Ošetření novorozence na porodním sále

Jste tu poprvé? Tak se nejdříve zaregistrujte a získejte výhody!

Poté, co se děťátko narodí a spatří světlo světa, lékař nebo porodní asistentka přeruší pupeční šňůru. V některých porodnicích zdravotnický personál umožňuje přestřihnutí pupeční šňůry přímo partnerovi, pro něhož je to jistě jedinečný a nezapomenutelný okamžik. Miminko vám může být položeno na hruď, aby slyšelo vaše srdce a vy cítila jeho dotyky.

Dětská sestra nebo porodní asistentka (dle zvyklostí porodnice) přenese novorozence do vyhřátého boxu a opatrně jej osuší. Pokud je třeba, odsaje mu ústa a nos, ošetří pupeční pahýl svorkou nebo krátkou tkanicí. Dále následuje vážení, měření, označení číslem, které je shodné s vaším. Děťátko sestra obleče do košilky, změří mu teplotu v konečníku, zabalí do plenek a peřinky.

Během ošetřování vašeho děťátka může odcházet smolka (první stolice). Je to vazká hmota zelenočerné barvy obsahují buňky z plodové vody a střevní sekrety. Ty se v těle vašeho miminka nahromadily během těhotenství. Smolka by měla poprvé odejít nejdéle do 48 hodin od narození dítěte.

Na závěr se provádí tzv. kredeizace (vykapání očí optalmoseptonexem) novorozence, která je prevencí před bakteriální nákazou z rodidel matky.

Na porodním sále dětský lékař nebo sestra zhodnotí zdravotní stav vašeho miminka podle Apgar-skóre. Je to první test, které vaše děťátko absolvuje. Na vyvinutí testu má zásluhu významná anestezioložka dr. Virginie Apgarová.
Přiložení novorozeněte k vašemu prsu, nejlépe hned po porodu, je velice důležité pro kojení.

Hodnotí se:
srdeční akce
dýchání
svalový tonus
reakce na podráždění
barva kůže

Zdravotní stav se boduje od nuly do dvou a to v první, páté a desáté minutě po porodu. Zde platí, čím lepší stav novorozeněte, tím více bodů.

8 ? 10 bodů odpovídá zdravému miminku, které je po porodu bez potíží.

5 ? 7 bodů svědčí o tom, že dítě má při porodu určité potíže se začátkem dýchání, hůře se přizpůsobuje novým podmínkám, tyto potíže jsou však většinou přechodného rázu.

Méně než 5 bodů mají děťátka s porušenými základními životními funkcemi, které vyžadují neodkladnou lékařskou péči.

Na úplný závěr vám porodní asistentka, dětská sestra či lékař vrátí miminko a přiloží vám jej poprvé k prsu, pokud se tak nestalo již bezprostředně po porodu.

Až na novorozeneckém oddělení vaše miminko vykoupou a provedou další dětská vyšetření, donesou vám je zpátky na pokoj, kde si konečně můžete začít užívat jeden druhého a navzájem se poznávat.

Skore: | Hlasy: 18
Komentáře pod články, včetně těch, jejichž autory jsou redaktoři moje-rodina.cz, nevyjadřují oficiální stanovisko redakce. Redakce si vyhrazuje právo odstraňovat takové příspěvky návštěvníků portálu, které odporují dobrým mravům, porušují platné právní předpisy České republiky nebo obsahují jakoukoliv formu reklamního sdělení.

Obrázek uživatele Marketa3
Marketa3 | 24 Srpen, 2006 - 20:59

Já rodila v Brně.Hodná porodní asistentka,ještě tam byla i slečna na praxi,taky příjemná.Manžel si přestříhával pupeční šňůru - to byl pro něj veliký zážitek,stejně tak  i celý porod.Malou jsem dostala na břicho hned,ještě s pupeční šňůrou, a abych pravdu řekla,tak jsem se jí dotkla jen tak opatrně.Měla jsem skoro strach,že jí něco udělám.A šití taky šlo.Měla jsem z toho strach,ale doktor ještě u toho vtipkoval,takže dobrá nálada já byla štěstím bez sebe.

Na porod moc ráda vzpomínám a těším se na další,idkyž ty bolesti předtím jsou nic moc.

