Bojíte se odběru plodové vody? I. část

znám jich dost ale některé nestojí ani za připomenutí. Udělaly to totiž ze své vlastní pohodlnosti. Ty, dalo by se říct, i odsuzuju. To nebyl spontánní ani vyvolaný potrat kvůli nějakým psychickým problémům nebo zdraví ohrožující. Jen jejich vlastní pohodlnost. Znala jsem je 20 let. Pracovaly jsme spolu. Proto si mohu dovolit tvrdit to, co tvrdím. Taky to ode mně slízly, když jsem já potratila to svoje dva roky tomu.

Případ znásilnění jsem převzala z polské televize, kde vypovídala matka 4 dětí, která takové dítě, díky jejich zákonům, "musela" donosit. Měla jsem husí kůži. Trpěla dvojnásob. Tím, co prožila a taky tím, že dítě dala pak do kojeňáku, protože se nemohla na ně dívat. Rozebírala to tam a na konci filmu byl dopisek, že scvokla a pokusila se spáchat sebevraždu. Dneska je umístěna v psychiatrické klinice a zbylé děti přišly o matku.

Těžko říct, co by bylo pro ni nejlepší. Nabízí se mi fakt ten potrat ale co by bylo kdyby, to je takové přemýšlení na dvě věci. Na nic a na ............pííííííííp. Tuhletu otázku my tady fakt nevyřešíme. Na tu si skutečně musí odpovědět každý sám v sobě. My tady můžem psát svoje názory ale každý si udělá stejně tak, jak mu vyhovuje a nebude se dívat na druhého, co tomu řekne on.

A už neodepisuju. To je na hooooooodně dlouhé rozepisování.    
Martin 11 let, Tomáš 13 let, Jana 23 let

Toť otázka, jak to kdo nese a co je ve výsledku pro danou ženu přijatelnější :-((

Znala jsem ženu, která takto "přišla k dítěti". Mluvila o tom po letech bez velkých emocí a podle jejích slov to její vztah k dceři nijak neznehodnotilo. To je jeden případ. Co žena, to jiný postoj, jiné city...  

effatha

Už jsem nechtěla, ale musím!

Myslíš, že potrat ti způsobí větší trauma než to, že se celý život díváš do očí dítěti, které ti neustále připomíná ten "úžasný" zážitek, který ti dopřál jeho zploditel? (mluvím o tom znásilnění) 

ještě jsem zapomněla říci, že jsme stejně mladé:o) Já vím, že je to jedno - na Jendu stejně znamení nesedí - je to vztekloun první třídy - určitě po tátovi:o) Ten je totiž beran a starší dcera taky...a já jsem střelec - takže Jenda nemůže být mírný rak...

A Jenda je Jenda Šimon - má dvě jména:o)

A myslet pozitivně - to mi moc nejde....ale učím se to ....celý život:o)

Ahoj a dík.Já jsem z města,nyní na vesnici.Je mi někdy smutno.Hned je líp.

Vítej! A neboj, takhle bojovo tu není každý den ;-) A jak už řekla Me2dice - sestrovraždy se tu nekonají :-D

effatha

vítej, přišlas právě do hodně ŽIVÉÉÉÉ debaty:o)))

Jeník se měl narodit 5.8. - ale nakonec jsme rak - 21.7. Hlavně ať jste oba v pořádku - a určitě na našich stránkách najdeš mnoho zajímavého, zábavného i poučného - stránky připravujeme s nadšením a láskou:o))) Byt to teď tady vypadá spíše sestrovražedně:o))) Ale to je opravdu jen v rámci tématu:o)))

Dovolím si reagovat, ač to bylo na Lucy - nevím, kolik znáš žen, které podstoupily potrat. Já několik (o kterých to vím, určitě o mnohých to netuším). Všechny do jedné mají dříve či později psychické problémy s potratem související. Myslíš, že k těm, které způsobilo znásilnění, je nutno přidávat další? Když to tedy beru z pohledu jen a jen na ženu samu.

effatha

Jejdaneny, já se nezlobím. To určitě ne! Prostě diskutujeme ;) A tak jenom vysvětluju a vysvětluju a vysvětluju...

