Kaligrafie
Když přišel nápad, že bych pro vás přichystala článek o kaligrafii, zaradovala jsem se, že mezi články, které zde mohu psát, konečně zařadím něco jiného než je papír nebo látky. Po malé chvíli mi došlo, že to nebude tak docela pravda. A tak jsem se s tím smířila a vám tím pádem nezbude nic jiného, než to udělat taky. Protože psát se bude opět na papír.
Ke knížce o kaligrafii jsem se dostala právě díky portálu Moje rodina. Objednávala jsem ji víceméně ze zvědavosti. Neměla jsem žádný konkrétní plán se této činnosti nějak intenzivně věnovat. A vlastně nečekám, že to budete dělat vy. Ale jako zpestření škály tvořivých činností, které mnohé z nás rády a dobře dělají, to určitě poslouží. A kdo ví, možná psaní někoho z vás skutečně chytne a bude na světě nový krasopisec.
Vytáhněte pero a inkoust, rovně se posaďte a jde se psát.

lovo kaligrafie znamená krásné písmo. Počátky moderní kaligrafie se datují někde do 19. století a jsou spjaty se jménem Edward Johnston. Blíže a podrobněji se dovíte třeba ve zmíněné knize od paní Pokorné. Nemám v plánu vám celou historii předkládat.
V dnešní době se zdobeným písmem normálně nepíše, zvláště když velká část informací a komunikace probíhá elektronicky, ale našli byste ho třeba na pozvánkách, svatebních oznámeních, na menu v restauraci apod. Někde ještě originál ručně psaný a někde použitím počítačových písem nebo-li fontů. Mezi fonty existují i digitální kaligrafická písma. A to je dobrá zpráva pro ty, kdo krásně psát asi nikdy nebudou a přesto se jim krásné písmo líbí.
Když se podívám do svého menu fontů ve Wordu, najdu tam třeba písmo s názvem
Někteří z nás už dávno podobné krásy v digitální formě rádi využívají pro nadpisy nebo tvorbu nějakých počítačových grafik. Ale napadlo vás někdy, že jsou takoví, kteří takto krásně umí skutečně ručně psát? Tomu já říkám handmade.
Tento článek ovšem nepíšu proto, abych vás znechutila, ale spíše pobídla k tvorbě krásných věcí. A mně osobně těší, že krása se může týkat i obyčejného psaní.
Aby nezůstalo jen u kecání (je to přece tvořivá dílna), pojďme tyto Vánoce zkusit písmo zjednodušenou formou využít. Prohlédněte si, jaká krásná písma skýtá váš počítač, popřípadě si nějaká další stáhněte z webů jako jsou třeba Dafont a využijte je na tvorbu přáníček, cedulek, vizitek a pozvánek na vánoční večírky. Nechejte se inspirovat mou galerií a v případě potřeby klikněte na šablonu , kterou jsem pro vás připravila a kterou si můžete zdarma stáhnout a vytisknout. Najdete tam přáníčko a cedulky na dárky.

Tímto článkem vás nelze naučit krásně psát a ani to nebylo mým záměrem. Pravá kaligrafie je skutečně umění a dřina, která se dobře platí a kterou nemůže doma dělat každý. Sama za sebe můžu říct, že jsem to zkusila a že mi to chutná. I když mne to živit nebude, ráda se ke kaligrafii budu vracet a objevovat dál její krásu.
Snad vám článek alespoň postačil na obohacení vašeho rozhledu o tvořivých technikách a vzhledem k blížícím se Vánocům k inspiraci na „nepravé“ kaligrafické zdobení.
Pro zvědavce přikládám odkazy na stránky, kde se krásným písmem můžete potěšit nebo získat předlohy ke cvičení. Některé jsou ovšem toliko v angličtině.
- Web české kaligrafistky Nikoly Plhoňové.
- Anglický web, kde si lze navolit a vytisknout cvičební osnova na písmo.
- On-line lekce písma Foundational.
- Světoznámý kaligrafista John Stevens.
- Inspirace
Článek připravila Renáta Gebauerová: Renchinchay.blogspot.com
Japonská kaligrafie
nakladatelství Computer Press
Vytvořte jedinečné dárky, přáníčka a dekorativní předměty, které v sobě mají elegantní a mnoho století staré umění japonské kaligrafie. Poté, co si osvojíte základní techniky práce se štětcem a tuší a naučíte se psát japonské piktogramy a fonetické znaky, budete se moci pustit do patnácti krásných projektů využívajících papír, keramickou hlínu, textil a také oblázky. V knize naleznete vzory pro psaní křestních jmen, řadu přání, myšlenek a básní včetně haiku a zenových přísloví.
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tiskSisana | 25 Listopad, 2008 - 11:42
Amélka | 21 Listopad, 2008 - 00:29
Jen taková malá poznámka. S fonty to moc nepřehánějte. Kdo dělá letáčky nebo podobné věci s větším množstvím textu na jedné ploše, držte se pravidla, že méně znamená více. Raději používejte jeden font ve více formách - v podobě bolt (tučné) nebo italic (nakloněné), různé velikosti, než použít na jedné ploše třeba pět fontů. Když už více fontů, tak maximálně tři. A když patkové tak všechny patkové, když nepatkové, pak všechny nepatkové... patky, to je takové to pěkné na vrchu a spodku písmene zde třeba v logu Moje-rodina.
Jinak já nejsem odborník, ale mám odborníka doma ;-).

+ Markétka 11 let + Terezka 12 let
Amélka | 21 Listopad, 2008 - 00:20
Prima článek...Ve škole jsme se psát učily (všichni se to učili), ale já mám na mysli střední školu (byly jsem tam jen holky, proto tvrdé y). Bylo to jen na jeden rok a byl to náš postrach. Ne kvůli písmu samotnému, to se nám líbilo, ale kvůli panu učiteli, který byl děsně přísný. Za celý rok nás naučil tak akorát dva druhy písem a jedničku si člověk musel opravdu odedřít... Jenže my jsme byly zvědavé a po svém si zpracovávaly písma z dalších stránek stařičké učebnice. Ty stránky byly mnohem zajímavější ;-).
Sobis | 20 Listopad, 2008 - 23:06
jsem se setkala s přáním, které psala jedna stará paní. měla ve škole ještě krasopis a na tom písmu to bylo znát. byť už bylo lehce roztřesené, jak se jí klepou ruce, bylo krásné. Čitelné, počáteční písmenka ozdobná.
Škoda, že dnes ve školách končí psaní v první nebo druhé třídě.
Renule | 20 Listopad, 2008 - 22:52
trz | 20 Listopad, 2008 - 21:52
Ataner | 20 Listopad, 2008 - 11:59






















Poslední komentáře
před 49 min. 19 vteřin
před 1 hodina 39 min.
před 2 hodin 49 min.
před 4 hodin 13 min.
před 4 hodin 26 min.
před 7 hodin 11 min.
před 16 hodin 50 min.
před 16 hodin 55 min.
před 16 hodin 56 min.
před 22 hodin 19 min.