Nejvhodnější čas na těhotenství
Jste tu poprvé? Tak se nejdříve zaregistrujte a získejte výhody!
Ať už přijde miminko ve 20, 30 nebo kolem 40 let, vždy to s sebou přináší jisté výhody i nevýhody. V následujících řádcích se o některých orientačně zmíníme. Vždy existují výjimky. 
Těhotná ve dvaceti
Pro mladší ženu je mnohem snazší otěhotnět. Plodnost u žen i mužů s věkem klesá. Ženy kolem dvaceti let jsou ještě čerstvé a faktory ovlivňující plodnost nemají tolik času, aby propukly. Také zřídka dochází k potratům kvůli defektům dítěte.
V tomto věku jsou ženy ještě hodně přizpůsobivé, jak po fyzické, psychické, ale i profesní stránce. Nemají ještě jasné své životní plány, v zaměstnání zatím nedosahují vyšších pozic. Proto pro ně není tak těžké vyjít s nižším příjmem, což u výše postavených žen může být mnohem těžší.
S těhotenstvím a péčí o dítě si tolik nelámou hlavu a i vnější tlaky na to, aby byly perfektními matkami, jsou mnohem slabší než u zralejších žen. K mladší mamince je okolí tolerantnější.
Mladší maminky jsou mnohem méně náročné jak na vybavení dětského pokoje a domácnosti, tak na dítě samotné. Nejsou tak úzkostlivé, ale zároveň ani tak opatrné jako matky v pozdějším věku. Snadněji se vžívají do pocitů svých dětí, protože svoje vlastní dětství mají dosud v živých vzpomínkách. Snadněji navazují přátelství s vrstevníky svých dětí.
Ve třiceti
Tyto ženy už vědí, co od života chtějí, a mají dostatek sil to realizovat. Jejich sebevědomí je vyrovnané, v práci jsou většinou úspěšné. Jsou také daleko lépe informované a proto přistupují k těhotenství zodpovědně. Pečují o sebe i o malé v bříšku. Navštěvují těhotenské kurzy, cvičí a zdravě se stravují. O výbavě dětského pokoje mají jasnou představu. Chtějí pro své děťátko jen to nejlepší.
Protože v tomto věku začíná plodnost klesat, je věk kolem 25 let tím nejideálnějším. O slovo se hlásí i mateřské pudy.
Maminky v tomto věku jsou samostatné, dokáží lépe zpracovat výchovné metody svých rodičů s vlastními výchovnými představami. Při komunikaci se svými rodiči se nebojí vyjádřit svůj názor. Je pro ně však mnohem těžší opustit svou slibně se vyvíjející kariéru. Některé ženy se proto snaží skloubit obě věci dohromady.
Stále více dvojic odkládá těhotenství právě do tohoto věku.
Kolem čtyřicítky
Ženy v tomto věku přistupují ke svému těhotenství velmi zodpovědně. Jejich organismus už není tak odolný vůči zátěži, kterou těhotenství pro ženu přináší. Daleko častěji trpí vysokým krevním tlakem, těhotenskou cukrovkou, otoky nohou. Protože jsou rizikovější, lékaři usilují tato rizika co nejvíce omezit. Ženy berou jejich rady vážně a řídí se jimi. Těhotenství si vychutnávají a na miminko se těší.
Mají vybudované zázemí a ve vztazích jsou obezřetnější. Na rodičovství většinou nejsou samy. Touží po trvalém vztahu, který společně s partnerem budují. Nemají už strach, že jim něco uteče. O budoucí miminko s láskou pečují, odpovědně navštěvují kurzy a připravují se na porod a mateřství.
Jsou vyrovnanější samy se sebou. Ve své profesi dosáhly určitého postavení a kvalifikace. Bývají finančně lépe zajištěné, což umožňuje prožívat těhotenství ve větším klidu a pohodě. Nemusejí řešit, z čeho pořídit výbavu pro pro nového člena rodiny. Domácnost je většinou již zařízená. Také většina vrstevnic má miminkovská období za sebou a o výbavičku se rády podělí.
Naproti tomu se rychleji unaví, nejsou tak pružné jako mladší maminky a mohou být vyčerpanější. Těhotenství a mateřství však dokáží hlouběji prožívat a mnohem více žijí okamžikem, který je. Ve výchově dětí jsou zralejší a moudřejší. Mají mnohem více vzorů ze svého okolí. Může se stát, že svou odpovědnou výchovu přehánějí nebo tak toužebně očekávané dítě příliš rozmazlují.
Kdy je tedy nejvhodnější čas?