effatha

mám jen jednu připomínku. Zkus se vžít do znásilněné ženy.Co taková žena musí prožívat a když se o jejím neštěstí dozví okolí. Jedni ji litují a pro druhé je obyčejná ......pííííp. ( jako v televizi ).  No a když se ještě ukáže, že je těhotná...............
Martin 11 let, Tomáš 13 let, Jana 23 let

takovou exotiku si nenecháme jen tak pro sebe:o))) Když MR dovolí, napíšu o tom i povídání - myslím, že to bude víkend, JAKÝ JEŠTĚ NIKDY NIKDO NEVIDĚL!!!

Tmavé brýle motorkáři nemají - neviděli by na cestu:o))) To byl ftip:o)))

tak to ne prosím, žádné tajení fotek!  Tyhle fotky chci taky vidět!!! Malej bude prďák...  prosím fotogalerie... díky

teď přesně nevím, co jsem napsala, žes nabyla dojmu, že si myslím, že něco přikazuješ,  nakazuješ, mrzí mě, že si to myslíš... stejně tak jako ty nemyslím svoje komentáře jako útok na někoho s jiným názorem, ale jako diskusi a rozkrývání něčeho, co nechápu... jak už tady myslím Lucy napsala, je to velmi těžké rozhodnutí a rozhodně nikomu ho nepřeju... smekám před všemi, kdo v diskutované situaci je... a ty se na mě nezlob :o)))

vybavíš si scénku z S tebou mě baví svět, jak tatínek (Pavel Nový) pospíchá pro maminku na letiště - babička = tchýně (Květa Fialová) odjela - a tatínek zpovídá malého Pepína "Víš, jak kůzlátka neotevřela tomu vlkovi. Dokážeš to taky"...a Pepíno upřímně, jak to umí jen děti, odpoví "to nevííííííím":o)))

Takže, Effi, to nevíííííím:o) Ale vzhledem k tomu, že jsme všichni křtění katolíci - a s Meďochem jsme si to třikrát ANO řekli také v katolickém kostele - takže jsme vlastně ve společné "šuplíku" katolíci všichni svorně:o))) A pokud jsem ho neposlala po vodě směr Hamburk doteď - vrrrrrr, když tu reve v postýlce a nechce spát - asi ani jako katolíka ho nedám do košíku a neudělám z něj Plaváčka:o)))

Tak to se taaaaaaaaaaaaaakhle těším na fotky toho malého motorkáře ;-) Jenom mě tak napadlo - jak to přežiješ, mít doma malého katolíka? :-DDD (viz diskuse u Hanah v blogu :-))) )

effatha

Ano, každá máme svůj život. Nemám dítě postižené tak, jak si to asi většina lidí představuje pod tímto pojmem. Přesto vím, že se lidé vzdávají dítěte i z důvodů takovéto nemoci. 

Ale k mojí otázce - nesnažím se nic v nikom vyvolávat. Prostě se jenom ptám. A tvoji větu "už formou, jakou se ptáš se snažíš vyvolat špatné svědomí v tom, kdo Ti odpoví" bych si mohla taky vyložit jako útok na mně ;-) Nedělám to. Nesnažím se na nikoho útočit, snažím se rozkrýt, co nemůžu pochopit. A nazývám věci pravými jmény. Potrat je zabití člověka. A to je vlastně fakt - vyřčená pravda často vyvolává špatné svědomí. Ale opravdu to není mým úmyslem. Nikoho nechci soudit, nikomu nechci něco přikazovat či zakazovat (jak zaznělo u jedle, nevím přesně, jak to formulovala), jen prostě chci bránit ty, kteří se sami bránit nemůžou.

Nejsem Superwoman, jsem velmi slabá žena, nevím, co bych dělala, kdybych porodila postižené dítě, obdivuji lidi, kteří to zvládají, a je mi jasné, že každý takový rodič má své slabé chvilky. Každý člověk má své limity a neodsuzuji ani rodiče, kteří postižené dítě nezvládnou a dají je do ústavní péče. Opravdu nevím, jak bych v takové situaci jednala já. Jen jedno vím, že bych své dítě nenechala zabít.

effatha