Chvála ženy statečné

Můj muž mě často oslovuje „ženo moje statečná“. Není to z jeho hlavy, ale je to část biblického textu Přísloví, která se často používá, chce-li kazatel poukázat na to, jak má vlastně biblická žena vypadat. Upřímně řečeno – většinu přítomných dam tak nepřímo uvede do deprese, neboť ve srovnání s tou z Přísloví, nemůže obstát. Vždyť těch dvacet jedna veršů jen vypočítává různé činnosti,
kterým se ve dne v noci věnuje, mluví jen dobré věci, stará se o svůj dům i čeleď a její muž jí důvěřuje i v obchodních jednáních. A jak je ctnostná!

Dříve jsem někdy až měla chuť tu dokonalou ženu nenávidět. Já přece vůbec nejsem tak dokonalá a ani nikdy nebudu. Až jednou jsem se dostala na setkání maminek s Janou Frantíkovou a ta nám
svým pohledem na věc tu ženu z přísloví značně přiblížila. Řekla nám, že je tak dokonalá jen proto, že se tam nemluví o jejích nedostatcích, že je to prostě jen pozitivní výčet a to, co nestihla, nedodělala, zkazila, tam prostě není. A proč to tam není? Protože ona postavila bázeň před Bohem na první místo a On její nedostatky přikryl. Bylo to pro mne nové zjevení a uvědomila jsem si, že často večer  přemýšlím jen o tom, co se nepovedlo a co jsem nestihla udělat, ale kdybych si udělala seznam toho, co jsem zvládla - určitě by byl také obsáhlý. A tak se snažím o sobě přemýšlet jako o „ženě statečné“.

Začíná to už mým postojem k manželovi.  „Manžel jí důvěřuje ze srdce, žádný užitek chybět nebude. Je na něj hodná a ne zlá po všechny dny svého života“ - ano, mám důvěru svého manžela a snažím se o něm mluvit hezky (on zase o mně neříká před chlapy, že jsem jeho stará). Dále se píše: „Kupecké lodi se podobá: přináší pokrmy z daleka“ - i tak si někdy připadám. Obejdu celé město, prochodím všechny krámky a domů se vracím obtěžkána nákupem jako ta kupecká loď.

„Ráno vstane, než se rozední, celé své rodině jídlo připraví“- to je úplně o mě! Vždyť opravdu vstávám ještě za tmy, abych připravila snidani a svačinky pro děti do školy! Často se mi z vyhřátého pelíšku nechce, zvlášť pokud jsem část noci strávila utěšováním stále se budícího mrňouska, nebo když cítím, že bolest hlavy od večera jaksi sama nepřešla. Ale nakonec vyskočím vždycky. Jen párkrát se mi stalo, že jsem sice vše pro děti připravila, vzbudila je, ale pak odpadla zpět do postele.

„Odhodlaně se pouští do díla, sílu svých paží umí dokázat. „No, řekla bych, že každý den se do něčeho odhodlaně pouštím – ať už do vaření, nebo praní a žehlení, úklidu a spousty jiných věcí. Vždyť, když se tu na to tak dívám – není ta „žena statečná“ každá z nás? A možná jsou tu i šikovnější ženy než já – pouští se do budování svých domovů, do rukou berou malířské i zednické náčiní, pletou svetry, háčkují dečky, šijí krásné modely – prostě ta „chvála ženy statečné“ patří i vám!

Ovšem další pasáž zní: „Její ústa mluví s moudrostí, její jazyk učí vlídnosti.“ Tak k tomu zatím vzhlížím, mluvit vždy s moudrostí, to bych chtěla umět! Moudrost zatím sbírám - řekla bych, že se pojí se zkušeností. A děti učím vlídnosti i to, že hrubá a vulgární slova do slovníku nepatří. I to dělají všechny maminky – takže vítejte do klubu statečných žen!

„Klamný je půvab a krása pomíjí, žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží. Dejte jí odměnu
za její úsilí, její činy ať ji v branách velebí!“ - to je závěr slov o skvělé ženě. A víme to všechny – krása skutečně může pominout, ve vlasech se nám objeví šediny, záda se nám mohou ohnout pod tíží starostí, náš pohled už nebude tak jiskrný jako dříve, ale přesto máme svou hodnotu a naši blízcí to ocení. Třeba tím, že o nás řeknou, že jsme ženy statečné.

Skore: | Hlasy: 3