Nemějte strach z porodu!

Jste tu poprvé? Tak se nejdříve zaregistrujte a získejte výhody!

Že se budoucí maminky bojí porodu, je normální. I já si vzpomínám na dobu, kdy jsem byla těhotná poprvé a s blížícím se porodem jsem měla větší a větší strach. Nevěděla jsem, co všechno mě čeká a často jsem si během mého těhotenství kladla otázky: „Jaký bude asi porod?“ „Budu rodit dlouho?“ „Jak veliké budu mít bolesti?“ „Co když neuslyším pláč svého miminka?“ „Nebudou se na mě lékaři zlobit, když budu u porodu špatně tlačit?“ a mnoho jiných podobných otázek.

Zbavit se strachu z porodu úplně nelze, ale díky pečlivé přípravě během těhotenství lze strach i stres zmírnit. Kvalitní příprava na porod významně ovlivňuje nejen obavy ženy z nastávajícího porodu, ale i strach z těch dnů, které následují po něm – tedy období šestinedělí. Pokud se s budoucí maminkou pracuje v době těhotenství nejen po fyzické, ale i psychické stránce, vždy se to na porodu a v období šestinedělí odrazí pozitivně.

V současné době je u nás spousta specializovaných zařízení která nabízejí celou řadu možností, díky kterým je budoucí maminka informovaná o všech podstatných věcech, které se s ní během těhotenství a porodu budou dít. Také se připravuje na šestinedělí, které je pro všechny nastávající maminky velmi náročné po psychické stránce.

 

V současnosti mohou také budoucí maminky navštěvovat různé předporodní kurzy. Ty jsou doplněny o přednášky na různá témata a ženy sami rozhodují o tom, co by je vlastně zajímalo.Samozřejmostí je i 24hodinová horká linka.

Budoucí maminky také hodně vítají v době svého těhotenství porodní asistentku nebo dulu - osobní průvodkyni těhotenstvím a porodem Důvod je jednoduchý. Pokud maminka v těhotenství dochází do kurzu několik měsíců, vznikne mezi ní a porodní asistentkou vzájemné pouto a důvěra, která dobře působí na psychiku budoucí maminky. A to samozřejmě odrazí na celém průběhu porodu.

Těhotenstvím a porodem však vše nekončí. Maminky bývají unavené, podrážděné, náladové, citlivé a mnohdy řeší spostu problémů, které vlastně řešit nemusí. Není to ale vina maminky, většinou jsou za tím hormony. Je to naštěstí stav dočasný a trvá krátce. Proto je pro maminku velice důležité, když má oporu v rodině a u svých blízkých. Vše je potom pro ni jednodušší a s problémy si dokáže lépe poradit.

 

 

Otázky a odpovědi o porodu
nakladatelství Grada

Přední český odborník přináší všem budoucím maminkám nejnovější informace o porodu. Srozumitelně a přehledně poodkrývá roušku tajemství a oblíbenou formou otázek a odpovědí řeší základní dotazy. Pomáhá získat teoretické informace, které budou moci maminky i tatínkové s pomocí personálu porodnice prakticky aplikovat při porodu a následném pobytu na oddělení šestinedělí. Osvětluje průběhu porodu, včetně rozčlenění na jednotlivé porodní doby, a vyzdvihuje mimo jiné důležitost výběru porodnice, přítomnosti partnera apod. Kniha vychází z velmi úspěšného prvního vydání, je zcela aktualizována a doplněna o nové velmi zajímavé poznatky.

Skore: | Hlasy: 3
Komentáře pod články, včetně těch, jejichž autory jsou redaktoři moje-rodina.cz, nevyjadřují oficiální stanovisko redakce. Redakce si vyhrazuje právo odstraňovat takové příspěvky návštěvníků portálu, které odporují dobrým mravům, porušují platné právní předpisy České republiky nebo obsahují jakoukoliv formu reklamního sdělení.

Obrázek uživatele effatha
effatha | 26 Březen, 2009 - 09:46

Je otázkou, jestli by opravdu tou oporou byl, pokud má takový přístup. Já jsem třeba manžela k porodu ani nechtěla, on se taky nehrnul, a nakonec by tam ani být nemohl, takže to bylo v klidu. Ale pokud je to pro tebe důležité, zkus s ním o tom v klidu bez nátlaku mluvit, třeba pochopí. 

effatha


Obrázek uživatele sarhod79
sarhod79 | 26 Březen, 2009 - 09:13

Čekám první dítě, strach jsem měla až do začátku předporodního kurzu, teď už vím co mě čeká, jedině čeho se děsím je můj manžel, ten má představu, že ženská jenom heká a že tam stejně nemusí být, stále ho nemůžu přesvědčit že ho tam potřebuji jako podporu.

