Některá onemocnění v těhotenství

V následujícím textu bude zmíněn pouze vliv nejčastějších nemocí, jejichž následkem může být větší či menší riziko ohrožení gravidity. Váš gynekolog musí vědět jak o všech chorobách, které vás postihly před těhotenstvím a vzhledem ke své chronicitě na něj mohou mít vliv (srdeční a plicní choroby, onemocnění jater, ledvin apod.), tak o akutních onemocněních, která vznikla v průběhu této gravidity.

Cytomegalovirová infekce

Závažnost infekcí cytomegalovirem (CMV) tkví především v jejich relativně častém výskytu během prenatálního a perinatálního období člověka. Bylo zjištěno, že asi 1,5% všech narozených dětí je postiženo touto nákazou, provázenou často těžkými následky. Nastane-li infekce během intrauterinního života lidského plodu, dochází buď k jeho odumření i potratu, nebo po narození k cytomegalické inkluzní nemoci.

Narozené dítě bývá nedonošené, má zvětšená játra, žloutenku, pneumonii a poškození CNS.
Příznaky infekce se často projevují až několik let po porodu.

Původce nákazy
Cytomegalická choroba je vyvolaná cytomegalovirem (CMV), který se řadí do skupiny herpetických virů.

Způsob diagnostiky
Klinické stanovení dg je velmi obtížné a vyžaduje vždy laboratorní potvrzení. K vyšetření se odebírá moč, sliny, výtěr z úst, krev popřípadě i bioptický materiál. Je nutno, aby byl odběr proveden ve spolupráci s pracovníky virologické laboratoře, která vašetření provádí.

Inkubační doba
Není bezpečně známa. Soudí se, že trvá několik týdnů.

Zdroj nákazy
Zdrojem je člověk, nemocný nebo nosič viru.

Způsob přenosu
U prenatálních forem onemocnění dochází k infekci plodu transplantačně krevní cestou z infikované matky. U postnatálních forem onemocnění dochází k přenosu infekce buď během porodu, nebo úzkým a dlouhodobým stykem s infikovanou osobou, která vylučuje CMV slinami a močí. Je možný i přenos mlékem kojící matky. CMV se relativně často přenáší při krevní transfúzi krví dárce.
Období nakažlivosti
Virus dlouhodobě latentně přežívá v organismu a v těhotenství se objevuje jeho cervikální exkrece.

Vnímavost a imunita
Je všeobecná, manifestnost je nejvyšší během prenatálního a perinatálního období, dále pak u nejmladších dětí.

Preventivné epidemická opatření
Používání séronegativních dárců krve, krevních derivátů a orgánů.
Po prevenci primární infekce novorozenců může být prospěšné sérologické monitorování těhotných žen.

Jiná onemocnění v průběhu těhotenství

Chřipka, zarděnky. Samovolný potrat

Chřipka

Chřipka je virové onemocnění, na které neexistuje příčinná léčba. Léčí se pouze symptomy nemoci a čeká se na imunitní odpověď organismu po proniknutí viru do krevního oběhu. Jedná se o kapénkově se šířící infekci, která se přenáší vzduchem. Kašel a kýchání nemocného člověka nakazí jiného. Vyhýbejte se proto, zvláště v době chřipkové epidemie, uzavřeným a nevětraným prostorám (autobusy, vlaky, koncertní sály, kina, divadla, sportovní haly apod.).
Navštivte včas svého lékaře, který stanoví diagnózu a doporučí vhodnou léčbu. Zpravidla navrhne klid na lůžku, dostatek tekutin a léčivé látky proti teplotě a bolesti (zpravidla s paracetamolem), které jsou obsažené v mnohých běžně dostupných lécích. Některými doporučovaná sklenice svařeného vína jistě také není špatná (zejména chutná výborně), ale je vhodná spíše pro muže a netěhotné ženy!
Nebezpečí onemocnění těhotné ženy chřipkou (zejména v prvních třech měsících těhotenství) spočívá ve zvýšeném riziku vzniku malformací plodu jako postižení centrálního nervového systému, rozštěpy rtů a malformace končetin.

Zarděnky

Onemocnění zarděnkami má zejména v prvních třech měsících těhotenství devastující vliv na vývoj zárodku. Gravidita může sice zůstat neporušená, ale po potvrzení probíhající infekce krevními testy je pro vysoké riziko poškození plodu gynekologem navrženo umělé přerušení těhotenství.
Diagnostika probíhajícího onemocnění je obtížná, protože průběh infekce je zcela nespecifický, a proto velmi zrádný. Může totiž proběhnout bez zevních příznaků nebo pod obrazem lehké respirační infekce, které si pacientka téměř nevšimne. Standardní průběh zarděnek s vyrážkou není v těhotenství obvyklý! Aktivně probíhající infekci je možné prokázat jednoduchým krevním testem. Máte-li pochybnosti, zastavte se u svého lékaře a svěřte se mu se svým podezřením!

