Jsem těhotná, ne nemocná!
Těhotenstvím krok za krokem - i tak bychom mohli představit knížku Renaty Petříčkové, která provede čtenářky od početí po šestinedělí. Chcete-li vědět, co vám v poradně jen tak neřeknou, jste na správné adrese! Postupně se dozvíte, co jíst a kolik, jak mít při narůstajícím objemu v pase radost z pohybu a zda vám sport neuškodí, lehce poodhalíte tajemství ložnice - tedy i sexu, poučíte se, jak poznáte, že už je to tady. Velice cenná jsou doporučení, co si vzít s sebou do porodnice, protože řada drobných věciček vám pobyt zde zpříjemní, naopak většinu věcí doporučovaných letáky či v poradnách potřebovat nebudete… A v čem je nový rádce jiný než většina příruček nabízených na našem trhu? Především vám radí jedna z vás. Osvědčené tipy předkládá s laskavým nadhledem a postraší jen v případě, že je to naprosto nezbytné. Největším přínosem je nepochybně část, která se věnuje období šestinedělí. Době, kdy se nejen mazlíte se svým malým „broučkem“ a zvykáte si na roli matky, ale zároveň můžete být přecitlivělá na veškeré podněty zvenku i zevnitř - vždyť hormony pracují o sto šest. Netradičního průvodce těhotenstvím ve stylu Betty MacDonaldové (Vejce a já) doplňují vtipné ilustrace Mirka Vostrého.
Knihu Jsem těhotná, ne nemocná! vydalo nakladatelství XYZ, listopad 2009.
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tiskRimmer | 23 Únor, 2010 - 21:16
trz | 23 Únor, 2010 - 21:12

nelinka3 | 23 Únor, 2010 - 21:08
Holky dekuji.Co bych tobyla za zenskou a za mamu,kdybych brala interupci jako samozrejmost.to v zadnem pripade!!!!A zvladnu to. A vam moc dekuji za to,ze jste,protoze tohle psanicko s vami,,me docela pomaha,nepripadam si tak hrozne....Dekuji
mirjana | 23 Únor, 2010 - 21:01
Tererezko...krásně jsi to napsala
...
Neli, drž se...a moc sympatické mi bylo, že jsi interupci nebrala jako samozřejmou věc...někteří k ní tak přistupují...ať se ti daří co nejlíp
Lenka Ka | 23 Únor, 2010 - 20:59
Satine | 23 Únor, 2010 - 20:29

