Jurský park (soutěž Pro miminka a maminky)

V noci jsem se vzbudila a říkám manželovi: "Pájo, už mám trošku stahy, ale ne moc výrazné." "Po kolika minutách," zeptal se ustrašeně manžel. "Asi po deseti." Vystřelil z postele a sebral na předsíni všechny připravené věci do porodnice. Já se odkutálela ke dveřím a furt jsem přemýšlela, jestli to je opravdu už "ono". Když jsme vešli do výtahu, kde je umístěné zrcadlo, musela jsem se začít smát. Manžel nechápavě kroutil hlavnou. Stál tam obvěšený kamerou, foťákem, taškou a CD přehrávačem, celý se potil a prohrabával tašku, jestli nezapomněl na CD J .B. Joviho, jelikož jsme chodili na kurzy pro těhotné, tak se tam dozvěděl, že můžeme rodit při hudbě. Manžel to těhotenství prožíval pomalu víc než já.

Nastoupili jsme do auta a vystřelili z parkoviště takovou rychlostí, že nám pískaly gumy. Když už jsme byli skoro v porodnici, řekla jsem manželovi, že jsme zapomněli na župan. Otočili jsme to a manžel běžel pro župan, stejnou rychlostí jsme zase odjeli zpět k porodnici, ale stahy nějak přešly. Tak jsme jeli zase nazpátek. Opět foťák, CD, tašku, župan a kameru - měli by jste nás vidět! Ráno už mě ale manžel pro jistotu odvezl a praskli mi vodu. Když už jsem začala opravdu rodit, volali ho k porodu. Utíkal ještě na pokoj pro naši "technickou výbavu" a pak se někde zasekl. V duchu jsem si říkala, kde asi tak může být? Mezitím jsem začala slyšet zvuky jako z Jurského parku. Doléhaly sem od mé "kolegyně". Začala jsem mít strach! Tak a za chvilku tady budu taky takhle řvát! Mezitím se sem probelhal manžel. "Co to máš na sobě," zeptala jsem se a pokračovala jsem v dýchání. Manžel mi začal vyprávět, jak v těch šatnách mají bordel, všude vytahané pláště a že nemohl najít svou velikost! Dodnes nechápu, jak na svojí velikost XXL mohl natáhnout L.

Ale to už moje kolegině "gradovala". Bála jsem se, ale v tichosti si tam prodýchávala bolesti. Snažila jsem se být statečná! Pavel chtěl zapnout to jeho slavné "Blaze of Glory" od Bon Jovi, ale pro můj monitor, který vykazoval nějaké anomálie, nám to zakázali. Nakonec jsem skoro bezbolestně porodila a manžel vypadal, jako když to odrodil za mě. Máme spolu krásnou holčičku a jsme spolu všichni moc šťastní.

Ještě všem těhulkám vzkazuji, že každá prožívá bolest jinak a nedívejte se na ty porodní příběhy v televizích, akorát vás to postraší! Touto cestou chci poděkovat porodnickému odd. v Českých Budějovicích za jejich péči a chování. Hodně štěstí všem maminkám!

Skore: | Hlasy: 8