 


Obrázek uživatele Tutina
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 20:47

mě chtěli pustit domů, ale když už jsem do porodnice přijela, tak mě museli vyšetřit. Pak se zjistilo, že jsem otevřená na pět cm. Střídání sester je fakt nevhodné, v cizině je jedna sestra na jednu rodičku po celou dobu porodu. I u kojení je to tak. Stará dáma při ukázce kojení se mnou kmásala a jiná sestra byla velmi příjemná. Z té staré šel až strach.

Obrázek uživatele Amigo 2
Amigo 2 | 20 Srpen, 2006 - 20:28

co vím, tak mě přijímala u prvního porodu jedna z nejlepších porodních asistentek, ale končila, tak mě předala. Ta co nastoupila v 7 mě nechala samu (s manželem) a musela jsem pro ni 3 x posílat, než se uráčila dojít, při kontrakci mě nutila se otočit - nevyhověla jsem jí. A pak to začalo - fofr na sále.  O půl paté jsem s manželem kupovala potřebnou svačinu na benzince a 8:49 se mi Klárka narodila.Byla jsem ráda, že mě u druhého dítěte přijímá ta samá porodní asistentka. Ale jak mi řekla kamarádka :asi neměla svůj den. Upozornila jsem ji na to, že jsem rodila hodně rychle tu první holčičku, ale brala to na lehou váhu. Ve 4:45 mi praskla vodu a malá je 5:25 na světě. A jak se všichni divili, že už rodím, když jsem došla o půl třetí otevřená na 2 prsty!

Obrázek uživatele Tutina
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 19:58

směna může být vstřícná i nepříjemná, ale taky obojí v jednom... Kurz duly začnu na jaře. Strašně moc se těším. Některé zdravotnice se zasekly  u svého porodu a nesnaží se vyjít vstříc novinkám. Jen říkají: to když jsem rodila já, to bylo tak a tak.

Obrázek uživatele beruška
beruška | 20 Srpen, 2006 - 19:54

Teda holky, to je snad zlý sen. Je mi líto, že na vás vyšla "laxní směna". Je to vždy o přístupu člověka k člověku. Vždyť období těhotenství a porodu je to nejkrásnější období ženy.

Obrázek uživatele Amigo 2
Amigo 2 | 20 Srpen, 2006 - 19:50

Ahoj holky. Zaujala mě Vaše diskuse. já taky neměla asi moc štěstí na personál . Málem jsem první dítě rodila sama a druhé taky nestíhali a to mě ještě nadali, že nesmím tlačit, a rodit na kolenách to taky ne ( i když já to taky pak vzdala) a byla jsem nejhorší já

Obrázek uživatele beruška
beruška | 20 Srpen, 2006 - 19:41

Věř, že všichni zdravotníci takoví nejsou. Ale bohužel najdou se mezi nimi i tací, kteří jsou studení a laxní ke své práci i pacientům. To už navštěvuješ kurz pro duly? Nebo teprve začneš ....

Obrázek uživatele Tutina
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 19:37

chování zdravotníků se mi taky moc nelíbí, a proto jsem se rozhodla stát se dulou. Snad k porodům vnesu světlo a lásku

Obrázek uživatele beruška
beruška | 20 Srpen, 2006 - 19:33

Jak popisuješ průběh svého porodu,tak se mi zdá, že vše proběhlo, tak jak má. Proto nevidím jeden jediný důvod, proč jsi mimčo neměla u sebe. Možná je to bohužel ta pohodlnost zdravotníků . . .

Obrázek uživatele Tutina
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 19:29

taky nevím, proč jsem měla málo času. Těhotenství jsem měla pohodové, porod přešel tak, že jsem o něm ani nevěděla, u porodu jsem se nudila. Třetí doba porodní trvala asi patnáct minut... Nevím, nejsem odborník.

Obrázek uživatele beruška
beruška | 20 Srpen, 2006 - 19:20

Málo času? Na co proboha? To tedy nechápu, jak to mysleli. Bohužel se někdy stává, aby už měli svoji "práci" hotovou, tak honem honem a takto to dopadá. Je mi to líto, že to potkalo tebe.

Obrázek uživatele Tutina
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 19:17

rodila jsem v Ivančicích u Brna. Ptala jsem se, proč mi ho nedali, ale prý jsem měla málo času. Abych pravdu řekla, tak tomu vůbec nerozumím. 

Obrázek uživatele beruška
beruška | 20 Srpen, 2006 - 16:52

To je mi opravdu moc líto, že jsi se setkala s tak hrubým přístupem. Pokud jste tvé miminko i ty byli zdraví, nevidím důvod, proč ti mimčo nepřiložili k prsu hned po porodu, nebo alespoň po ošetření. Můžu se zeptat, kde jsi rodila? 

