SUS - Spolek utrápených snach
Jste tu poprvé? Tak se nejdříve zaregistrujte a získejte výhody!
Zdravím všechny snachy, které jsou smutné ze vztahu se svou tchyní. 
Holky, tady je místečko pro vás!!! Založila jsem Spolek utrápených snach, neboli SUS. Je fakt, že někdy nejsme smutné, spíš pořádně vytočené.
Vítám už předem Móňas a alenku.rpr.
Holky, tady je naše místečko.
Rubrika: Láska a vztahy 
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tisk
Vložil Lucy, 4 Červen, 2007 - 19:47
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tiskKomentáře pod články, včetně těch, jejichž autory jsou redaktoři moje-rodina.cz, nevyjadřují oficiální stanovisko redakce. Redakce si vyhrazuje právo odstraňovat takové příspěvky návštěvníků portálu, které odporují dobrým mravům, porušují platné právní předpisy České republiky nebo obsahují jakoukoliv formu reklamního sdělení.
Ahoj zajíčku to co ty zde popisuješ s tchýní já zažívám s vlastní matkou o to hůř pro mě . Ono se pořád líp posílá do pr cizí máma než ta vlastní. Navíc tehdy pokud najedné straně pomáhá a na druhé škodí, Žádný člověk totiž není uplně zlý a nebo jen dobrý. Já zkoušela již mockrát zjistiit o co mé matce jde když měla snahy mě skrze dítě vydírat, zesměšňovat a podrývat mi autoritu před ním vyprávěním mých průserů z puberty - to asi aby se mu více zalíbila- a na straně druhé si neustále stěžuje jak jí syn neposlouchá, jak je drzý a co všechno si k ní dovolí. Synovi je nyní 10 let a trpí syndromem adhd s těmito dětmi je třeba jiného a velice důsledného zacházení než s dětmi zcela zdravými. Což matka a to je smutné ani při svém pedagogickém vzdělání nedokáže pochopit a zařídit se podle toho. Jediné co jí jde dobře je neustálé obviňování mě jak jsem jí zkazila od svých patnácti let život jak se za mě hluboce stydí. Neustále mi kecá do mé domácnosti, přemísťuje nábytek u mě v pokoji podle svých představ učení a další hračky rovná podle svého pořádku i u syna v pokoji, Když jsem jí několikrát slušně upozornila že toto je opravdu již moje domácnost a to že když přijede za vnukem 2 x v týdnu se mu věnovat a pomoct s úkolem ji ještě neopravňuje k tomu aby mi dělala z bytu kůlničku. Nepochpila. Po půl roce domlouvání jsem jí sebrala klíče od bytu vyřvala jí do telefonu že je neskutečná kráva a je klid. Sice se spolu nebavíme a ihned mi začla vyhrožovat vyděděním ale to mě fakt netrápí, protože komu není rady, tomu není pomoci. Syn je v důsledku toho samostatnější v 10 letech už sám se naučil jezdit po Praze i na adresy podle mapy, kam potřebiji aby dojel. Třeba k doktorve si v poho dojede sám na kroužek též i jinam kde ještě nikdy nebyl. Takže mé shrnutí: Něco zlé je pro něco dobré . Hlavně s sebou nenechat manipulovat a vzdírat se. Držím ti palce a pokud mi budeš chtít napsat tak můžeš na email janak82@seznam.cz
Zdravím všechny členy, a hlásím se o čestné členství.Jenom bych ještě automaticky založila SUM - spolek utrápených manželek.......
Můj manžel je evide
ntně ve vlivu své matky.....co ta řekne, tak to zákonitě platí. Bohužel.
Jmenuje se tchýně, takže nic nového. S manželem jsem 15 let a máme dvě děti. Jeho máma vychovala děti sama, rozvedla se když mému muži byly asi 4 roky. Ona je bohužel náš jediný ale obrovský problém a někdy mám pocit, že už to nevydržím, že se raději rozvedu. Manžel stojí při mě - naštěstí. Co si tady čtu vulgární příspěvky se mi ale nelíbí.
Musela jsem toho za tu dobu vydržet strašně moc a někdy si myslím, že si za to můžu sama, že jsem měla zakročit už dávno. Můj muž mi říká, že si mě moc váží za to, že jsem se k ní nikdy nechovala špatně i když si o to v některých situacích koledovala. Myslím si ale že agrese nebo sprostá slova nikam nevedou a vše se má řešit v klidu. Sama jsem přišla o mámu když mi bylo 13 let a můj táta má novou rodinu a nemůžu říct, že by o nás měl velký zájem. Strašně moc jsem chtěla aby to všechno fungovalo a bylo to pro mě hodně důležité. Rodina je pro mě hrozně moc a své obě babičky jsem měla vždy moc ráda. Chtěla jsem, aby i moje děti měli hezký vztah se svou babičkou. Proto nikdy neřeším nic před dětmi a nemluvím o tchýni před nimi špatně. Ale teď už vážně nevím, co mám dělat.