Určit nejvhodnější věk pro početí miminka záleží jen na vás. Jsou aspekty, které jsou pro založení rodiny nesmírně důležité, ale ve většině případů přikládáme maličkostem moc velký význam. Měli bychom brát v potaz vždy celé spektrum okolností. Jistě je dobré mít stálého partnera, vybudované zázemí, zařízený domov, mít moudrost a zkušenosti. Jenže mnoho z těchto kvalit lze získat jedině s rostoucím věkem, kdy šance otěhotnět klesají. Nesnažme se tedy být na zařízení dětského pokojíčku a ostatních materiálních potřeb moc náročné. Může se potom stát, že je na vytoužené těhotenství příliš pozdě, nebo je k němu potřeba asistence mnoha odborníků.
Rubrika: Těhotenství a porod 
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tisk
Vložil Amélka, 8 Srpen, 2006 - 12:49
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tiskKomentáře pod články, včetně těch, jejichž autory jsou redaktoři moje-rodina.cz, nevyjadřují oficiální stanovisko redakce. Redakce si vyhrazuje právo odstraňovat takové příspěvky návštěvníků portálu, které odporují dobrým mravům, porušují platné právní předpisy České republiky nebo obsahují jakoukoliv formu reklamního sdělení.
berko, díky za tvůj příspěvek. Přítel taky miluje děti. Soudím dle toho jak se chová k dětem známých, ale teď má spoustu starostí a tak nemá na vlastní děti myšlenky, ale kdyby to přišlo neplánovaně, určitě bysme to zvládli 
Já spíš mám obavy z té zdravotní stránky, ale to jsou asi předčasné obavy...
A příklad od známých... Ona měla dítě v 28, jemu bylo 33 a ona na dítě nechvátala, ale on už nechtěl čekat. Ale pry je na něm znát, že si zvakl na svůj klid a pohodu a jelikož je zvyklý na fotbálek s klukam a tak, tak to není to pravé ořechové 
manžel se stal poprvé otcem v necelých 33, ale protože jsem si vybírala partnera, který malé děti miluje -hlídával dítka i své kamarádce- a rodina je pro něho na prvním místě, nebyl to žádný problém. Jinak je to u jeho švagra, který je stejně starý, ale jak to tak vypadá, pokud si moje švagrová nedupne, tak tam dítě nebude. Švagr se řadí k těm tipům mužů, kteří si zvyknou na život ve dvou, prakticky bez omezování a dítě pro něho představuje už určitý rušivý element.
Je mi 28 a čekám 1. mimi. Nepřijde mi to pozdě, ale je fakt, že kdyby mi někdo v 18 řekl, že ve 28 budu ještě bezdětná, tak bych mu nevěřila....
my máme teď 1. miminko... je mi 21 a manželovi 31... plánujeme do dvou let další 
manžel by chtěl děti 2, ale já bych jich chtěla mít víc... aspoň 5... myslím to vážně, snad manžela "přemluvím"
;){kind=small}
manžel by chtěl děti 2, ale já bych jich chtěla mít víc... aspoň 5... myslím to vážně, snad manžela "přemluvím"
mám chuť na druhé děťátko. Je mi čerstvých 24 let a jsem rok po porodu. Vím, že čas nikdy nevrátím a tak si chci ještě vychutnat našeho rošťáka než mu pořídíme sestřičku. Myslím, že mateřství je lepší neplánovat. Člověk se pak může i přepočítat.
děkuju, žes napsala. To jsi mě trochu klidnila. Ještě máme čas 
Tak to je fajn. Až se na to budem oba cítit, tak to bude ten správný čas
Tak to je fajn. Až se na to budem oba cítit, tak to bude ten správný čas
také jsem studovala VŠ,pak jsem šla do práce a první holčičku jsem měla ve 28 letech.Druhá se pak narodila ,když mi bylo 30 a teď je mi 34 a na zač. října se nám narodí třetí holčička.Zkoušeli jsme ,jestli třeba nevyjde ten chlapeček,ale táta teď bude mít tři princezny.
Myslím,že jsme si to naplánovali na dobrý věk,manžel je o 6 let starší a není to žádný problém.Holkám se hodně věnuje a ty ho hodně prožívají.
Jelikož kalkuluji s věkěm partnera a s tím, že bysme rádi dvě děti, tak... Ale jistě bude záležet i na momentální situaci. A čekám, že se příroda ozve sama 
Že to začnu cítit tak, že nic na světě nechci víc, než toho mimíska
Že to začnu cítit tak, že nic na světě nechci víc, než toho mimíska
Tak já bych chtěla mít mimiško tak metzi tím co dostuduju a mezi třiceti. takže tak 26, 27,28 ve třiceti to asi bude stejně pěkné jako třeba ve 25-ti, ale tak myslím že to bude aj lepší nějak klem 27Andrea Le =)
Andrea Le =)
No to je dobrá otázka Já bych se k ní přidala. Mě je třiadvacet, skončila jsem školu a nastoupila na dobré místo do práce, tzn. Dítě (plánovaně z rozumu) přijde nejdříve za 2 roky. To si myslím, že je věk "v pohodě", ale přítel je o 7let starší (ale čistě jen papírově), tudíž by první dítě měl až po 32... Nemáte s tím někdo zkušenost (např. ze svého okolí)?
