Vyšetření v těhotenství

Potvrzení gravidity:
• těhotenské testy, vyšetření lékařem
• ultrazvukové vyšetření (UZ) - nejpřesnější v první třetině těhotenství
Pravidelné kontroly:
• součástí každé kontroly (i té vstupní tj. první) je zvážení, TK (tlak krve) a kontrola moče
• měsíční kontroly do 32. týdne
• do 36. týdne po 14 dnech
• kolem termínu porodu po týdnu příp. častěji dle stavu matky a dítěte

Co jednotlivá vyšetření řeknou:
• hmotnost - normálně kolem 8-12 kg - menší přírůstky ženu mohou souviset se špatnou výživou (v důsledku může strádat i plod), nemocemi; nadměrné přírůstky zatěžují klouby, oběhový systém a také mohou souviset s nemocí matky
• moč - sleduje se přítomnost cukru a bílkoviny - informuje o možné cukrovce ženy nebo ledvinném onemocnění nebo jiných problémech v těhotenství
• tlak krve (TK) - důležitost sledování (vysoký TK může ovlivnit průtok krve placentou a tím i stav (výživu) plodu
• měření vzdálenosti kosti stydké a dělohy (fundu děložního) - informuje o růstu plodu
• sledování pohybů a ozev srdečních dítěte

Součástí sledování těhotných jsou i další vyšetření (některá se provádí běžně všem = screeningová tj. vyhledávací, některá jen v odůvodněných případech):
• v 16. týdnu tzv. biochemický screening - vyšetření tří hormonů HCG (placentární hormon), estrogen a Alfafetoprotein (AFP); AFP slouží k časné diagnóze vrozených vad a chromozomálních odchylek (zvýšení AFP = možnost defektu páteřního kanálu a rozštěpů břišní stěny, snížení AFP = možnost chromozomální abnormity, nejčastěji Downův syndrom); ostatní výše zmíněné hormony slouží k upřesnění stáří těhotenství, což je důležité pro interpretaci hodnot AFP (AFP má nejvyšší hodnotu kolem 14.-16. týdne gravidity); zjistí-li se odchylka od normálních hodnot ve smyslu + i -, je indikován opakovaný odběr, je-li výsledek opět podezřelý, žena je odeslána k amniocentéze a genetickému vyšetření
• současně s odběrem krve k určení AFP se odebírá krev (při jednom vpichu) - krevní obraz, krevní skupina, vyšetření HIV, syfilis a tzv. Australský antigen prokazující protilátky proti žloutence typu B
Všechna tato vyšetření krve jsou pro lékaře povinná, lze diskutovat odběr HIV a lidská práva, ale je to vhodné pro bezpečnost zdravotníků. Totéž platí pro odběr HbsAg (Australský antigen). Odběr na AFP, estrogen a HCG (vždy v trojici) může žena odmítnout, protože dalším logickým krokem je při podezřelém výsledku odeslání k dalšímu vyšetření - amniocentéza a genetika plodu. Při prokázané genetické odchylce dítěte bývá žena razantně tlačena k interrupci. Stejné to bývá i u rozštěpových vad. U rozštěpových vad páteře je interrupce doporučována vždy, u rozštěpů břišní stěny se názory dle pracovišť mohou lišit.

Žena může odmítnout amniocentézu a tím i genetické vyšetření buněk plodu, je-li rozhodnutá děťátko si stejně ponechat (je zde určité malé nebezpečí spontánního potratu po provedené amniocentéze). Amniocenteza se provádí nejoptimálněji mezi 16. a 18. týdnem, každopádně do 20. týdne pod kontrolou ultrazvukem. Je indikována i u dalších geneticky podmíněných onemocnění, protože některá jsou vázána pouze na plod mužského pohlaví. Bohužel zde není možnost léčby, ale je indikován potrat. Ten by měl být proveden do 23. týdne, protože uznaná viabilita (tj. schopnost přežití) je u nás stanovena na 23+1 týden.

Tam, kde je rodinná zátěž, je tendence a snaha vyšetřit buňky plodu ještě v 1. trimestru mezi 12. a 13. týdnem odběrem choria (zjednodušeně klků rostoucí placenty). Je zde snaha o co nejčasnější diagnózu a o možnost co nejčasnějšího provedení interrupce.
Dle našich předpisů by amniocentézu měla podstoupit každá těhotná nad 35. let (tzv. indikace věku, kdy je statisticky vyšší riziko Downova syndromu, event. dalších abnormit chromozomů. U indikace věku žena může amniocentézu odmítnout, lékař asi bude chtít podpis reversu.
Nemá smysl se bránit odběru krve na krevní obraz a krevní skupinu event. krevní skupinu otce u Rh-, zvláště u druhého a dalších těhotenství. Někdy se také u těchto těhotenství - je-li důvod - provádí stanovení protilátek proti krevní skupině (zjednodušeně). Je zde reálná šance pomoci dítěti ještě intra utero transfusemi krve, je-li plod ohrožen chudokrevností a v důsledku toho dalšími problémy vedoucími někdy i k úmrtí v děloze.

• ultrazvukové vyšetření se dle předpisu musí provést dvakrát v těhotenství; někdy se provádí jedno vyšetření k diagnostice délky těhotenství již začátkem gravidity - pak je vyšetření více; je jich také více, má-li plod problémy
• první screeningové (vyhledávací) vyšetření by mělo být kolem 20. týdne; účelem je zjistit rozštěpové vady nebo jiné vady; druhé vyšetření je kolem 30. týdne
• UZ vyšetření má také význam v tom případě, že zjistí-li se vada dítěte, lze porod pak plánovaně provést v místě, kde lze dítěti ihned po porodu pomoci včasnou intenzivní péčí nebo operací či jinou léčbou; UZ tedy neslouží jen k vyhledání vad a odeslání k potratu, informuje také o růstu plodu, ukazuje množství plodové vody, lze sledovat akci srdeční plodu
• zvláštním vyšetřením lze zjišťovat průtok krve placentou a pupečními cévami dítěte a tím se informovat i o stavu a zásobení tělíčka kyslíkem a živinami
• v komplexu s dalšími vyšetřeními a sledováním růstu plodu lze vhodně načasovat porod a dítěti pomoci;
plodu lze pomoci "přes matku" případně infuzemi nebo některými léky Ultrazvuku je dobré se nebránit, dítěti lze pomoci a na jeho problémy po porodu se nachystat.
Další vyšetření se provádí dle stavu dítěte a matky:
•  sledování srdeční akce plodu v závislosti na činnosti děložní - důležité u hrozícího předčasného porodu;
•  někdy se provádí mikrobiologické vyšetření (výtěr) z pochvy nebo hrdla děložního - také v tomto případě, je-li důvod, lze matku přeléčit antibiotiky a ve svém důsledku pomoci plodu; je-li žena nejistá, je vhodné se lékaře vždy vyptat.

MUDr. Magdalena Weberová
Použito s laskavým svolením Hnutí pro život

Skore: | Hlasy: 5