Začala řešit vztah mezi mnou a ní s mou dcerou. Je jí 8 let a přišla domů po víkendu u babičky a plakala, že k nám babička nechodí protože jí nemám ráda a proč jí nemám ráda...to jí nakukala ona, s manželem jsme se dohodli, že když to nejde, bude tam jezdit jen on a děti, já pouze pokud se bude něco slavit, rozhodně ne každý týden na kafíčko, jako tomu bylo. Bylo to pro mě vysilující pořád se přetvařovat. Je to strašně složité kdybych tu měla popsat všechny situace a jak se ke mě chovala....manžel po ní několikrát vyskočil co si to dovoluje...bylo to pořád dokola, ale přes děti se přece nic neřeší!!!!!
Holce jsem řekla, že to není přece její věc, že tomu ještě nemůže rozumět a že lásku si nejde koupit ani si ji člověk nemůže vynutit.....ta prostě je nebo není.....myslela jsem si že když budu slušná tak to bude stačit. Co mám dělat? Není to poprvé co dítěti hustí do hlavy nesmysly např. ať řekne mamince že chce být na vánoce u nás a tak podobně, už jí tu nesnesu ani jedny jediné vánoce, má dceru, ta je také sama, mohou slavit spolu, nikdy bych jí nenechala někde samotnou, to zase ne....ale zkazila mi tolik svátků....že už jí to prostě nedovolím. Nechci jí zakázat styk s dětma ale tohle už je na mě vážně moc. Poradíte někdo? Díky
Jak já jsem šťastná, že existuje takovéto forum. Holky, děkuju! Už jsem myslela, že se to mé tchýni podařilo a psychicky mě odrovnala, ale toto je moje poslední záchrana! Děkuju...:).
Moje tcýně je ta njehorší ze všech, až bude více času, tedy večer, zasednu a napíšu.... Ale nejradějji bych jí grrrr a grrrr!!!!!
Podobnou diskuzi jsem potřebovala, už jsem si myslela, že jsem divná, když nevycházím se svou "super" tchýní, ale po přečtení příspěvků jsem se uklidnila :) Děkuju :D
Vážené snachy, taky se k vám přidávám. Myslím, že v budoucnu vás budu určitě potřebovat ...
Zdravím všechny utrápené snachy. Doufám že nevadí že jsem se k Vám holky přidala. :-)
ahoj děvčata,
tak rok byl docela klid a teĎ s odstupem času bez těch šílených emocí to člověk vidí jinak. A rozhodla jsem se, že ji sice ráda nemám, ale nemám ráda ani tchána - takže mi ho tam připište. když lidi, kteří nic moc neumí, svoje bydlení mají naprčené jak to jen jde - mají takový ten starý domek s průjezdem uprostřed - takže po vykoupání v koupelničce s průtokovým ohřívačem vody (který po 10vteřinách střídá vařící vodu s ledovou) v koupelničce, která má výšku 2metry (docela klaustrofobická) jdou přes průjezd (kterým projíždí denně autem na dvorek - takže si umíte představit v zimě třeba tu břečku) do ložnice (která má mokrou zeď, protože není podřezaná a tchánové vrámci šetření mají vytopeno na 17 stupňů celsia) a pořád se naváží do toho našeho , tváří se u toho jak kdyby tomu rozuměli - oba dva a ještě k tomu se naváží pořád do mého taťku (který nám dělá veškeré obklady v domečku - je to zadarmo a má to fakt super!!!! - jen se to broučkům nezdá dost rychlé a není to v jejich režii). Tak abych to dokončila - s tím odstupem času můžu prohlásit, že to jsou jedni z nejomezenějších lidí, neslušných "jednoduchých" a hlavně arogantních a sprostých. A ona je jeden z lidí s nejškaredší povahou, které jsem ve svém dosavadním životě potkala. řekla bych to hodně sprostě, ale asi chápete. Jsem zhnusená, že se vůbec musím s takovými lidmi stýkat a být s nimi v kontaktu. a stydím se, že mají vůbec něco společného s mými dětmi. Nikdy na ně nebudu "v dobrém" vzpomínat, nikdy (až tady nebudou) je nebudu připomínat svým dětem, nikdy už se nebudu snažit mít s nimi dobrý vztah. Můj taťka je hodně vážně nemocný, takže si pak člověk začne přehodnocovat a uvědomovat si, co je důležité a že jsou věci, které nemají cenu řešit a nejsou důležité. Lidi mají chyby, každý z nás a je lepší žít bez konfliktů a nekazit si život malichernostmi. Ale tihle lidi jsou fakt fakt hnusní.
No to jo,to je jako ta moje.Nenaděláš nic.Zkus to a uvidíš?????jestli si to uvědomí nebo ne.Ale ta moje neee,takže peklo nepřestalo.Třeba budeš mít štěstí
No já se chystám jí říct z plných plic vše, co mám na srdci, nebo spíš na jazyku a pak třísknout s dvěřma a odejít. A to, kdyby na ty narozeniny nedojeli, mi bude aspoň hrát do karet! V podstatě mi už o nic nejde.. A přítel by aspoň taky viděl, co je zač, že jí ani vnuk nestojí za to, aby přijela na jeho první narozeniny..
