I takový je sport
Hlasitý řev motorů, ostře brané zatáčky, skřípot brzd .... adrenalin. Nejen to, ale mnohem víc je rallye. Už jsme jich s manželem pár absolvovali a i přesto, že nejsem extrémní fanoušek tohoto sportu, líbí se mi pro to napětí, které cítíte ve vzduchu. Každý závodník jede ze všech svých sil, každý se snaží dosáhnout tolik chtěného vítězství.Od dob, kdy se nám narodil syn, opustila jsem svět s vůni benzínu. Manžela (stejně jako většinu chlapů) to však k těmto závodům pořád táhne a vzhledem k tomu, že se jedna z rallye jezdí tak říkajíc „za kopcem“, rád se chodí na závody dívat. V pátek večer přišel po shlédnutí dvou rychlostních zkoušek (RZ) se spokojeností domů a to i přesto, že počasí si zahrálo nejen s diváky, ale především se samotnými jezdci. Barvitě mi popisoval dění na i kolem Valašské rallye a rovnou jsme se domluvili, že v sobotu pojede ještě na jednu RZetu.
V sobotu si celý natěšený nachystal foťák, hodil do batohu peněženku a těsně po jedenácté za ním zaklaply dveře. Já jsem syna uložila k polednímu spánku, nalila si pití a v poklidu usedla k počítači. Zapnula jsem internet a první co jsem na domovské stránce uviděla byl odkaz na článek s nadpisem: Závodní auto na Valašské rallye zabilo tři lidi. Snad nikomu nemusím vysvětlovat, co se mi v tu chvíli přehnalo hlavou, že se ve mě zastavilo srdce a snad i krev přestala téct. Třesoucí rukou jsem dala zobrazit celý článek a „naštěstí“ bylo místo nehody jinde, než kam manžel mířil. Jenomže ono to slovo „naštěstí“ má v tuto chvíli zcela jiný význam než by za normálních okolností mělo. I přesto, že se mi malinko ulevilo (ale samozřejmě jsem manželovi hned psala zprávu přes mobil), nemohla jsem z hlavy vytěsnit tu strašnou věc, která se přímo při závodu stala. O život přišli tři lidé - z toho dvě poměrně malé děti. Život dvou rodin (smrtelně zranění – podle zpráv z tisku - byli otec se synem a jejich kamarád) se obrátil v noční můru, kterou by nechtěl zažít nikdo. A samozřejmě také posádka závodního vozu. Slovenská posádka, která v tu chvíli za volantem automobilu seděla, bude mít nejspíš do konce života tento okamžik před očima. Během několika sekund se všechno změnilo. Nad tímto neštěstím stojí několik otazníků. Proč stál otec s dětmi v zatáčce i přesto, že tato zatáčka byla pořadateli označena za nebezpečnou a stát v ní bylo zakázáno? Proč se nehoda stala zrovna v této chvíli a zrovna na tomto místě? Jsou to otázky přímo fatální, na některé najde odpověď vyšetřování, některé jsou jen slůvka ve větru, na něž prostě není odpověď.
Pod kapotou závodních aut dřímá prakticky každým rokem víc a víc koní. Tratě jsou složitější, závod náročnější a samozřejmě i rychlejší. Každý rok přibudou do statistik další lidé, kteří přišli o život na automobilových závodech.
Rozhodně vás nechci odradit od účasti na rallye, ten adrenalin je opravdu neopakovatelný, ale pokud se někdy na některou z nich vydáte, rozhlédněte se kolem sebe a vyberte opravdu to nejbezpečnější místo pro sebe i své případné okolí a dbejte na pokyny pořadatelů. Nechtějte být dalším číslem ve statistice!
V článku byly použity informace z novinky.cz a dalších informačních zdrojů
alena.rpr | 31 Březen, 2009 - 17:00
Sati, moc děkuju
(abych pravdu řekla, byla to pro mě hodně krušná chvíle)
Stran fanouškovství máte pravdu. Taky za fanoušky nepovažuju ty, který si smluví schůzku jen za účelem, aby si (omluvte tvrdší výraz) dali do huby, to si můžou dělat klidně mimo stadiony a nechat ostatní lidi v klidu pozorovat zápasy. I když zase na druhou stranu musím říct, že ne každý baníkovec je takovéto povahy. Brácha taky fandí baníku a je úplně v pohodě. Prostě je to o té určité sortě lidí. Horší potom je, když se účastníkem nějakého incidentu stane ten, kdo za to v podstatě vůbec nemůže a přišel se jen podívat na zápas (taky už se mi stalo, že mi kolem hlavy prosvištěl kámen a přitom jsem jen procházela kolem).