Obrázek uživatele Tutina
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 03:05

chtěla jsem miminko hned přiložit k prsu, ale nedali mi ho. Bohužel už na porodním sále mi prdlo v hlavě a od té doby strašně zapomínám a nedokážu pořádně uvažovat. Prostě jsem se neozvala, že chci miminko hned do náruče a nechci, aby ho tam natahovali k vůli měření. Copak je důležité, kolik miminko měří?Protože jsem mladší maminka, tak si jedna sestřička - už staršího ročníku - na mě vylila zlost, že stejně budu v noci prosit, aby si miminko vzali. Ani nevím, proč to řekla. Všechny noci jsem měla dítko u sebe.

Obrázek uživatele Andrea Le
Andrea Le | 10 Srpen, 2006 - 22:45

mě asi teď došlo, že se strašně těším, až někdy ( a to bude za dlouho, pač je mi 14 ) budu mít v náručí svoje vlastní miminko. se jim tam na porodním sále rozbrečím jak blbá asi...já jsem byla venku císařem, ale doufám že á budu rodit normálně :)...Andrea Le =)

Obrázek uživatele berka
berka | 9 Srpen, 2006 - 19:46

tak prvních 24. hodin po prvním císaři byl teda záhul. Malý se narodil večer před sedmou a druhý den v pět ráno už jsem byla nucená vstát a jít se umýt. Ale pak když ze mě vytáhly ty hadičky, tak se to začlo zlepšovat, že by se nám s kolegyní, co měla císař den přede mnou otáčelo a vstávalo z postele nějak extra radostně se sice říct nedá, ale zvládnout se to dalo. Navíc druhá maminka vstát musela, ale já měla mimčo o několik kilometrů dál, tak to pro mě bylo hodně těžké i po té psychické stránce. A když mi doktorka chodila sdělovat, že Jeníček se má v Olomouci tak a tak, tak jsem na ni hleděla o kom to mluví, když já mám HOnzíka. Dlouho mi trvalo, než mi došlo, že je to vlastně jen obměna jména.

Obrázek uživatele Amélka
Amélka | 9 Srpen, 2006 - 19:33

Taky jsem v druhém těhotenství ležela na rizikovém s jednou uskuhranou mámou. A to neměla po císaři. Já se strašně bavila. To se nedalo vydržet. Musela jsem se pořád smát. Ještě teď si to užívám, když se mi vybaví, jak jí chtěli dát injekci.

Když jsem se já probudila z narkózy, tak jsem slyšela povídat si dvě paní, které měly před operací a bály se toho. Tak jsem je ještě pod vlivem rajského plynu povzbuzovala a uklidňovala. Nevím, jak jim to dopadlo, ale určitě dobře.


Obrázek uživatele effatha
effatha | 9 Srpen, 2006 - 19:04

asi jsem měla problémy vstát, jenže já jsem si řekla, že ONY se to teda nedoví! Ony jsou sestry, protože jsem měla pech a kromě oné zmiňované známé teda nic moc. A další věc je, že se mnou na pokoji byla druhá mamča po císaři a ta byla strašně uskuhraná a lezla mi tím na nervy, takže jsem měla odstrašující příklad

Obrázek uživatele Amigo 2
Amigo 2 | 9 Srpen, 2006 - 18:56

ale hned po porodu mi ju chtěli odnést, ale nedala jsem se. Chtěla jsem v ten okamžik, kdy spatřila světlo světa ji držet v náručí.

Obrázek uživatele Amélka
Amélka | 9 Srpen, 2006 - 18:51

Jo to svědění souhlasí. Ale že jsi neměla problémy se vstáváním, to tě obdivuju. Mně dávali ještě týden prášky od bolesti a na sražení horečky. Ale mělo to výhodu, že mi mlíko teklo proudem a tak jsme neměla problém s nalitými prsy. Což jsem u posledního porodu těžce rozdejchávala. Druhý den jsem měla prsa jak kámen. Musím se smát, když si uvědomím, co všecko člověk za život stihne.