Mi pro ně nikdy nebudeme dobrý.Já jsem si doma dupla,a řekla jsem,že malá tam a ni nepáchne.A taky když tam manžel,jede tak sám.A ani na mě nezkouší,si jí vzít a ták.já tchýni,neviděla přes půl roku a vůbec mi nechibý.Ale dělají tedy pěkný zle.Ale mě je to jedno.Já si říkám,že nemám s nima nic společného,nežuju snima,takže ať oni se popo.Schválně když je pouť,narozeniny,atd... tak to sabotuji.Nejdu tam a prostě si toho nevšímám. Jedna rada,po hádce,se seber a pořádně,práskni dveřma,To nesnáší.Taky jsem to udělala,a prej čuměli s otevřenou hubou jak kdyby spadly z višně.
No já bych mu ho taky nejradši nedala, když tam pojede, ale není to přece můj majetek a máme na něj stejné právo oba dva, takže si nedovedu představit, co by nastalo potom.. Každopádně uvidíme, co bude dál a tak jak se nemá přát nikomu nic zlýho, tak jí já nepřeju nic dobrýho! Já když kojila a malej plakal, tak se na mě tchýně podívala (spíš na moje prsa) a řekla: "Jako nezlob se na mě, ale já si nemyslím, že bys měla moc mlíka!" Druhý den jsem šla s malým na preventivku a ejhle, přibral 750g, místo 500g, co by měl a než jsem přišla domů, tak se mi prsa nalily k prasknutí, jak mi stouplo sebevědomí. :o) Ani k tomu neměla co říct, jak jí zklaplo!! A kojila jsem skoro do 6. měsíce.. Mně bude něco vykládat! Už jsem na ni alergická a čuju nějakou velkou hádku, s kterou se to "vyřeší" jednou pro vždy. Jsem totiž už alergická i na její dech..
neboj urovná,S tím že,manželé stojí mezi námi a jimy nic nenaděláme.Prostě to tak je a bude.Musí si zvyknout,Já ani manželovy malou k tchýni nedávám,řekla jsem,že prostě mají smůlu a nazdar.Manželovy,jsem řekla,že prostě když nemají a neměli zájem,tak proč se anažovat,a když tam jede,tak ať si jim řekne co chce.Ale já tam malou nepustím.Nám se taky posmívaly,když jsem byla těhotná,hrozně dlouho jsme nevěděli co to bude,ale měli jsme jména.Pak nám řekli,že to bude holka tak Terezka,a paní tchýně začala jestli nebudeme mít Terezáka,atd..prostě narážky.nebo když jsem nemohla kojit,tak říkaly,že dojnej krávě došlo mléko.prostě musíme je nechat,takové jaké jsou,Ono se jim to vymstí,až budou nejvíce potřebovat.Tak já nebudu moct,spíše nebudu chtít
No tak o dárkách ani nemluvím, když se malej narodil, tak mu koupili bodýčko s krátkým rukávem a jakýsi papírový bačkůrky a mně, aby se neřeklo, stříbrnej řetízek s přívěskem.. A na Vánoce dostal punčochy a balík plínek, z kterých se mi osypal, takže dárek na dvě věci. Kdyby aspoň zvedli telefon a zeptali se, jaký plínky používáme.. Mimochodem na Mikuláše a k svátku se na něj vysrali! Taky mě mrzí, že přítel mezi náma stojí, jak mezi mlýnskýma kamenama, ale co s tím.. Já za sebe můžu říct, že jsem s tchýní už skončila, tím posledním výstupem, ale bude mě hodně štvát, když si přítel malýho vezme na odpoledne k nim na chalupu a já tam nepojedu a nebudu tam s ním, jen proto, že se nesneseme s jeho bábou.. Vysvětluj to pak tomu malinkýmu človíčku.. :o(( Já jen doufám a modlím se, že jednou nebudu taková semetrika tchýně, jako je ona, protože statistiky udávají, že právě tyhle ženy, které měly problémy se svojí tchýní, se chovají později stejně, nebo alespoň hodně podobně. Snad se mě tohle "tabulkové chování" vyhne!! :o( Mimochodem, jak píšeš Ty, že jsi si byla promlouvat.. Já to taky zkoušela, ale stejně to pak vyhořelo zase na stejných věcech a ona se mi v životě za nic neomluvila, nikdy nepřišla první a já na to seru, abych přišla vždycky jen já a snažila se hasit oheň.. Minulý rok v létě jsme byli u nich na chalupě a ona ho oslovila zmršeninou jeho jména, tak jsem jí řekla, ať mu tak neříká, že se mi to nelíbí.. Dopadlo to tak, že mi odpověděla, ať si zvykám, že ona mu tak říkat bude, tak jsem jí odvětila, ať si zvykne zase ona, že já kolem toho budu mít vždycky spoustu keců! Ve finále jsem řekla příteli, že už v životě na chalupu nepáchnu, načež to skončilo samozřejmě hádkou, že řeším kraviny a že mu tohle oslovení rozhodně nevadí atd.. Od té doby jsem tam taky nebyla a to ani na Vánoce, kdy jsem sice ze slušnosti jet chtěla, ale pak to nějak nedopadlo, tak jsem jí aspoň zavolala a omluvila se, že přijedeme po Novým roku, načež mi odpověděla, ať si řeším svou rodinu a můj přítel si bude řešit zase tu svoji.. Prostě no comment.. Je to rachejtle, nechci tu být vůlgární, ale už pro ni nemám žádné hezké oslovení po tom všem.. Jen doufám, že se to tím bydlením urovná..
