Být ženou v domácnosti
Jste tu poprvé? Tak se nejdříve zaregistrujte a získejte výhody!
Pro někoho přání, pro jiného strašák. Záleží na tom, kde je vaše místo. Ženy v domácnosti jsou často považovány za lenivé bytosti, kterým se nechce pracovat. Musejí čelit mnoha narážkám a taky nabídkám zaměstnání. Naše společnost ještě stále nechápe, že žena v domácnosti je také zaměstnání, které v sobě skrývá nepřeberné množství úkolů, povinností a vyžaduje jistou zdatnost a psychickou zralost.
Já osobně tyto ženy obdivuji. Moje maminka byla ženou v domácnosti a pro nás, jakožto děti, to bylo neuvěřitelným přínosem. Každé ráno nás budila do školy, na stole připravená snídaně, na kuchyňské lince vyskládané svačiny. Vyprovodila nás ze dveří s úsměvem a přáním hezkého dne. Cestou ze školy jsem věděla, že nemusím vytahovat klíče z tašky a vstoupit do tichého domu. Stačilo zazvonit a dveře se otevřely, při odkládání bund a bot jsem byla přeptána na průběh celého dne a prostřený stůl sliboval chutný oběd. Maminka měla vždycky čas vyslechnout všechny zážitky, stesky a radosti, podepsat úkoly, zkontrolovat žákovskou knížku a případně pochválit. Doma bylo čisto, uklizeno a voňavo. Myslím, že si nemohla najít lepší zaměstnání!
Kdoví, možná právě tápete, zda je místo doma pro vás to pravé... Nebo byste doma být chtěla, ale nemůžete si to jako rodina z finančních důvodů dovolit. Ať tak či tak, přináším vám rozhovor se ženami, které chtějí být nebo jsou v domácnosti. A taky názor osobnosti, kterou jistě všichni znáte.
|
"Chci být co nejvíce s dětmi" - Jířa (Pišingr), vdaná, tři děti, pracuje
Proč ses rozhodla zůstat doma? |
"Konečně mě netlačí čas" - Míša (Míša 5), vdaná, pět dětí, v domácnosti
Být maminkou a ženou v domácnosti je velká věc. Žádná úřednice, prodavačka, poštovní doručovatelka, učitelka dokonce ani lékařka nemůže tolik ovlivnit mou rodinu jako já, maminka. Možná je to nejdůležitější úkol mého života. Možná mě Pán Bůh nechal vystudovat tu vysokou školu hlavně proto, abych byla dostatečně kvalifikovaná matka. Možná že to, co někdy považuju za důležitou a opravdovou práci v nějaké třídě, kanceláři, laboratoři nebo studiu, se svým významem ani zdaleka nevyrovná tomu všemu, co dělám doma. Možná jsem kvůli tomu na světě… |
Hanka Pinknerová - spisovatelka, redaktorka a především manželka a matka - o tomto povolání říká: 
Proč se nemůžu smířit s tím, že jsem prostě v domácnosti bez toho dodatku, že doma vyučuju své děti? Připadala jsem si méněcenná, neužitečná. Styděla jsem se. Jako bych nikdy neslyšela, že hodnota člověka není ani tak v tom, co dělá, jako kým je. Prací v nějaké kanceláři přece můj život na hodnotě nezíská, pořád budu tatáž žena... A tak jsem to pustila. Pánu Bohu poručeno. Oddala jsem se bezstarostnému užívání léta. Piplala jsem kytičky na zahradě, objednala jsem se ke kadeřnici, snila za tichých večerů nad knihou, vyvářela jsem složitá jídla a pekla buchty, chodila jsem s kamarádkami na kávu, s dětmi na zmrzlinu a s manželem na dlouhé procházky. No prostě prázdniny.
V půlce července přišla nabídka zaměstnání...
Přečtěte si působivou knihu od Hany Pinknerové s názvem To pravé místo - Jak jsem začala a přestala chodit do práce. Najdete v ní možná i ten svůj směr.
