Ošetření novorozence na porodním sále
Poté, co se děťátko narodí a spatří světlo světa, lékař nebo porodní asistentka přeruší pupeční šňůru. V některých porodnicích zdravotnický personál umožňuje přestřihnutí pupeční šňůry přímo partnerovi, pro něhož je to jistě jedinečný a nezapomenutelný okamžik. Miminko vám může být položeno na hruď, aby slyšelo vaše srdce a vy cítila jeho dotyky.
Dětská sestra nebo porodní asistentka (dle zvyklostí porodnice) přenese novorozence do vyhřátého boxu a opatrně jej osuší. Pokud je třeba, odsaje mu ústa a nos, ošetří pupeční pahýl svorkou nebo krátkou tkanicí. Dále následuje vážení, měření, označení číslem, které je shodné s vaším. Děťátko sestra obleče do košilky, změří mu teplotu v konečníku, zabalí do plenek a peřinky.
Během ošetřování vašeho děťátka může odcházet smolka (první stolice). Je to vazká hmota zelenočerné barvy obsahují buňky z plodové vody a střevní sekrety. Ty se v těle vašeho miminka nahromadily během těhotenství. Smolka by měla poprvé odejít nejdéle do 48 hodin od narození dítěte.
Na závěr se provádí tzv. kredeizace (vykapání očí optalmoseptonexem) novorozence, která je prevencí před bakteriální nákazou z rodidel matky.
Na porodním sále dětský lékař nebo sestra zhodnotí zdravotní stav vašeho miminka podle Apgar-skóre. Je to první test, které vaše děťátko absolvuje. Na vyvinutí testu má zásluhu významná anestezioložka dr. Virginie Apgarová.
Přiložení novorozeněte k vašemu prsu, nejlépe hned po porodu, je velice důležité pro kojení.
Hodnotí se:
srdeční akce
dýchání
svalový tonus
reakce na podráždění
barva kůže
Zdravotní stav se boduje od nuly do dvou a to v první, páté a desáté minutě po porodu. Zde platí, čím lepší stav novorozeněte, tím více bodů.
8 ? 10 bodů odpovídá zdravému miminku, které je po porodu bez potíží.
5 ? 7 bodů svědčí o tom, že dítě má při porodu určité potíže se začátkem dýchání, hůře se přizpůsobuje novým podmínkám, tyto potíže jsou však většinou přechodného rázu.
Méně než 5 bodů mají děťátka s porušenými základními životními funkcemi, které vyžadují neodkladnou lékařskou péči.
Na úplný závěr vám porodní asistentka, dětská sestra či lékař vrátí miminko a přiloží vám jej poprvé k prsu, pokud se tak nestalo již bezprostředně po porodu.
Až na novorozeneckém oddělení vaše miminko vykoupou a provedou další dětská vyšetření, donesou vám je zpátky na pokoj, kde si konečně můžete začít užívat jeden druhého a navzájem se poznávat.
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tiskMarketa3 | 24 Srpen, 2006 - 20:59
Já rodila v Brně.Hodná porodní asistentka,ještě tam byla i slečna na praxi,taky příjemná.Manžel si přestříhával pupeční šňůru - to byl pro něj veliký zážitek,stejně tak i celý porod.Malou jsem dostala na břicho hned,ještě s pupeční šňůrou, a abych pravdu řekla,tak jsem se jí dotkla jen tak opatrně.Měla jsem skoro strach,že jí něco udělám.A šití taky šlo.Měla jsem z toho strach,ale doktor ještě u toho vtipkoval,takže dobrá nálada já byla štěstím bez sebe.
Na porod moc ráda vzpomínám a těším se na další,idkyž ty bolesti předtím jsou nic moc. ![]()
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 20:47
Amigo 2 | 20 Srpen, 2006 - 20:28
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 19:58
beruška | 20 Srpen, 2006 - 19:54
Amigo 2 | 20 Srpen, 2006 - 19:50
beruška | 20 Srpen, 2006 - 19:41
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 19:37
beruška | 20 Srpen, 2006 - 19:33
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 19:29
beruška | 20 Srpen, 2006 - 19:20
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 19:17
beruška | 20 Srpen, 2006 - 16:52
Tutina | 20 Srpen, 2006 - 03:05
Andrea Le | 10 Srpen, 2006 - 22:45
berka | 9 Srpen, 2006 - 19:46
Amélka | 9 Srpen, 2006 - 19:33
Taky jsem v druhém těhotenství ležela na rizikovém s jednou uskuhranou mámou. A to neměla po císaři. Já se strašně bavila. To se nedalo vydržet. Musela jsem se pořád smát
. Ještě teď si to užívám, když se mi vybaví, jak jí chtěli dát injekci.