Ahojky,no vidíš to.Mi jsme taky bydleli v jejich bytě.Ale než jsme se vzaly,tak řekli manželovy,že mu ho nechají.A když začaly rozepře,Tak nám řekli,že uvažujou,že se do bytu zpátky vrátí a mi s miminem na dlažbě.Tak jsem neváhaly a koupily chalupu.Je to docela drsný,kort,když mažel je nešťastnej,že musí stát mezi mnou a rodiči.Já jsem si taky snima byla 3x promluvut,dopadlo to opět hádkama.Takže to moc nedoporučuji.Naší malej jsou necelý dva roky a dostala 4 dárky,ale takové prostě naschválové,co by jsi jí nikdy nekoupila.Mi jsme se odstěhovaly a já babku nechci ani vidět.A malou jim taky nedám,Za to jak se chovají.Člověku je to nejdřív líto,ale potom prostě to neřeší.
Prosím Tě, koho by jsi nudila, tyhle stránky jsou přece vytvořené, abychom se tu vykecaly. ;o) Já mám taky krávu tchýni. :o(
Ahoj Marti,
co píšeš, je hrozný a z části se v Tvém příběhu vidím.. S přítelem máme ročního syna a s tchýní to začalo, když jsem byla těhotná. Musím podotknout, že bydlíme v jejich bytě, přičemž oni bydlí asi 70 km daleko, kde mají celoročně obyvatelnou chalupu, ale samozřejmě sem jezdí skrz doktory a to jakýkoliv, jako kdyby tam nebyl žádný lékař.. Začalo to drobnostma, které pak přerostly přímo v posedlost. Uklízím si po svém a tím pádem si i dávám po svém určité věci na místo, jako je odpadkový koš, židle atd. Když přijede přítelova matka, tak si to samozřejmě přesune podle svého, což mě už po těch měsících přivádí k šílenství. Neustále mi schovává dětské čaje do linky, přitom je každý den používám, věčný boj je s kalíškem na zubní kartáčky a hřebínky. Já je schovávám, protože tam nebydlí, tak nechápu, proč by tam měli být, ona mi vyčítá, že je tam má 25 let, tak proč je tam nenechám.. No na palici. Asi se ptáte, co na to přítel.. Když mají přijet, tak lítá jak fretka, aby bylo všechno tip ťop, já na to už samozřejmě kašlu a jen se tomu směju. Neříkám, že se mě nezastává, ale svoji matku miluje (ostatně asi jako většina chlapů) a radši ty podělaný kartáčky vytáhne, než aby zase udělala můru. Já jsem z toho už psychicky na dně, nenávidím ji a s přítelem se samozřejmě taky hádáme jen kvůli ní. Jedinou naději, kterou máme, tak je, že stavíme barák a do konce roku by měl být snad k nastěhování, tak už počítám dny, jak se těším, až odsud vypadneme! :o) Mimochodem, nemáme si s tou skorotchýní co říct, takže když tu je, jen se pozdravíme, na syna chvíli mluví, ale to je vše. Je to asi týden, co jsem ji zvala i s tchánem na první narozeniny malýho, tak mi řekla, že neví, jestli přijedou. O týden později, když přišla z nějaké oslavy a zřejmě trochu přihnutá, tak v ložnici vede rozhovor se svým manželem, jak se na celý narozeniny může vysrat, že tam nepojede a kdyby tam jela, tak aniž by si dala lok chlastu, že tam udělá scénu a všechno jim tam řekne, jakou mají dceru.. (Podotýkám, že oslava má být u mé mamky na baráku. A v těhotenství mi tchýně vyčetla, že nejsme schopní seznámit naše rodiče.. Nepochopila jsem, proč tohle neřeší se svým synem, ale se mnou. Nicméně byla jsem tím tak zaskočena, že jsem neměla slov..) Měla jsem sto chutí tam vlítnout a už jí z plných plic něco říct, ať už to má dopad jaký chce, tak jsem byla nasraná a tak se mi třepaly ruce.. Volala jsem příteli, který odjel do práce a řekla mu, ať své drahocenné matince něco řekne, nebo na ni vlítnu a neznám se! Pak se to asi po hodince uklidnilo.. Určité zastání v něm mám, i když já bych si to představovala jinak, měl by držet se mnou, ne s ní, my jsme přece jeho nová rodina.. Mluvit s ním se o tom nedá, protože se vždycky pohádáme. Tento konflikt je starý asi 3 dny a máme si o tom samozřejmě promluvit, což se ještě nestalo. Vyhýbá se tomu, sice se tomu ani nedivím, ale pokud se věci neřeší hned, tak to má potom výslednej efekt jako papiňák.. Takže Marti, pevný nervy, já to taky musím zvládat, jinak se to nedá.. Luciaan