Příště vám nastíním, jak se o ženy v domácnosti stará stát.
A co vy? Jste nebo chcete být ženou v domácnosti? Znáte takové ženy?
Rubrika: Vaše příběhy | Domácnost | Společnost | Zajímavosti a humor 
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tisk
Vložil Lucy, 9 Únor, 2009 - 23:25
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tiskKomentáře pod články, včetně těch, jejichž autory jsou redaktoři moje-rodina.cz, nevyjadřují oficiální stanovisko redakce. Redakce si vyhrazuje právo odstraňovat takové příspěvky návštěvníků portálu, které odporují dobrým mravům, porušují platné právní předpisy České republiky nebo obsahují jakoukoliv formu reklamního sdělení.
Kdy bude ten článek o tom, jak se stát stará o ženy v domácnosti?
jsem doma na MDa už se těším do práce mezi lidi, nejsem typ být ženou v domácnosti, ale manželovi by se to líbilo,ale já bych zbláznila.Obdivuji ženy, které se rozhodnou být doma.
Já vím že se mám, mám úžasného muže 
Je fakt že nemáme půjčky, do toho jít nechceme, raději počkáme, než to mít hned...
Ale vím, že spousta lidí nemá jiné východisko, než si půjčit (bydlení..), a to je potom velká zátěž pro rodinu... jako koule u nohy...
No, a velké děti chodí na brigády, co si vydělají, mají na svou útratu...
Dokud jsem neměla malé děti, tak mi to nikdy nepřišlo tak silné. Ale teď si říkám, že bych opravdu NECHTĚLA jít někam do práce na 8 hod. denně, až budou mladší 3 roky. Dovedu si představit práci na půl úvazku, ale kde jí dneska seženu? A hlavně, kolik si tím vydělám? My nejsme ve finanční situaci, že bych si mohla dovolit nevydělávat. Ale kdyby se mi podařilo najít způsob, jak si přivydělávat z domova (s mojí povahou a s mými schopnostmi), tak bych to moc uvítala. Myslím, že 4 hod. denně ve školce tříletému dítěti spíš prospěje, ale do odpoledne by to asi byl dost šok. Aspoň u mých dětí. I když, je to ode mě úvaha zatím neaktuální - té menší budou teprve v dubnu dva, ale čas letí rychle. Uvidíme, snad se zadaří...
Po vyučení jsem byla na mateřské 2,5 roku a pak rovných 20 let a 3 týdny zaměstnána v jedné firmě. Celých 16 let tam bylo fajn. Pak se tam začalo měnit osazenstvo ale i tak to ještě bylo dobré. Vyměnili nám mistra, starý šel do důchodu, nový byl celkem fajn dokud po nějakém čase k nám nenastoupila jedna "paní". Idylka v práci skončila. Nebudu tady popisovat co se tam dělo. Už jsem tady na portále něco někde naťukla. Jsem ještě starého ražení a veškeré špatnosti jsem si taky nenechala pro sebe. Štvalo mně to. Po 20 letech jsem toho měla tak akorát dost a z firmy na vlastní žádost odešla. Nelituju. Jsem ženou v domácnosti ale zároveň taky pracuju. Živím naší rodinu. Jsem spokojená a neměnila bych. Až na nějaké experimenty mých synů, se to zvládnout u nás dá. Každopádně se všech kolem mně sociálky ptají jak snáším to odloučení od lidí. Neumí to pochopit. Kdyby tak věděly jak jsem za tuhle možnost vděčná. Mám na děti dost času a dopoledne, kdy jsou ve školce a škole, mám čas taky na sebe. Od března ho budu mít ještě víc, protože se mi odstěhuje dcera s holkama. Ale zase budu makat na "zahrádce" a nudit se opět nebudu. 