Ale to už jsem hodně odběhla od původního tématu (jen jsem se chtěla vyjádřit k tomu, co jste napsaly)
effatha | 31 Březen, 2009 - 16:17
Stačí srovnat s Muži v offsidu - to byl vrchol fanouškovství :-) A dnes? Opravdu na poblití :-(( Jednou jsem musela projet autem davem baníkovců u olomouckého nádraží (shodou okolností u toho byla i Lucy) - to bylo opravdu o nervy
A ta hrůza, když jsem si představila, že moje sestřička s nimi jela v jednom vlaku a taky v OL vystupovala... Ještě dnes mi běhá mráz po zádech. A metr na ně neexistuje :-((((
Satine | 31 Březen, 2009 - 15:59
Satine | 31 Březen, 2009 - 15:55
No na tvém místě, jak bych se o tom dozvěděla, tak bych se třepala tak, že bych ani tu SMSku nenapsala. Jsem moc ráda, že se o vaší rodinu nejednalo 
Každopádně je mi moc líto rodin nejen pozůstalých, ale i řidičů zmíněného vozu. Máš pravdu, v jedné vteřině se změnil život tolika lidí 
Vím, že o mrtvých jen dobře, ale ten pán byl absolutně nezodpovědný a vzal s sebou bohužel i děti
Je to jako by v zoo šel i s kluky až do lví klece, aby toho viděli víc.
effatha | 31 Březen, 2009 - 15:16
Nemyslím si, že by to měli někde napsané. Prostě byli tam, kde být neměli :-((( Bohužel se takové věci stávají čím dál častěji a v různých sportovních odvětvích. Ale nedávala bych vinu sportu jako takovému, spíše mi přijde, že se všechno dneska žene do strašných extrémů, sportovní zápolení je vyhrocené, jako by šlo o život (no, většinou jde o prachy, že jo), a také to fanouškovství je stále vyhrocenější - až přestává být fanouškovstvím a stává se novým sportem, většinou adrenalinovým :-( Kdyby se závodníci i diváci chovali normálně, nemusely by se takové věci stávat. Tady u nás se taky jezdívá ralye a odnese to občas něčí plot, ale jinak to asi pořadatelé zvládají, protože lidi jsou tam, kde mají být...
alena.rpr | 31 Březen, 2009 - 12:31
Částečně máš asi pravdu, jezdit v neobydlených oblastech by nebylo špatné, ale tam zase volají ochranáři a přou se samozřejmě o přírodu (což taky chápu).
Už jsem se na rallye setkala s tím, že byť pořadatel několikrát lidi z nebezpečných prostorů (které byly zapáskované) vyhazoval, oni se jen zasmáli a zůstali tam. Člověk, který se takto zachová, musí (bohužel) počítat i s nějhorším.
Máš pravdu s tím, že ti lidé tam opravdu neměli co dělat (pokud jste někdo viděl televizní záběry, tak bylo vidět, že to bylo opravdu nebezpečné místo).
Všechno to je o tom, jak vždycky říkám: každá mince má dvě strany. Asi největší význam v této tragédii měla (jak píšeš) souhra špatných náhod. Možná to tak opravdu někde bylo napsané a jen se to vyplnilo - vždyť ten "smyk" mohli dostat klidně o nějaký kilometr dál, mohli skočit do příkopy a být všichni zdraví ....bohužel se tak nestalo.
Ataner | 31 Březen, 2009 - 07:29



















Poslední komentáře
před 4 hodin 43 min.
před 9 hodin 6 min.
před 10 hodin 12 min.
před 10 hodin 13 min.
před 11 hodin 12 min.
před 11 hodin 15 min.
před 11 hodin 18 min.
před 11 hodin 20 min.
před 11 hodin 21 min.
před 12 hodin 17 min.