Ahoj, já jsme s tchýní zkončila už před 2 rokama a dodnes,mi nedala pokoj.Nejdříve se tvářily,jako milující rodiče,ale pak když jsme oznámily,že jsme těhotná,řekli mému manželovy,že to totálně posral atd.. Moc mi to nepřidalo,protože jsme byla na rizikovém.nakonec jsme skončila v nemocnici.bylo to jen tak tak.Když jsme řekli,že to bude holčička,dělali si srandu aby to nebyl kluk jmenem Terezák.a samé takové narážky,když se Malá narodila,měla silnou žloutenku a já stratila mléko,nadávaly mi že dojná kráva dodjila,atd...Pak si začaly stěžovat,že jezdím jen ke svým rodičům,a k nim ne,a před vánoci jsme se dozvěděli,že je manžel podpantoflák.že si máme pořídit hadrové pleny a né papírové.Vyvršilo to tím,že nás vyhodily z bytu.A mi si musely vzít hypoteku a s roční dcerou se dostěhovat.Za 2 roky vnučku viděli 4x nemají o ni zájem.Ale mého manžela budou pořád,proti mě poštvávat,jaká jsme mrcha atd...že se něměl za mě ženit..
můžu vám, říct,že jsme z toho uplně na dně.s manželem se hádáme,a máme z manželství peklo
ahojky,dnes jsem napsala tchyni,ze s ni koncim,ale vnouce videt muze.vypsala jsem ji vse,cim me trapila,ponizovala atd.je toho moc.partner to asi vi,nerek doma ani slovo,ale tvaril se divne,asi mu volala.ja uz nemuzu.beru to tak,ze kdyz ji neuvidim,nebude moc trapit
Jak to tak vypadá kdo z nás má skvělou tchýni? Dokanalá matka mého muže, má čtyři děti nejstarší vyhodila v 16 z domu a mého muže o rok později. Druhé dvě povedené dětičky má doma. Dcera coura, 4 dětičky, každý z jiným, ale hlavně že vydělává klínem:) Její nejmladší měl být zavřený, ale to si radši vzala půjčku na mé jméno aby zaplatili odškodnění. Takže díky dokonalé tchýni mám dluhy, na které teprve přicházím. O mého synka kterému je 6 let zájem absolutně nejeví:( Před dvěma rokama jsem tam přestala jezdit protože mě přestalo bavit přesně to co tebe, ukliď vyvenči dojdi nakoupit a každý den dokola:( Teď chodím do práce jsem tam 15 hodin denně zatím co dokonalý syn ještě dokonalejší matky sedí doma na prdeli:(( Mockrát bych chtěla odejít, ale když vidím jak ho moje dítě miluje tak prostě nějak nemůžu:( Snad jednou....
takže jsme to po měsíci dohnali k takovýmto vzkazům na skypu : to jen pro "zasmání"? nebo na pobrečení :
[7.2.2011 12:56:01] Černá Pavlína: Tak hele ty kundo pojebana laskve se na myho tatu vyser vyz hovno co bylo u nas doma narozdil od tvejch rodicu se o nas staral tvoje pojebana mati te chtela strcit do decaku a asi skoda ze te tam nedala mozna bys nepotkala brachu a ma rodina by mela klid od takovy kundy jako ses ty neumis se ani chovat a budes nekoho urazet dej si bacha na hubu sem v praze docela casto tak se uz do nas neser nebo prijdes k urazu ani tatinek ti nepomuze pico pojebana Lukas
tak to je teda síla. Myslím vás obě. Když jsou sprosté, tak to musí hrozně psychicky deptat. Žít vedle takových lidí a muset s nimi být i když nechci v kontaktu.