Obrázek uživatele tererezka
tererezka | 8 Prosinec, 2008 - 23:04

První Trimestr:   http://tehotenstvi.academy.sk/index.php?click=2

Druhý Trimestr:   http://tehotenstvi.academy.sk/index.php?click=55

Třetí Trimestr:    http://tehotenstvi.academy.sk/index.php?click=71

--------------------------------------------------------------------------------------------------

BIOLOGIE PRENATÁLNÍHO VÝVOJE


0-4 týdny
http://www.ehd.org/resources_bpd_illustrated.php?page=1&language=21

4-8 týdnů
http://www.ehd.org/resources_bpd_illustrated.php?page=2&language=21

8týdnů-narození
http://www.ehd.org/resources_bpd_illustrated.php?page=3&language=21

 



Obrázek uživatele Sonne
Sonne | 5 Prosinec, 2008 - 10:40

toto ale letí....:-o, nedávno jsi nám to tady na sebe " práskla" no a vidíš ted už frčíte do finiše- skoro. Tak se opatrujte a mějte se (oba) co nejlépe.


Obrázek uživatele Luca83
Luca83 | 4 Prosinec, 2008 - 23:54

Snažím se myslet na to tak, jak ty píšeš. Ale po porodu mě to hrozně mrzelo. A ono je to asi i dnešním trendem - všude se propaguje, jak je pro dítě hrozně důležité, aby bylo co nejdříve přiloženo k prsu... a já ji dostala až za 5 hodin. Ale naštěstí jsem se dobře rozkojila (mám kamarádky, kterým se po cítaři mléko nezačalo dělat). Kojím pořád, jen večer už dáváme po 2 týdny kašičku, protože ta naše divoška začala málo přibírat

baby growth


Obrázek uživatele Lucy
Lucy | 4 Prosinec, 2008 - 19:49

To máš teda pravdu, už jsme pořádně "baňatí". A jen co se přehoupne prosinec, pak to pofrčí a za chvilku tu budeme mít naše vytoužené miminko. Těšíme se MOC!

baby growth


Obrázek uživatele Satine
Satine | 4 Prosinec, 2008 - 15:03

Teď jsem si všimla tvého metříku. Pááááni, toto utíká!

Obrázek uživatele Abies Alba
Abies Alba | 4 Prosinec, 2008 - 14:40


nemusíš litovat, rozhodni se pro to nelitovat, žes měla císaře. Kdyby nebylo císaře, kdoví, jak by to dopadlo. Nejsi o nic ochuzená, ani tvoje mimčo, nejsi horší maminka, jsi moc statečná, protože jsi mimčo nosila v bříšku, čekala jsi na něj, těšila ses, protože jsi ho s láskou přivítala, až jsi mohla. Neboj se, malá o nic nepřišla a vůbec jsi jí neublížila. Můžeš si vážit toho, že jste spolu. Ale rozhodnout se o svém postoji musíš sama, víš...
Lilypie Kids birthday Ticker

Obrázek uživatele Retina
Retina | 3 Prosinec, 2008 - 22:40

Nám vždycky na zdrávce říkali, jak rodí většina prvorodiček dlouho... Proto jsem do porodnice vůbec nespěchala, rozbilo se nám ale auto a nakonec jsem musela jet rodit sanitkou. Při příjmu jsem měla stahy po minutě. Když mě vyšetřoval lékař, byla asi hodina po půlnoci, ptala jsem se, jestli to bude alespoň do rána? Vzpomínám si na usměvavého pana doktora, který mi odpověděl..."a co kdyby to bylo hned?"  První synek se mi narodil o půl druhé, takže to byl fofr. U druhého dítěte se situace úplně opakovala, také jsem šla "do akce" rovnou z vyšetřovacího lehátka a také to bylo o půl druhé ráno. Jen jsem neměla nástřih, takže jsem se musela trochu víc zapojit. Upovídaná jsem normálně a při porodu jsem se také pořád na něco ptala a něco komentovala, já se ani tím stresem nijak nezměnila.....