Pro riziko onemocnění zarděnkami v těhotenství je nejdůležitější prevence. Nechoďte na návštěvu k příbuzným či známým, pokud někdo v jejich okolí je nebo byl v posledním měsíci v kontaktu s pacientem se zarděnkami. V posledních letech probíhá očkování děvčat proti zarděnkám, po kterém zůstává dlouhodobá imunita, a tím by měl být tento problém v budoucnu vyřešen.

Infekce močových cest

Záněty horních (ledviny) a dolních (močový měchýř a močová trubice) močových cest patří mezi nejčastější bakteriální onemocnění v těhotenství. Vyskytují se častěji ve vyšších stadiích gravidity. Jejich průběh ovšem není typický a je na ně třeba myslet především u nejasného onemocnění se zvýšenou teplotou a s minimálními příznaky močové infekce. Zejména časté močení je obvyklé i ve zcela fyziologicky probíhajícím těhotenství. Zánětlivé onemocnění ledvin je většinou provázené celkovými příznaky – schváceností, vysokou teplotou, zimnicí a bolestí v zádech (obvykle jednostrannou), většinou vpravo.

Příznaky infekce močových cest v graviditě jsou vždy důvodem biochemického a mikrobiologického vyšetření moči. Při pozitivním nálezu potvrzujícím urologickou infekci nasazujeme vhodnou antibiotickou léčbu, která je účinná a přitom neškodná pro vyvíjející se plod. Nezbytnou součástí léčby je dostatečný příjem tekutin a snaha o snížení horečky.

Klinické příznaky zánětu dolního močového traktu se nesmí podcenit! Vždy je nezbytné navštívit lékaře, raději jedno zbytečné vyšetření moči v případě falešného poplachu než nepříjemné komplikace následkem podceněné a nevyléčené infekce.

Příznaky a léčba hrozícího samovolného potratu

Samovolný potrat je lékařský termín pro neúspěch, kdy těhotenství končí z vlastního popudu, nejčastěji z genetických příčin. Naproti tomu o umělém potratu (interrupci) mluvíme v situaci, kdy těhotenství končí z popudu těhotné ženy, která si ho nepřeje.
Po oplodnění vajíčka spermií nastávají rychlé změny spojené s množením buněk. Ze dvou buněk vznikají podle genetického scénáře další miliony, a není proto překvapující, že tento složitý proces občas selže. Vedle genetických příčin neúspěchu může být příčinou potratu rovněž zrádně či atypicky probíhající infekce.

Typickými příznaky hrozícího potratu jsou krvácení a bolesti v podbřišku. Pouze gynekologické vyšetření odhalí příčinu potíží a vyloučí závažnější komplikaci (mimoděložní těhotenství). V lepším případě potvrdí neporušené těhotenství, přičemž zpravidla postačí klid na lůžku, případně léky, které napomáhají zástavě krvácení. V horším případě pokračuje krvácení dále i po léčbě a po vyšetření se konstatuje, že těhotenství neprosperuje a nastal jeho zánik a odloučení. V takovém případě je nutná hospitalizace v nemocnici. Žena podstoupí malý operační zákrok v celkové anestézii, spočívající ve vyčištění děložní dutiny od zbytků po potraceném těhotenství. Čím dříve se výkon po stanovení diagnózy provede, tím více klesá riziko další krevní ztráty a rozvoje zánětu dělohy, který může zkomplikovat další otěhotnění.

Samovolný potrat sice představuje nepříjemnou událost, ale pokud žena potratila poprvé, tak není nutné mluvit o tragédii. Prognóza dalšího těhotenství po prvním samovolném potratu je většinou dobrá a nejsou zpravidla nutná žádná mimořádná vyšetření. Následující otěhotnění je vhodné až s odstupem několika měsíců. Pokud žena potratila opakovaně, tak se doporučuje vyšetření v prekoncepční poradně, kde se pátrá po příčinách předchozích neúspěchů. Zjištěné rizikové faktory, které by mohly mít negativní vliv na vznik a vývoj dalšího těhotenství, se vhodnými opatřeními minimalizují.

Skore: | Hlasy: 0