Ale k tomu poslednímu dopisku - (vždycky se to lehce řekne, když člověk není ve stejné situaci) - ale myslím, že tady jde o děti. A oni to cítí nejhůř a nesou si to dál do života. Já tu zkušenost nemám - pamatuju si něco jen matně. Ale moje mamka má tu zkušenost, kdy je děda (její táta)bil, chodil domů opilý - agresivní alkoholik. A když mamka někoho slyší dnes říkat - zůstávám s ním jen kvůli dětem- je hrozně naštvaná, v takové situaci ne. dětem je líp třeba jen s mámou, ale v prostředí, kde jeden druhému ubližuje, kde je násilí a strach - to není kvůli dětem. Nese si ty zážitky do dneška a není to nic pěkného. Jsi dospělá osoba, máš zodpovědnost za svoje děti. Nenech je, aby tohle museli zažívat. Pokud ti ubližují, nejezdi k nim. Takové chování rozhodně není normální. Ty jsi pro svoje děti nejdůležitější, jsou na tobě závislí, ty rozhodneš, co je pro ně dobré a co rozhodně ne. Nenech si ubližovat. Není důvod od cizích lidí!!!!
Moje tchýně je rafinovaná, není otevřeně agresivní, je to všechno pěkně do zad. Nenápadně. Ale chová se ke mně sprostě, tak ji čím dál víc ignoruju. Nekomunikuju s ní. Ještě víc je to naštve :) a vytočí.
Holky držte se! Nenechte si ubližovat! Co nejmíň kontaktů s nimi!!!!
Ahojik Holčiny,
jsem moc ráda, že jsem tuto stránku našla jelikož moje tchýně mě dostala na uplný dno.
Celý příběh je složitější neměla jsem to nikdy úžasné ani jako malá v rodině stále jsem musela mámě dokazovat že si zasloužim lásku stejně jako moje sestra, táta byl stále v práci a lásku najevo dát neuměl takže jsem se uchýlila k babičce která mi dala tolik lásky a péče, že jí za to budu na do smrti vděčná ale to jen jako úvod.
Bylo mi 18 let a poznala jsem svého manžela, nebyla to první láska, měla jsem za sebou vztah s cizincem a klukem s ktery se mne snažil bít a já mu to vracela, ale můj nynější manžel měl své kouzlo. Poznávali jsme se víc a já zjištovala že bydlí od rodny 250 km daleko a nemluví s nima, zjistila jsem jaké měl dětství kdy ho táta i máma byli táta TAK MOC ŽE S NÍM PROHODIL A ZNIČIL DŘEVĚNOU SKŘÍŃ a pak přišlo to že jeho táta šáhl na mámu můj muž Jirka se jí zastal a oba ho za to v 16 letech vyhodili z bytu. Tolik na dokreslení situace. S Jirkou jsme se dohodli že je kontaktuje oni přijeli do Prahy mne ani nechtěli poznat, později jsem se s Jirkou stěhovala do našeho bytkterý mi pohohl udělat táta a jeli jsme za tchýní a švagrem. to jsem poprvé poznala švagrovou MArkétu v tu dobu jsme byli obě těhotné jen já to netušila jinakbyl mezi námi půl měsíce rozdíl a ona celý dny ležela v postýlce a já jako návštěva kmitala po kuchyni ona nemohla byl v 2 měsíci.:) Tam jsem se poprvé chytla s tchýní jelikož jsem nechtěla nechat pokousat svýho psa a ona řekla že je to jen blbý zvíře. Se švagrem jsem se i porvala ale nakonec jsme skousla rdost a omluvila se. následoval přijezd domů a chvíli na to zjištění o mimi a pak plány na svatbu pozvali jsme tchýni a tchána a ty muži jen řekli at si mne nebere a N8m že na svatbu nepojedou to mne viděli po 2x. v životě. Svatba i tak proběhla jen mi bylo líto že mého muže vedla k oltáří má máma a ne ta jeh on byl opět sám. Pak se narodil syn Dominik ani se na něj nepřijeli podívat a když jsem ho vezli tam tchán byl radši v hospodě. Poté syn těžce onemocněl a skončil na Aru v mototle byl tam v kritickém stavu 4 měsíce kdy ani sám nedýchal a myslíte že přijeli? NE , Moje bezcitná matka tam seděla ve dne v noci aby mi pomohla čekala jsem svou dceru Lindu ale oni nic v nemocnici byl skoro rok já dělala školu, čekala malou když se to stalo bylajsem ve 3 měsíci a stála u něj a oni nikde ani jak se má nic. Syn potřeboval speciální péči a moje mamka, manžel a já jsme se dohodli že nám s tím máma pomůže jelikož nešlo zvládnout dvě děti z nihž jedno je těžce postižené všichni mi říkali dej ho do ústavu včetně tchýně budeš ho moct vídat denně ale já věděla že potřebuje péči a lásku a tak je u mojí mamky vídám ho sice méně často je 100 km dalekoalemá ho jako své vlastní .Narodila se mi Linda a zase ani blbá sms. měla křitny opět nic.o prázdninách jsem byla na potratu a tchýně mi přijela pomoc , 6 hodin po výhonu v narkoze jsem opět stála u plotny a uklízela skřín jelikož to nebylo v komínkách, za 3 dny jsme byla v kritickém stavu odvezena do nemocnice se sepsí a těžkou anémii díky tomu lítání jsem chytla otravu krve a málem vykrvácela museli mi dál 2 litry krve, opět žádný zájem.
a ted konečně to finále malí je 14 měsíců na mateřské je manžel jelikož já vydělávám 2x tolik a to příjdu z práce a uklidim uvařim vyperu a hned samozřejmě převezm péči o dítě ceý večer celou noc a ráno du zbitá jako pes do práce.