Obrázek uživatele Satine
Satine | 3 Prosinec, 2008 - 16:08

Já jsem zase při porodu taková rázná. Otevřeně řeknu, co chci a co ne, ačkoliv jindy všechno tak zaobalím, abych se nikoho náhodou nedotkla. Takže taky změna!

Obrázek uživatele jedle
jedle | 3 Prosinec, 2008 - 16:04

taky jsem používala výrazy, které normálně nepoužívám, ale to jsem měla hlavu vraženou manželovi do prsou, aby to nikdo neslyšel... taky jsem velmi jemná dáma ... holt jsou věci mezi nebem a zemí....

Obrázek uživatele Satine
Satine | 3 Prosinec, 2008 - 15:50

Jsi mi připomněla, když jsem rodila poprvé a byla teprve na"hekárně", rodila tam paní, která byla fakt drsná na personál, na manžela, na všechny. Říkla jsem si, že to musí být hrozný komandant a rozhodně ne nijak slušná. Ty výrazy, co používala! Nakonec jsem s ní ležela na pokoji a zjistila jsem, že je to velmi jemná dáma, učitelka hudby. Ale při tom porodu to byla úplně jiná ženská!

Obrázek uživatele Lucy
Lucy | 3 Prosinec, 2008 - 15:35

Na to, jakej jsem strašpytel, se porodu zatím vůbec nebojím. To je s podivem, že? Asi mám teď dost starostí, spíš se modlím, aby Klubíčko fakt vydrželo do termínu. Pak ať rodíme o sto pryč. Chtěla bych rodit klasicky, ale možná mi bude indikován císař, což bych nerada. Hlavně aby bylo všechno v pořádku. A jak vždycky říkám - pro to naše Klubíčko vydržím všechno. Ale kdoví, co bude na porodním sále - mám totiž v těhotenství zdá se snížený práh bolestivosti, což teda není zrovna dobrá věc.

baby growth


Obrázek uživatele Satine
Satine | 3 Prosinec, 2008 - 14:11

Strach jsem měla, ale nijak výrazný. Stále jsem si říkala, že odrodilo tolik ženských, tak porodím taky!

Těhulky, nebojte se, není to sice lehké jako uvařit brambory, ale tak hrozné, jak leckdy straší, taky ne  Přeji vám lehké porody  bez komplikací


Obrázek uživatele jedle
jedle | 3 Prosinec, 2008 - 12:40

Když jsem poprvé otěhotněla, vůbec jsem se porodu nebála, nějak jsem na to nemyslela, užívala jsem si těhotenství... ale pak přišly komplikace (tvrdnutí bříška, otvírání se) a já skončila v 29. týdnu na porodnické JIPce s kapačkou v ruce... tehdy jsem tam byla přes noc a čekala, zda pojedu do Prahy rodit nebo jestli se podaří porod zastavit... za sádrokartonovou stěnou rodila maminka a měla to asi chuděra hodně těžké.. nejdříve sténala, pak křičela, pak prosila o pomoc a nakonec řval i porodník... bylo to ve dvě v noci a já byla úplně vyřízená, chtěla jsem se sbalit a jít domů, jaký jsem měla strach... ale moje malé mimi v bříšku kopalo a já jsem si uvědomila, že se hrozně těším, že to zvládnu, že nás snad umřít nenechají a bolest není věčná, že za ten uzlíček na konci to rozhodně stojí... předporodní kurzy jsem nestihla (byla jsem pak až do porodu zavřená v nemocnici, takže jsem čekala, co bude.... porody obou dětí považuju za jedny z nejhezčích zážitků ve svém životě (i když ten druhý bolel víc, zato byl mnohem rychlejší, ale pamatuju si, že jsem manželovi do trika mumlala i sprostá slova z bolesti - na sále byla kamera ), ale rozhodně bych šla rodit znovu... je to dřina, ale nádherná a pořád si myslím, že když se budoucí maminka těší a myslí na tu sladkou odměnu na konci, rychleji to utíká a určitě to tak nebolí... 