nelinka3 | 23 Únor, 2010 - 20:24
Ahojky holky,tak hlasim ze sem zde,ziva a v poradku,teda aspon fizicky ano,hrozne sem se bala te narkozy,ale byla to rychlovka.Tento zakrok nebyl nic neprijemneho,myslim jako ze to nebolelo,ani potom.Jen tech slzicek z me strany bylo teda spousta.jak na sale,tak ihned po probuzeni.Kdybyste vedeli jak moc sem chtela odejit,jak moc sem chtela,at to co me brani to miminko mit,at to vsecko pro nej mam.......Nejhorsi je to cekani,tpje neco sileneho a myslim ze naprosto zbytecne,zbytecne stresujici,to cekaniiiiiii.Ale zvladnu to,musim......mej te se krasne holjky a preji jen a jen hezke zazitky a krasna rozhodovani,zdrave a usmevave deti,zadne starosti.....
paaaa
tererezka | 22 Únor, 2010 - 21:55
Znáš postabortivní syndrom? Z Tvého příspěvku ("jak zvladnu desaty rijen,kdy bych ho nebo ji asi mela u sebe") to skoro vypadá, že ho máš už teď...Další informace o postabortivním syndromu můžeš najít tady: http://prolife.cz/?a=34&id=69
A co se týká Tvého nelehkého rozhodnutí a zoufalé situace, vzpomněla jsem si na jeden příběh, který jsem kdysi četla:
"Lepší řešení...
Zoufalá žena přijde ke gynekologovi:„Pane doktore, mám vážný
problém a urgentně potřebuji vaši pomoc. Mému dítěti ještě není ani
rok a už jsem zase těhotná. Nechci ale děti tak brzy po sobě.“
„Rozumím,“ odvětí lékař. „A co bych měl proti tomu udělat?“
„Chtěla bych ukončit těhotenství a počítám s vaší pomocí,“ odpoví žena.
Lékař potichu přemýšlí. Po chvíli se obrátí na svoji pacientku: „Myslím,
že mám pro vás lepší řešení. Je pro vás zcela bezpečné.“
Žena se zasměje a oddechne si, protože se zdá, že lékař akceptoval její
přání. Ale lékař pokračuje: „Když se nechcete zároveň starat o dvě děti, nechejte přece zabít to, co máte v náručí.
Tak se vyhnete jakémukoliv riziku, že byste se při potratu zranila. Navíc
získáte i více času pro sebe. Nejméně do doby, než se dítě narodí.“
Žena zděšeně vykřikne: „Pane doktore, to je přece hrozné. Zabít dítě
je zločin.“ „S tím zcela souhlasím,“ odpoví lékař. „Ale jelikož se zdálo, že
zabití miminka není pro vás problém, byla by tato varianta pro vás nejlepším
řešením.“
Žena odešla, protože si uvědomila, že mezi již narozeným a ještě nenarozeným dítětem není žádný rozdíl. Jednalo by se o stejný zločin.
Lebenszeichen 81, 4/2008"
ještě bych ti ráda doporučila tyto stránky http://linkapomoci.cz/ , případně telefonní linku 800 108 000. Jsou to stránky a telefon, které byly zřízeny pro maminky čekající nečekané děťátko...
Budu na Tebe moc myslet!!!!
nelinka3 | 22 Únor, 2010 - 20:09
Moc dekuji,ja taky doufam.Zivot sem si vyberem partnera podelala sama a ted mam opravdu moznost zacit zit hezky.Jen je i pravda to,ze v zivote nejsou vzdycky lehke situace,ale i ty slozite..........
wrorejs | 22 Únor, 2010 - 20:04
Satine | 22 Únor, 2010 - 19:53
nelinka3 | 22 Únor, 2010 - 19:41
Takze kdyz zhrnu svoji situaci,antikoncepci sem brala poctive,a sem tehotna,Bydlim v dome s tchyni,ktera me odtud diky bohu nechce vykopnout ani kdyz vi,ze mam pritele,pac sama vi,ze jeji syn se k nam bohuzel choval zle.Sem na materske,bydleni nemam,penize skovane pod polstarem take bohuzel ne a moznost nejakeho hezkeho bydlenicka pro me deti,aby nechteli utect zpatky k tatovi take nemam.Sem ze zivota ktery tady vedu hrizne nestastna,kdyz se bude dobre darit,nejak to s polu s pritelem zvladneme,neco si najdeme a pak se uvidi,co prace a co deti.Ale privest ted miminko do tehle nejistoty,proste opravdu nejde a proto sem se rozhodla tak jak sem se rozhodla,Asi je to spatne,ale ja se obavam,ze je vse proti me.Budu se pak nenavidet a cely zivot zit s vedomim,ze bych svoji lasku rozdala mezi 4 deti,jen to ted skra vuuubec nejde.....
nelinka3 | 22 Únor, 2010 - 19:35
To je prave ono,Rikam si co me ceka potom,jak moc me to bude lito,jak rychle se s tim smirim.Mma m tri chlapecky a u toho tretiho sem tuhle moznost take zvazovala,ale nakonec sme se rozhodli pro miminko a dnes sem rada ze toho spunta tady mam.Ted si kladu otazky jako co kdyz je to konecne ta vysnena holcicka,jak zvladnu desaty rijen,kdy bych ho nebo ji asi mela u sebe.Vim ze je spousta paru co deti mitz nemuzou ale ja bych ho asi pak nedala,Spis sem se k tomuto kroku rozhodla proto,ze jak sem uz napsala.Ziji stale se svym druhem,s tatou s vych deti.Vztah nam nefungoval a tak sme si pred vice jak rokem rekli,ze kdyz nahodou budeme chtit bejt s nekym jinym tak ten druhej nebude branit.Ja mam rok pritele,ktery je opravdu opak meho muze,je spolehlivy,mili a ma rad me deti.Opravdu chlap,ktereho by chtela kazda zenska.Ale ja mam deti tri a on ma dvojcatka.PLat ma normalni a jak rikam,tady neni kam jit bydlet.Mam prvniho syna s LMD a kvuli tomuto faktu,nemuzeme hledat bydleni nikde daleko,protoze jemu by kazda velka zmena ublyzila,ja jako maminka chci,at ho tahle cela situace trapi co nejmene.Takze nechceme menit skolu a tim padem je vsechno mozne bydlenidaleko,podnjem tady zadny neni a penizkly na uver asi taky ne.Ja sem na materske a opravdu silne pochybuji ze me se trema detma nekde nekdo zamestna..
mirjana | 22 Únor, 2010 - 19:24
Lucy | 22 Únor, 2010 - 18:20
Netuším, co tě čeká, ale spíš bych tě chtěla poprosit, aby sis to ještě jednou pořádně promyslela a pokud možno i rozmyslela. Je mi jasné, že nejsi zrovna v lehké životní situaci, ale kdo ví, jak tomu bude za devět měsíců a hlavně je tu stále možnost nabídnout miminko k adopci. Je to život! Je to tvoje dítě! Mohlo by se mít velmi šťastně v jiné rodině, u rodičů, kteří takové štěstí mít vlastní dítě neměli a touží svou lásku dát jinému prckovi. Nehledě na to, že s tou výčitkou a šrámem na duši budeš žít ty! A jistě to nebude lehké... Opravdu to prosím zvaž...
nelinka3 | 22 Únor, 2010 - 17:23
Ahojky,potrebovala bych se holky neco dozvedet,tak prosim o malou pomoc.Zitra me ceka miniintreupce,ze ktere sem uplne nestastnaa zoufala,ale to je asi kazda zena na mem miste,hrozne se bojim.Kdyby to slo jinak,urcite bych se jinak zachovala,ale v mem pripade,kdyz mam doma jiz deti tri,a otehotnela sem prez antikoncepci,cemuz nerozumim a nejsem si vedoma nejake chybi,jit na tento zakrok opravdu musim.S tatinkem mich tri deti pouze ziji,pac si hledame s pritelem nejaky podnajem,kterx je slozitejsi z duvodu dochazeni meho syna sem k nam do skole,ze zdravotnich duvodu,tak ze stale bydlim v dome s tchyni.sem na materske dovolene a bydleni je v nedohlednu,tak ze si miminko nemuzu dovolit z financnich duvodu,ale ani bych to ted nezvladla.Chci se zeptat,co me vlastne zitra ceka,jake prohlidky,co me ceka po zakroku atd.Nejde se rozhodnot bohuzel jinak,takze vim,ze me zitra asi neceka nic prijemneho a o tom co asi u me bude probihat potom ani nemluvim,ale musim vedet aspon trosku dopredu,co se bude dit,moc dekuji....




























Poslední komentáře
před 7 min. 36 vteřin
před 12 min. 22 vteřin
před 13 min. 25 vteřin
před 5 hodin 36 min.
před 9 hodin 59 min.
před 11 hodin 5 min.
před 11 hodin 6 min.
před 12 hodin 5 min.
před 12 hodin 8 min.
před 12 hodin 11 min.