Já bych se k ní přidala. Mě je třiadvacet, skončila jsem školu a nastoupila na dobré místo do práce, tzn. Dítě (plánovaně z rozumu) přijde nejdříve za 2 roky. To si myslím, že je věk "v pohodě", ale přítel je o 7let starší (ale čistě jen papírově), tudíž by první dítě měl až po 32... Nemáte s tím někdo zkušenost (např. ze svého okolí)?
páni. když chci jít na výšku a dostuduju ve dvaceti čtyřech letech a pak chci jít pracovat, tak kdy mám mít miminko?Andrea Le =)
díky těhotenství s holým zadkem nám ve vztahu "zapršelo", ale pak nás to opravdu moc a moc spojilo. Náš vztah je pevnější. Manžel je ještě mladší než já, ale stará se o nás pěkně. Ani nezastávám názor, že když je tak mladý, tak musí být špatný a nezodpovědný tatínek.
To je fajn. Asi má manžel nějakou dobrou práci nebo podniká? My jsme měli "holé zadky" ještě dlouho. Ale zase nás to vyburcovalo k větší snaze a píli. Znám lidi, kteří na tom byli mnohem líp než my a zůstali stát na místě.
Těžkosti mohou mít na člověka velmi dobrý vliv. Pomůžou přiblížit se k Bohu, srovnat si hodnoty, zmobilizovat všechny síly. Záleží jen na nás. Já si nestěžuju. Jsem teď moc spokojená a šťastná.
když jsem otěhotněla, tak jsme (tehdy s přítelem) měli oba holí zadek. Já jsem byla ještě ve zkušební pracovní době a on byl na tom asi o měsíc v práci víc. Byli jsme odstěhovaní v Praze. Teď jsem rok po porodu a máme se dobře.
Já jsem první dvě děti měla krátce po dvacítce. Zralá jsem se cítila dost. Ale když to srovnám se Zuzankou, která se narodila, když mi táhlo na 29, přecejen vidím, že jsem byla zralejší. Byla jsem lépe zajištěná a těhotenství jsem prožívala nejklidněji (ale nebylo to první, což je asi velký rozdíl). I když jsme se v té době stěhovali a začínali v novém, zvládla jsem to. Bohužel se na mě podepsaly právě ty těžké roky před tím. Mockrát jsem litovala, že jsem ty děcka přivedla do takové situace. Vlastně jsme měli jen ledničku, pračku, myčku a postel. Na bydlení a všechno kolem jsme museli vydělat. Já v podstatě neznám mateřskou v pravém slova smyslu. U těch prvních dvou mě polévá horko ještě teď, když po mě něco chtějí. Nikdy se to neobešlo bez hádek, že jedna dostala víc nebo hezčí věc než ta druhá. U Zuzanky mi to dělá radost, že to nikdo nebude měřit. To co dostává ona, jí nikdo nezávidí. Ale ty dvě spolu pořád soupeří. Co se narodila Zuzanka, tak jsem na děti buď sama nebo navíc ještě pomáhám manželovi.
Myslím, že kdybychom měli děti, až bychom byli alespoň trochu zajištění, bylo by to všechno víc na pohodu. Naštěstí jsem se s tím vším už srovnala, přijala svůj život se vším, co dal a vzal. Nikdo nemá život přesně podle svých představ. Učím se radovat z toho, co mám.
PS.: Třeba zkusím ještě těhotenství kolem čtyřícítky, kdo ví? Makačka to teda je, ale ty výsledky stojí za to.
každá žena zraje jinak a touha po dítěti není ani automatická. Já jsem měla pudy snad od 14 let, otěhotněla jsem ve 22 letech a cítila jsem se být dostatečně zralá na to, abych to zvládla. Často jsem byla s dětma, takže jsem věděla, co nás čeká. Zajištění jsme bohužel nebyli, ale všechno se vyvíjí, takže se máme nakonec moc dobře. V předporodním kurzu jsem byla samozřejmě nejmladší, vypadám na míň, než mi ve skutečnosti je, takže jsem i vzbuzovala pozornost, že tak mladá a těhotná. Často se mi právě na věk ptali. Ale já si těhotenství moc užila. Na rozdíl od starších dam jsem byla ta, která v kurzu "všechno ovládala" a ty starší jsem "zaučovala". Po porodu jsem hodně zestárla, cítím, že tělo je míň pohyblivé. Obdivuji každou ženu, která rodí "na stará kolena". I když mám moc hodné děťátko, tak tvrdím, že mateřství je makačka.
Poslední komentáře
před 28 min. 37 vteřin
před 33 min. 23 vteřin
před 34 min. 26 vteřin
před 5 hodin 57 min.
před 10 hodin 20 min.
před 11 hodin 26 min.
před 11 hodin 27 min.
před 12 hodin 26 min.
před 12 hodin 29 min.
před 12 hodin 32 min.