Anémie v těhotenství

Nedostatek železa (Fe) je celosvětově nejrozšířenější zdravotní porucha, jež ovlivňuje zdravotní stav téměř 20 % světové populace. Anémie nejvíce ohrožuje zvláště některé sociální a věkové skupiny (lidé chudí, děti a adolescenti, vegetariáni, ženy ve fertilním věku, těhotné a kojící ženy).

Anémie v těhotenství je definovaná jako stav, kdy množství červených krvinek, koncentrace hemoglobinu a zpravidla i hodnota hemotokritu jsou sníženy pod fyziologickou hodnotu.  Nejčastěji se za anémii v těhotenství považuje pokles hematologických parametrů (koncentrace hemoglobinu,
resp. hematokritu) o 2 směrodatné odchylky pod normu. Za dolní hranici normy je považována koncentrace hemoglobinu 110 g/l (tato hranice platí i pro období šestinedělí).

V těhotenství se jedná nejčastěji o anémie z nedostatku železa. Méně častými formami anémie v těhotenství jsou anémie megaloblastové, z deficitu kyseliny listové či vitamínu B 12. Někdy se v graviditě obě uvedené formy anémie kombinují, což modifikuje laboratorní obraz i terapii.
V poslední době se do popředí zájmu dostává skupina anémií hemolytických, jejíž některé - dosud endemicky vázané - formy, se díky imigraci stále častěji objevují i v rozvinutých zemích.
Do této skupiny patří anémie získané (při malárii, parazitózách a jiných infekcích, vlivem toxínů aj.) a anémie hereditární.

S anémií hypoplastickou či aplastickou se v těhotenství setkáváme výjimečně. Nejčastěji při akutní myeloidní leukémii či Hodgkinském lymfomu. Při zjištění diagnózy v I. trimestru je zvažována interrupce, v poslední době se však množí zprávy o úspěšné chemoterapii či radioterapii bez teratogenního poškození plodu, nehoršícím se průběhu základního onemocnění a úspěšném završení těhotenství. Jsou popsány případy těžké rekurentní aplastické anémie s preeklampsií (bez hemoblastózy) u žen v následných graviditách s úplnou hematologickou i klinickou úpravou stavu po porodu.

Nějčastěji se anémie objevuje až počátkem III. trimestru, Může se  významně spolupodílet na etiopatogeneze závažných klinických komplikacích, které jsou s jejím výskytem často spojovány (prematurita, IUGR, preeklampsie).
V těhotenství nastává celá řada adaptačních změn v jednotlivých orgánových systémech matky za účelem optimalizace podmínek pro vývoj plodu.

Rizika anémie v těhotenství

1) zdraví těhotné ženy
2) vývoje plodu a novorozence
3) nízká porodní hmotnost
4) infekční onemocnění během šestinedělí
5) špatné hojení poporodních ran

časné těhotenské ztráty (potraty), předčasné porody těžce nezralých   novorozenců s vysokou perinatální morbiditou a mortalitou, hypotrofie plodu, intrauterinní úmrtí plodu, více intrapartálních hypoxií a asfyxií,   nížší porodní váhy plodů.
Možná ohrožení novorozenců v souvislosti s anémii matek jsou:
vyšší   perinatální mortalita a morbidita, zhoršená poporodní adaptace (Apgar score),   abnormní vývoj a horší skóre testů psychomotorického a duševního vývoje u kojenců i starších dětí.

Léčba:

U sideropenické anémie podáváme železo, nejčastěji v perorální formě (dvojmocné sloučeniny Fe jako sulfát, fumarát aj.) - doporučovaná terapeutická dávka je 100-200 mg elementárního železa denně, v případě preventivní substituce (např. u selektovaných skupin těhotných) alespoň 60-80 mg denně.

U vícečetných těhotenství, v zimních měsících roku a zejména v případě megaloblastové anémie se doporučují preparáty kombinované s kyselinou listovou, eventuelně kombinace s cyanokobalaminem (vitamín B 12).

Preparáty obsahující kyselinou askorbovou zlepšují

absorbci železa a snižují výskyt zažívacích obtíží souvisejících s léčbou. Z řady perorálních preparátů Fe jsou pro lepší absorpci duodenální sliznicí nejvíce doporučované dvoumocné soli železa (oproti trojmocným), zvláště pak v tekuté formě. Výhodné jsou preparáty retardované (s časovaným uvolňováním a resorbcí železa) pro jejich lepší snášenlivost a možnost užívání s jídlem.

Skore: | Hlasy: 0