Obrázek uživatele Luca83
Luca83 | 3 Prosinec, 2008 - 12:25

 Na svůj porod (mám první dítě) jsem se velice těšila a nebála jsem se. Byla jsem hrozně natěšená a nedočkavá, až toho malého drobečka budu držet v náručí. Sice jsem do kurzu nechodila, ale viděla jsem pár videí, hodně četla na internetu a poctivě mazala hrát. Takže když mi v noci odtekla voda, s úsměvem na tváři jsem vstupovala do porodnice. Bohužel se to vyvrbilo tak, že plodová voda byla mírně zakalená, takže mě nechali 10 hodin s kontrakcema ležet napojenou na přístrojích, ani sednout jsem si nemohla. Vůbec jsem se neotevírala, takže moje těhotenství skončilo císařským řezem při celkové narkóze (11,5 hodiny od odtoku vody). Sice jsem moc šťastná, že mám krásnou a zdravou dceru, ale pořád moc lituji toho, že jsem ji neporodila normálně, že jsem ji viděla až po 5 hodinách (spala jsem na JIPce), že mi ji hned nemohli přiložit k prsu a že jsem ji u sebe měla až 3. den   Takže teď mám obavy, že až si pořídíme druhého mimíska, že to bude muset být opět císařem...

baby growth


Obrázek uživatele magnuška
magnuška | 3 Prosinec, 2008 - 09:19

..tak já strach z vaginálního porodu měla snad od puberty. Ale řídila jsem se "Štěstí přeje připraveným", a když jsem jsem otěhotněla, tak jsem četla, četla, četla (odbornou literaturu), mazala hrázičku, chodila do předporodního kurzu...a nakonec jsem rodila císařským řezem v celkové narkóze .

Obrázek uživatele Rimmer
Rimmer | 3 Prosinec, 2008 - 00:47

strach jsem neměla ani v těhu ani u porodu, jen jsem nechtěla aby to tak bolelo:-)))) A když jsem pak rodila, tak ono asi nejde myslet na nic jiného, než jak rychle porodit, aby to už přestalo tak bolet :-))))Občas jsem si říkala, hlavně aby se nic nestalo a vše bylo ok, ale jinak moc nechápu moje kámošky, které ani nejsou těhotné a už mají panickou hrůzu z porodu. Pokud proběhne v pořádku, tak to je krásná věc :-)

Obrázek uživatele sidetka
sidetka | 2 Prosinec, 2008 - 23:31

Já měla strach u všech tří porodů.Naposledy před 2 lety a to jsem rodila potřetí.Ale vždycky to bylo celkem rychle a bez komplikací,naštěstí!Důležitá je rodina,okolí,jak budoucí maminku podporují a chápou ji.Pak je to o moc snazší

Lilypie 3rd Birthday Ticker

Obrázek uživatele Me2dice
Me2dice | 2 Prosinec, 2008 - 23:06

strach z porodu je nesmírně důležitý, abychom si uvědomili, že to není žádná "sranda". Nejedná se o žádnou operaci slepého střeva, o které se bagatelizuje, že ji zvládne i vrátný. Stále v 21.století umírají rodičky na porodním sále - i přesto, že máme jedno z nejvyspělejších porodnických zdravotnictví na světě. Může se při ní stát milion nepředvídatelných situací. Ale ten strach by si měli uvědomit hlavně zdravotníci a ne my matky, rodičky a naši nejbližší. Maminy, těhule - měla jsem strach z porodu tak šílený, že jsem po celé těhotenství zaměstnávala armádu doktorů kolem sebe. Při samotném porodu jsem měla v pozoru půl nemocnice...ale porodila jsem krásné (a doufám) zdravé dítě. Ale stejně tak vím, že to bylo ohromné štěstí a dar. A možná i trošku zásluha doktorů, kteří z nás byli ve střehu:o))) Protože jsme je při nástupu do porodnice postavili trošku do pozoru:o)))

Obrázek uživatele Lennickka
Lennickka | 2 Prosinec, 2008 - 22:46

Teda moje zkušenost se strachem: Bála jsem se vážně hodně, odmítla jsem jít rodit, brečela jsem už měsíc před porodem,nadala jsem doktorům, že mě nechávají trpět, no trpět, dneska už vím, že půl hodina je nic... Tedy měla jsem to za půl hoďky za sebou, možná mi pomohl ten strach...Lilypie 1st Birthday Ticker

Obrázek uživatele Moonalka
Moonalka | 2 Prosinec, 2008 - 17:54

Žádným kurzem jsem neprošla, strach jsem měla jen u prvního, ale všechny tři jsem porodila v pohodě:-)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Náš tip