Když jsem se já probudila z narkózy, tak jsem slyšela povídat si dvě paní, které měly před operací a bály se toho. Tak jsem je ještě pod vlivem rajského plynu povzbuzovala a uklidňovala. Nevím, jak jim to dopadlo, ale určitě dobře.
effatha | 9 Srpen, 2006 - 19:04
Amigo 2 | 9 Srpen, 2006 - 18:56
Amélka | 9 Srpen, 2006 - 18:51
Musím se smát, když si uvědomím, co všecko člověk za život stihne. effatha | 9 Srpen, 2006 - 18:04
já ti nějak nemám dojem, že to byl velký problém s jizvou, vstáváním a tak. Jenom probrat se z narkózy, to bylo horší, ale to je u mě vždycky. Jenom mě i po těch letech jizva občas děsně svědí 
Ale s tou narkózou to bylo fakt veselé, protože zrovna měla službu sestra mého spolužáka, se kterou jsme se měly rády, a tak mi protekčně přinesla malou ukázat hned večer (rodila jsem kolem 17. hodiny, po celodenním trápení s nepostupujícím porodem). Spala jsem, ona mě vzbudila a měla malou v peřince na rukách a povídá mi - přinesla jsem ti ukázat Leničku. Jenže! Naše dcera se jmenuje Romana
My jsme na tom sále byly dvě, než jsem se už totálně sesypala a vezli mě na císař a ta druhá maminka věděla, že to bude Lenička, a já v tu chvíli chtěla jenom říct, že to není moje dítě, jenže jsem hned zase usnula a pak jsem se pořád v noci budila s tím, že mi vyměnili dítě!
Amélka | 9 Srpen, 2006 - 17:53
Jak ses cítila po porodu císařem. Taky tě jizva bolela ještě několik měsíců?
Já se probudila hodně veselá, to asi ten rajský plyn. Byla jsem šťastná, že už to mám za sebou a pořád jsem myslela na to, že už mám děťátko. Sice na druhém konci patra, ale mám. Sestřičky mě znaly, protože jsem tam už dva a půl měsíce ležela na udržování. Nosily mi čerstvé zprávy. Ale to zotavování po císaři nic moc. Otočit se na posteli byl nadlidský výkon. Nemohla jsem uvěřit, když po mě už druhý den chtěly, abych se zvedla z postele. Kupodivu to šlo, ale na záchodě jsem omdlela. Není nad klasiku.
Amélka | 9 Srpen, 2006 - 17:41
Já jsem první měla taky císařem, tak jsem ji viděla až druhý den a to jen díky sestřičce, která mi to zařídila. U druhého porodu mi dali malou zabalenou. Třetí jsem měla hned. Nepamatuju si, jestli byla otřená nebo ne. Vůbec mě to nezajímalo. Na ten nádherný pocit nezapomenu. Brýle jsem u porodu neměla, tak asi proto si nepamatuju, co se dělo kolem. Manžel mi to občas vypráví. On to vnímal víc.
Ivík | 9 Srpen, 2006 - 16:22
Amigo 2 | 9 Srpen, 2006 - 16:15
beruška | 9 Srpen, 2006 - 15:45
effatha | 9 Srpen, 2006 - 15:36
Co znám maminky, kterým to v porodnici nabídli, tak asi tak 4 z 5 reagovaly taky takhle. Nejsme divné matky, že ne?
























Poslední komentáře
před 33 min. 43 vteřin
před 38 min. 29 vteřin
před 39 min. 32 vteřin
před 6 hodin 2 min.
před 10 hodin 25 min.
před 11 hodin 31 min.
před 11 hodin 32 min.
před 12 hodin 31 min.
před 12 hodin 34 min.
před 12 hodin 37 min.