mluvím? O knížce Drobotiny, jejíž autorku naši milí čtenáři znají, díky jejím fejetonkům, reportážím z rodinných výletů a podobně, pod přezdívkou Medlin. Její jméno je Magdalena Strejčková a našli byste ji kousek od Olomouce. Kromě našeho magazínu si můžete milá slůvka z její klávesnice přečíst např. v časopise Rodinný život, její hlas můžete slyšet z rádia TWR. Drobotiny jsou její knižní prvotinou. Jak sama o knížce říká: "Všední skutečnosti odrážející se v reflexích nejbáječnějšího období v životě ženy a především v odlesku Boží laskavosti a přízně mě přivádějí blíž k Němu a nyní také touto cestou i k vám…"

Medlin je šťastně vdaná šťastná máma dvou synů, původně učitelka a divadelnice, v současné době chůva, lékař, policista, manažer, psycholog, bavič, taxikář, kuchařka, uklízečka, pradlena a další povolání pojící se v jedno velké lidské poslání.

Položila jsem Magdě několik zvídavých otázek, abych spolu s vámi trošku nahlédla pod pokličku vzniku této její knižní prvotiny.

Magdi, jak knížka vznikala? Jak dlouho jsi sbírala "materiál"?

Jsou to skutečně "jednohubky" fejetonků a postřehů z rodinného života i ze života dítěte Božího. Vznikaly spontánně, když jsem dojmy ze svého poměrně čerstvého mateřství nechtěla nechat ležet a začala je zpracovávat v sobě a v PC, které jsme si v té době (asi před 4 lety) pořídili. Začala jsem občas posílat příspěvky vám, na "moji-rodinu", a taky do časopisu Rodinný život, Život víry i do našeho obecního místního zpravodaje. Zkrátka - kam se dalo. A tak se mi zasycovala paměť v počítači i šuplík u stolu. Těšilo mě to. Klukům bylo v té době asi 2 roky a půl roku. Inspirace jsem s nimi měla dost a tak svou psanou podobu dostávaly všední okamžiky obyčejného maminkovského (krásného i těžkého) dne, ze kterých jsem se moc radovala a nacházela v nich Boží pohlazení a Jeho velký dar.

Začala jsem postupně přicházet na to, že některé sny mají zkrátka asi sny zůstat.Bylo těžké najít vydavatele?

Po necelých asi 2 letech jsem začala obmejlovávat a obtelefonovávat všechna možná vydavatelství - opravdu od A do Z. Byl to takový můj velký sen, pokusit se o vytřídění, urovnání a vydání toho všeho, co se mi doma kupilo. Byla to veliká zkušenost, setkala jsem se prostřednictvím netu se spoustou zajímavých lidí, řada z nich se mi snažila všemožně pomoci a směrovat mě tam či onde. Začala jsem však postupně přicházet na to, že některé sny mají zkrátka asi sny zůstat. Cílová skupina maminek, věřících maminek, je tak úzká, že by se náklad neprodal nebo by byla knížečka tak drahá, že by si ji nikdo nekoupil. A tak jsem se s tím smířila a nechala to být.

Ale jak je vidět, nevzdala ses!

Uplynul téměř rok a já dál psala. Udělala jsem si šanon svých výtvorů, který koloval po příbuzenstvu a známých. Až se dostal do rukou jedné vzdálené rodinné známé, velmi vzdělané paní, a ta mě pozvala na kafe... Byla to jedno z mých nejdůležitějších káv v životě. Odcházela jsem od ní totiž rozzářená a zcela odhodlaná. Pojmenovala to, co jsem sama tušila: že když to neudělám teď, už asi nikdy... Rozhodla jsem se knížku si vydat sama. V dnešní obrovské knižní nabídce zkušených a čtených autorů je to pro zcela neznámé a začínající autory téměř jediná šance. A pak už to šlo rychle.

Ale znovu se ukázalo, že to důležité musí asi projít bolestivým procesem. Zkrátka s jednou firmou a jedním grafikem vznikla nějaká nedorozumění a výsledek byl - knížečka. Drobounká brožurka plná drobounkých písmenek, kterou jsem rozdávala příbuzným a rodině, ale k nabídnutí do širšího prodeje to nebylo. Byla to radost i zklamání. A rozhodně opět Boží vedení. Protože pak se najednou vynořil jeden dobrý známý mé sestry se svou firmou, skvělými lidmi, výborným grafikem a kontakty. A tisklo se znovu. Tentokrát opravdu profesionálně.

Jak vidím, také jsi udělala tu zkušenost, že Bůh pomáhá tam, kde nesložíme ruce do klína...

Ano. Pan Jiří Brauner z Kartuziánského nakladatelství byl tak laskav, že knížce zařídil ISBN a postaral se o její distribuci do prodejen Karmelitánského nakladatelství. A ozvalo se ještě dalších pár lidiček a knížečka se prodává. A už skoro není. Jsem vděčná i Proglasu za to, že Karolína Antlová se mnou okamžitě udělala v magazínu pro maminky rozhovor spolu s autorskou ukázkou - jistě i to sehrálo nemalou roli v propagaci. (Rozhovor je v archivu pořadů Kafemlýnek - 14.11.2008.) Moc si přeji, aby mé Drobotiny aspoň drobounko obohatily jejich čtenářům rodičovské dny. Mám už několik ohlasů, které mě hřejí a jsem za ně vděčná.

No a je to. Mám velkou radost, že přes všechny trampoty a "bolavý porod" je toto mé "dítko" na světě. Nezbývá mi k tomu dodat než jen to jediné: "Milostí Boží jsem, co jsem." A mám, co mám...

Plánuješ další literární počin? A jaké jsou tvoje plány do budoucna "tak vůbec"?

Mé další počiny jsou jednoznačné. Mé mateřství se z něžného a láskyplného opojení být čerstvou maminkou rýsuje zcela v jiných dimenzích. Mým raubířům je teď už 5 a půl a 3 a půl a podle toho to vypadá u nás doma a taky v tom mém pomyslném literárním šuplíku... Inspirace je nekonečně! Času méně. Ráda bych ale psaní zůstala věrná. Uvidíme, jak se s Boží pomocí bude vše dál vyvíjet.

Dokončujeme budování podkroví, jezdíme s dětmi za městskými aktivitami. Začala jsem taky už na částečný úvazek pracovat v oblasti zážitkové pedagogiky a moc mě to baví - přece jen se v tom pojí vše, co mám vystudováno - učitelství a "dramák". Na miskách vah to těžce bojuje s klasickým učitelováním, uvidíme, jaké bude skóre. I další "mateřské" nechávám otevřeno - snad i v tomto směru naplním Boží vůli...

Děkuji ti moc za rozhovor a tvé knížce přeji moře spokojených a nadšených čtenářek a čtenářů. A nám všem přeji, aby tvoje první kníka nezůstala knížkou poslední, ale mohlo se jich postupně v našich knihovničkách vedle sebe objevit víc.

Jaké jsou vaše sny? Máte takové, o nichž víte, že zůstanou jen snem? Nebo jste takový zdánlivě nesplnitelný sen měli a nade všechna očekávání jste se dočkali jeho splnění? Tři z těch, kdo se s námi o své sny podělili v komentářích získávají knížku Drobotiny: Ivka, diesonne a Dani. Gratulujeme!

Všichni, kdo nebudou mít to štěstí, aby ji získali u nás, se po ní mohou poohlédnou např. v prodejnách Karmelitánského nakladatelství.

Skore: | Hlasy: 7