Ted jsme na Vánoce jeli na 14 dni ke tchýni, byli to mé nejhorší Vánoce umej uklid vyvenči psi umej uklid uvař vyvenči a tak dokola na malou mi zbyla vždy jen chvíle mezi vařenim jídla a dělánim jim kafe, jsme mimocvhodem už měsíc na neschopence s krční páteří mám nosit límec a nic nezvedat dlouho nestát atd ale to jew fuk byla jsem v zájmu pohody sticha poslouchala jsem narážky jak je Markéta lepí než já jak jim te půjdou na svatbu a byla jsem sticha, chtěla ject tchýně s malou ke své kamarádce a já řekla že s nima nepojedu a odpočinu si to bylo hned halo jak na malou kašlu atd. přešla jsme to a byl poslední večer a vznikla scena jak bych si měla uvědomit jak jejímu synovi ničim život a že mám mazat k plotně a ne do práce že by mi ukázala kde je mé místo, jen jsem řekla ŽE HOLD NEJSEM DOKONALÁ JAKO NĚKDO a chtěla jsem to uzavřít ale začala na mě řvát jnak nesnášim své dítě jsem ledová královna jejímu synáčkovi který jen pro zasmání dřív jak ve 12 v poledne nezbudim ničim život a on se ,může strhat pač já nic nedělám a jen ležim tak jsem taktéž zvedla hlas a ona mi dala fakcku a škrtila mě nevadí mi to umim dostávat rány dělala jsem bojový sporty a obličej je na to zvyklej ale i tak mě stálo moc úsilí nezvednout na ní ruku ale já bych jí asi fakt zabila bohužel sílu na to mám takže jsem měla ruce dolu zhluboka dýchala nechala se šrtit a řvát jíb že sem arogantní sobec a všem jenmom ubližuju a tchán na mě řval že mě zabije. Modřivny jsme měla tak veliký že to nešlo ani zakrýt a holky pozor já kráva se jí ještě ten večer omluvila že jsem po ní vyjela a chtěla si s ní promluvit v klidu a ona je pani uražená a já jí strašně ublížila a ona je nevinná .
Výsledek léčim se s nervama v krizové skupině a moje malá ktérá po té scéně vstala s postýlky a hodinu mě hlůadila a pusiinkovala skoro nespí a i když to nedělala a chodila na nočník e opět počůrává a to na mě zavolala sociálku za to že nemá ráda své dítě jelikož ona si to myslí.
Moc bych jí chtěla vpálit že ženská co vyžene syna za to že jí nenechal bít mi nebude říkat co je mateřská láska ale asi mám moc sebeovládání, a hrdosti ponížit se na její úroven.
ale je to těžké sousto věřte mi když mi napsala že chce mluvit se svym synem a trvdila mu opět jak mu ničim život at má mě nechat opravdu bych jí nejradši nějákou vrazila aby se jí rosvítilo a tchánovi taky.
holky nenechte se zlomit jako já
Zdravím všechny a ze všeho nejdříve chci poděkovat za tento spolek.Nepřispívám,ale pravidelně čtu.Dnes jsem se odhodlala napsat něco o té své tchýni.S manželem bydlíme u ní v baráku,kde máme své patro.Máme tři děti(kluka a dvě holky).Kluk není manžela.Ale proč píši sem.S tchýní jsme si nepadly do oka od samého začátku.Je sama,rozvedená a začíná být dost zlá.Je to generál,vše co řekne musí být hned a jak to není tak nadává.Dětem nadává do debilů,idiotů a jiné.Ted je fáze kdy jí manžel už řekl,aby držela h..u,když buzerovala naší nejmladší(4roky),že se nemá válet ve sněhu,že na ní dojde s klackem.Nemluví s náma jen vede monolog-ta veš líná(myslí mě)jen sedí u počítače,nebo jezdí autem,ty hovada zezhora ani nepřiloží a jiné perličky.Hledám si místo po MD,ale můžu jen na jednu směnu a to je zde na jihu čech problém.Nikdy naší malou nehlídala,protože řekla,že toho našeho parchanta hlídat nebude.Závidím všem které mají tchýně suprové.Ta moje je zlá a zákeřná.Omlouvám se,ale nemám nikoho komu s můžu postesknout,tak jsem se aspon takhle vypsala.Je toho víc,ale nechci nikoho nudit.Šárka
Ahoj všichni, tak už jsme na světě a shodou okolností jsem si koupila Betynku a je tam jeden článek, co mě - a možná i někoho, kdo má "vánoční problém" s tchýní jako já - zaujal.
