Partnerova pomoc v případě překotného porodu

Jste tu poprvé? Tak se nejdříve zaregistrujte a získejte výhody!
Jak definovat překotný porod? Zcela jednoduše, jedná se o porod s normálním průběhem, který ale probíhá rychleji, než by se očekávalo.

V dnešní době, kdy každá rodina má alespoň jeden automobil, není problém dojet včas do nejbližší porodnice. Proto se překotný porod vyskytuje v ojedinělých případech. Ale i přesto, pojďme se říci, jak by se měl váš partner o vás při „rychlém" porodu postarat...

Na co dát pozor?

Je potřeba zajistit, aby se rychle rodící dítě neuhodilo o podlahu. Pokud má tedy vaše partnerka nutivé děložní stahy, položte ji na bok na měkkou podložku.

Při jakémkoli porodu by se nastávající maminka neměla rukama dotýkat rodidel, jinak hrozí infekce. Může si totiž do rodidel zanést choroboplodné bakterie. Podle odborníků by se pak dostavil horečnatý průběh šestinedělí.

Rady odborníků

Při překotném porodu je nutné dítě zachytit do čisté látky, vhodný je například ručník, ale postačí vše čisté, co je zrovna po ruce.

Když dítě po porodu nezačne plakat, křičet, obraťte ho do polohy hlavou dolů. Tím mu z úst a dýchacích cest vyteče zbytek plodové vody. Pokud to nepomůže, vytřete dítěti ústa od plodové vody čistým suchým kapesníkem. Pak opět zopakujte polohu hlavou dolů.

Neusněte na „vavřínech", jakmile to bude trošku možné, zavolejte sanitku k převozu vaší partnerky a novorozence do nemocnice. Na řadu přichází pupečník. V žádném případě ho nevytahujte silou z rodidel. Nejdříve ho podvázejte na dvou místech. Nejvhodnějším místem je prostředek pupečníku, poté můžete v podvázané části pupečník přestřihnout.
Abyste zamezil prochladnutí miminka, přikryjte ho čistou látkou a uložte ho na bok, aby mohla případně plodová voda vytékat z jeho úst.

Neusněte na „vavřínech", jakmile to bude trošku možné, zavolejte sanitku k převozu vaší partnerky a novorozence do nemocnice. S sebou nezapomeňte vzít i placentu, protože lékař musí zkontrolovat, zda je celá.
Vím, že náhoda asistence u překotného porodu vaší partnerky by musela být opravdu velká, ale víte, co se říká? Štěstí přeje připraveným!

Jaký jste měla porod vy? Byl zcela „normální" co se týče jeho délky, nebo jste byla zrovna vy případem, kdy vaše dítě přišlo na svět překotně?

Skore: | Hlasy: 0
Komentáře pod články, včetně těch, jejichž autory jsou redaktoři moje-rodina.cz, nevyjadřují oficiální stanovisko redakce. Redakce si vyhrazuje právo odstraňovat takové příspěvky návštěvníků portálu, které odporují dobrým mravům, porušují platné právní předpisy České republiky nebo obsahují jakoukoliv formu reklamního sdělení.

Obrázek uživatele beruška
beruška | 1 Listopad, 2010 - 22:34

Eulálie, tedy, to musel být silný zážitek. Jsem moc ráda, že jste překotný porod s partnerem zvládli a dcerka je v pořádku. Ta doktorka měla strach oprávněný... Děkuji, že jsi se s námi o váš zážitek podělila. :-) 

Obrázek uživatele _Budulínek_
_Budulínek_ | 1 Listopad, 2010 - 22:29

naše druhé mimi taky spěchalo na svět... a tak jsme do porodnice dorazili ve větším počtu než jsme odjeli z domu...

nejvíc mně pak pobavilo, když jsem pár týdnů potom četla, že v případě překotného porodu má tatínek hlavně maminku uklidňovat. Byla jsem to totiž já, kdo uklidňoval manžela ;-)

nějak si neumím představit chytat mimi do látky... naprosto přirozeně mi vklouzlo do připravené náruče. Je fakt, že jsem se soustředila především na to, že mi mimi za žádnou cenu nesmí spadnout na zem... Navíc v té poslední fázi, kdy už miminko opravdu vykouklo, jsem byla v autě sama a nemohla jsem čekat opravdu žádnou pomoc... manžel totiž shodou okolností právě hledal v kufru mobil, aby volal do porodnice, že přijedeme už tři... Ale žena umí porodit dítko, všechno to uděláte instinktivně... v případě nutnosti to zvládnete!!! (pravda, u prvního dítka bych asi tak v klidu nebyla, nevěděla bych, co mám kdy čekat...)