Obrázek uživatele effatha
effatha | 9 Srpen, 2006 - 18:04

já ti nějak nemám dojem, že to byl velký problém s jizvou, vstáváním a tak. Jenom probrat se z narkózy, to bylo horší, ale to je u mě vždycky. Jenom mě i po těch letech jizva občas děsně svědí

Ale s tou  narkózou to bylo fakt veselé, protože zrovna měla službu sestra mého spolužáka, se kterou jsme se měly rády, a tak mi protekčně přinesla malou ukázat hned večer (rodila jsem kolem 17. hodiny, po celodenním trápení s nepostupujícím porodem). Spala jsem, ona mě vzbudila a měla malou v peřince na rukách a povídá mi - přinesla jsem ti ukázat Leničku. Jenže! Naše dcera se jmenuje Romana My jsme na tom sále byly dvě, než jsem se už totálně sesypala a vezli mě na císař a ta druhá maminka věděla, že to bude Lenička, a já v tu chvíli chtěla jenom říct, že to není moje dítě, jenže jsem hned zase usnula a pak jsem se pořád v noci budila s tím, že mi vyměnili dítě!


Obrázek uživatele Amélka
Amélka | 9 Srpen, 2006 - 17:53

Jak ses cítila po porodu císařem. Taky tě jizva bolela ještě několik měsíců?

Já se probudila hodně veselá, to asi ten rajský plyn. Byla jsem šťastná, že už to mám za sebou a pořád jsem myslela na to, že už mám děťátko. Sice na druhém konci patra, ale mám. Sestřičky mě znaly, protože jsem tam už dva a půl měsíce ležela na udržování. Nosily mi čerstvé zprávy. Ale to zotavování po císaři nic moc. Otočit se na posteli byl nadlidský výkon. Nemohla jsem uvěřit, když po mě už druhý den chtěly, abych se zvedla z postele. Kupodivu to šlo, ale na záchodě jsem omdlela. Není nad klasiku.


Obrázek uživatele Amélka
Amélka | 9 Srpen, 2006 - 17:41

Já jsem první měla taky císařem, tak jsem ji viděla až druhý den a to jen díky sestřičce, která mi to zařídila. U druhého porodu mi dali malou zabalenou. Třetí jsem měla hned. Nepamatuju si, jestli byla otřená nebo ne. Vůbec mě to nezajímalo. Na ten nádherný pocit nezapomenu. Brýle jsem u porodu neměla, tak asi proto si nepamatuju, co se dělo kolem. Manžel mi to občas vypráví. On to vnímal víc.


Obrázek uživatele Ivík
Ivík | 9 Srpen, 2006 - 16:22

V Litoměřicích jsou miminka u maminek , co vím , tak už 23 let

Obrázek uživatele Amigo 2
Amigo 2 | 9 Srpen, 2006 - 16:15

Já rodila přirozenou cestou dvakrát a oba porody by byly na román. Velice se ale u obou porodů divili, že chci mimi k sobě hned po narození. Málem jsme se o holky přetahovaly. (s porodní asistentkou). Takže to asi není až tak normální postup pro všechny porodnice. Jsem býk a tvrdohlavec a tak jsem nakonec pokaždé dosáhla svého. Je to nádherný pocit.

Obrázek uživatele beruška
beruška | 9 Srpen, 2006 - 15:49

Nemáš zač   

Obrázek uživatele effatha
effatha | 9 Srpen, 2006 - 15:46

díky

Obrázek uživatele beruška
beruška | 9 Srpen, 2006 - 15:45

Effi, to víš, že nejsi divná. To je na každé mamince, jestli chce drobečka na bříško nebo ne. Porodní asistentka se většinou s maminkou domlouvá dopředu, jestli si to přeje či ne.

Obrázek uživatele Ivík
Ivík | 9 Srpen, 2006 - 15:44

U mě naštěstí plný počet bodů

Obrázek uživatele effatha
effatha | 9 Srpen, 2006 - 15:36

Bohužel jsem rodila císařem v celkové narkóze, takže jsem malou viděla až po pár hodinách, když jsem se trochu probrala, a to ještě jen na půl oka, protože moje probouzení z narózy je vždycky na dlouho. Docela mi to bylo líto, že jsem ji neviděla hned. Ale k tomu pokládání mamince na břicho hned po narození - bojím se, že bych si udělala ostudu, protože bych se asi odmítla dotknout miminka, ač vlastního, ještě neumytého Co znám maminky, kterým to v porodnici nabídli, tak asi tak 4 z 5 reagovaly taky takhle. Nejsme divné matky, že ne?

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Náš tip