"""Každý z partnerů je z rodiny, kde se svátky slavily odlišně. V jedné se sešli všichni sourozenci i s partnery a slavilo se v davu lidí. V druhé Vánoce probíhaly komorně a bez návštěv. - Ve vztahu žijeme s partnerem, kterého jsme si dobrovolně vybrali. Proto musíme hledat pohodu a prolínání mezi všemi zvyklostmi, které nás provázely celé dětství. Tam, kde cítíte lítání jisker a diskusi, která může bolet, řešte domluvu více dopředu, aby se na ni stihli všichni připravit. Uvědomte dále všechny zúčastněné, že vztah je váš a že nejste už malé děti a že přece záleží jen na vás, jak si svátky užijete. Nikdo nemá právo vám diktovat, jak byste je měli strávit a s kým. ... Dvojice si může dělat cokoliv, pokud si to odsouhlasí a cítí se v tom dobře. Je to jejich vztah a vždy se o všem musí mluvit a chránit si dobrý pocit. K čemu by bylo, kdyby byli všichni kolem spokojení a dvojice před rozpadnutím? Pokud kdokoliv z blízkých není ochoten akceptovat naše podmínky pohody, ať zůstane sám (to jde o rodiče, který je už sám - tchýně, tchán - a to, jak se musí chovat, jestliže si ho jste ochotni na Vánoce pozvat k sobě domů). Automatická úcta ke stáří je přežitek pocházející z církevní morálky. Není rozdíl mezi starým a mladým. Všichni jsme si rovni a právě ti staří by měli jít vzorem díky životním zkušenostem. A ne aby se z nich stali narušovatelé pohody nových životů mladých.
V momentě, kdy pár odmítne jet k jedněm nebo druhým, babičky a dědové se urazí, cítí nevděk, popřípadě vyčítají, že letošní vánoce měli zkažené a stěžují si příbuzenstvu... Jak to ustát? Jak si vybojovat právo na Vánoce podle sebe? - Právo na "Vánoce podle svého" se nevybojovává, toto právo je již součástí našich životů od narození. Jsme samostatné bytosti se schopností se svobodně rozhodovat a nejsme povinni nikomu posluhovat, nikoho uspokojovat a chlácholit, pokud sami nechceme. To, že nám rodiče dali život, neznamená, že si zplodili otroky. Dvojice si to musí uvědomit. Život patří nám a budeme žít jak chceme a ať to ostatní dělají také tak.
Jednostranné vítězství ve vztahu není vítězství.
Přesně to sedí na mou tchýni - má "zkažené" vánoce kvůli mně, protože je "zvyklá", že se obě její děti u ní sejdou první svátek vánoční - a já mrcha to chci střídat - jednou tak a jednou být na první svátek u svých rodičů a k nim přijít až druhý - aby to bylo spravedlivé. Kazím jí vánoce, já jsem jedináček a mým rodičům to může být přece jedno, který den tam sedí sami :), ale ona už je tak zvyklá, vždycky to tak bylo :). A navíc k nim nechci přijít na štědrý den odpoledne, i když tam přijede tchánův otec (kterého mimochodem jinak za celý rok zvou jednou, takže asi jim moc nechybí, ne?). Ale jak já to bez něj můžu na štědrý den vydržet, jak můžu být tak necitelná a nepřijít ho pozdravit... (sice jsem navrhla, že klidně k němu zajedu i s upečenou domácí vánočkou kterýkoli den před svátky nebo po, ale to už ho asi vidět nepotřebuju, zamítnuto :)
Jsem hrozná :)
článek je dobrý, může to fungovat, ale záleží na druhé polovičce, jestli ten, kdo nás do něčeho strká je "jenom" tchýně nebo i manžel. Ale člověka to potěší, že ta "pravda" o které je tchýně přesvědčena a snaží se ji vnutit i ostatním, přece jenom všem správná nepřipadá.
Máš pravdu,dobře jsi to napsala 
....tyhle sebereklamy mně koikrát štvou 
....tyhle sebereklamy mně koikrát štvou
Pokud za vaše konzultace chcete zaplatit,tak to sem nepatří.Zde si dáváme rady zadarmo.I vám zadarmo poradíme pokud budete mít nějaký problém.
To byl dobrý nápad, já měla tři tchýně, tedy ještě jednu mám a žádná mne neměla ráda, i když jsem se o to snažila. Vždy měly dceru, s tou mne srovnávaly a potom mne nesnášely.
Nyní poslední tchyně má dcerku, váží 160 kg a já jsem byla také silná, ale zhubla jsem 27 kg a ona mi to nemůže odpustit, podívekte se na moje fotoalbum.
http://www.kgdolu.estranky.cz/fotoalbum/1-moje-zhubnuti-navzdy
Poslední komentáře
před 1 sek.
před 24 vteřin
před 6 hodin 47 min.
před 9 hodin 6 min.
před 9 hodin 8 min.
před 9 hodin 10 min.
před 9 hodin 10 min.
před 1 den 2 hodin
před 1 den 2 hodin
před 1 den 2 hodin