nedotýkat se rodidel byl dost neproveditelný požadavek, ale žádnou infekci v šestinedělí jsem neprodělala...naštěstí

jinak miminko po porodu vůbec nemusí plakat a křičet, jak už zaznělo v příspěvku eulálie... naše taky neplakaly a byly spokojené...ale to doktoři většinou nevědí, protože v porodnici opravdu nemívají moc příležitostí zažít přirozený porod bez zbytečných zásahů, navíc v porodnici je většinou všude spousta hluku a ostrého světla, které miminku vadí a proto pláče...

miminko jsem si pak zcela přirozeně dala na své břicho, kde mělo teploučké místečko, a přikryla ho především svými dlaněmi a taky ručníkem, a po chvilce krásného vzájemného poznávání, povídání a sbližování začalo mimi hledat a přisálo se k prsu...

pak jsem si vzpomněla, že vlastně ještě ani nevím, jestli máme kluka nebo holku :-)

a manžel narozdíl ode mně nezapomněl na pupečník a na dvou místech ho zavázal (a přestřihli ho až v porodnici)

moc ráda na to vzpomínám!!! byl to moc krásný porod, neměnila bych. A to že mi miminko neměl hned po porodu kdo  vzít a mohla jsem si ho nechat u sebe, bych nevyměnila za nic na světě!!!

 


Obrázek uživatele Lucy
Lucy | 30 Říjen, 2010 - 21:46

Tvůj komentář s vlastním příběhem se mi moc líbí, dočista mě to dojalo! Krása! Děkuji za sdílení. Mějte se, rodinko, moc dobře!

Lilypie Second Birthday tickers


Obrázek uživatele eulálie
eulálie | 30 Říjen, 2010 - 17:02

Překotný porod jsem zažila už jako "zkušená matka" tří synů ( tehdy ve věku 10, 8 a 8 let). Do porodnice jsme jeli den po termínu s nepravidelnými stahy. Tam mě ujistili, že ještě rodit nebudu a ať se přijedu ukázat za tři dny. Tak jsme se v neděli podvečer vrátili domů, já odhodlána vydržet to do středy, i když mi bylo všelijak. Uložila jsem kluky a měla chuť zalézt někam do tmy a ticha. Najednou mi odtekla voda a to už bylo jasné, že se do porodnice musíme vrátit. Manžel okamžitě volal sanitku  a také rodiče, aby přišli ohlídat spící kluky. Než vyřídil telefonáty, vlezla jsem ještě do vany, že se před cestou osprchnu - člověk je tak trochu mimo. Už v té vaně jsem měla pocit, že do žádné sanitky nenastoupím, nikam nepojedu, že už to nezvládnu. Manžel vyřizoval ty telefonáty (byl nějaký problém se sanitkou), já vyšla z koupelny a najednou jsem věděla, že už ... Instinktivně jsem si klekla na zem, zatlačila a v rukou jsem držela naše čtvrté děťátko... Neplakalo, jen trochu "vrnělo". Zabalili jsme je do plínky a já jen klečela na zemi a nevěděla, co dělat. Polohlasně jsem se modlila: "Pane, Ty jsi Pánem nad životem i smrtí. Prosím, zachovej nám toto dítě!" -To si pamatuju dodnes. A On ho zachoval. Za moment už tu byli moji rodiče, za nimi sanitka se skvělou doktorkou, která mi přestřihla pupeční šňůru a řekla, že je to holčička! Jeden z těch nejkrásnějších zážitků našeho života. Pak následovala cesta do porodnice, obavy oné paní doktorky, která mě před pár hodinami poslala domů... jestli nebudu dělat nějaké problémy. Vše dobře dopadlo, mimochodem - byl to jediný porod, kterého byl můj manžel přítomen, takže byl nadšen! Naše dcera je zdravá a chodí do druhé třídy.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Náš tip