P.S. Zahrádku jsem dala do uvozovek, protože to není zahrádka ale zahradisko. Naši koupili malou ale já musela ještě kolem ní dokoupit víc, blbec. Teď tam lítám jako uvězněná moucha v lucerně a makám a makám a makám. 
Aljo, super vsuvka tvého manžela. 
Martin 12 let, Tomáš 13 let, Jana 23 let
Pracovala jsem jako manažer v mezinárodní firmě, 2 roky na mateřské s dvojčaty, znovu zpátky do pracovního procesu v zádech s chůvou a ekonomickým tlakem, pak nabídka pracovat na živnostenský list s volnou pracovní dobou pro vydavadetelství.
Od ledna jsem nezaměstnaná. Ukončila jsem živnost díky ekonomické krizi. Pracovala jsem pro vydavatelství a byla tak mezi lidmi, ale mohla i pracovat z domova. Ideální k dětem, bez stresu, když marodily. Stres by to byl od ledna, kdyby se neplnilo a to jsem nechtěla.
Zatím je mé místo nezastupitelně doma, kolem dětí. Jsem manažerkou jejich volného času a backoffice manažerem naší domácnosti, pomocnou silou mého muže v práci. Každá moje životní etapa mi přinesla cenné zkušenosti. Myslím, že děti a manželství potřebují šťastnou matku, manželku a nezáleží na tom, v jaké roli se ona sama cítí nejlépe, ale na tom, kolik volného času dokáže aktivně věnovat své drobotině a vztahu s manželem.
K čemu je dvouletému dítě matka na mateřské, která sedí na lavičce u pískoviště a čte si bulvární plátek? Jak skvělá je pracující maminka, která odpoledne buduje tunely, hrady a peče bábovičky s drobečkem na pískovišti.
Jsem na tom asi tak nějak jako dies, v práci jsem trávila dost času, když to ze dne na den skončilo, docela mi to chybělo, že jsem nebyla mezi lidmi. Vyloženě ženou v domácnosti dlouhodobě 5 a více let bych asi být nemohla, i když všechny ženy-maminky, které doma jsou nebo by chtěly být doma chápu.
Druhá věc je to, že nechci, aby visela v budoucnu zodpovědnost finanční stále jen na manželovi, oni to nikdy moc přímo neříkají, ale je to pro ně velký úkol živit rodinu.
(vsuvka: manžel před pár dny, až budeš chodit do práce a kdyby jsi měla hodně dobře placenou práci, mohl bych jít dělat něco jiného s menší zodpovědností za méně peněz????)
Moje maminka v domácnosti byla a byla tak víc jak deset let, pro nás jako pro děti to bylo úžasné, pro ní nevím, do práce by asi bývala chtěla jít, ale nešlo to zkombinovat s tátovou prací. Za totality na ní vždy koukali dost divně, že je doma s dětmi.
V domácnosti bych byla ráda za předpokladu, že bych z domova mohla dělat práci a přitom se starat o rodinu a dítě a finančně by to přispívalo zdárně do rodinného rozpočtu.
nejsem typ člověka, který by se nechal živit manželem.A z jednoho platu bychom neutáhli celou domácnost.
Davídek - 2 roky Verunka - 5 let
nikdy jsem nechtěla být " doma" dokonce když se schylovalo k tomu, že budu muset být na neschopence ( v těhotenství), přemlouvala jsem zaměstnavatele, jak jen to šlo, bohužel nešlo.ted , po 2 dětech bych už ráda do práce. Zažít něco jiného než plenky, mluvu, hračky,dětskou společnost, nošení a podobně. Chtěla bych do společnosti, a jeden čas, jsem chodila se synem k manželovi do práce a na chvíli jsem se cítila úplně jinak. Takže bych být doma ani moc nechtěla.
Davídek - 2 roky Verunka - 5 let
Moje kamarádka se čtyřmi dětmi byla také několik let doma, ale pak začala chodit do práce. Chtělo se jí mezi lidi. Mně se aktuálně líbí být doma, ale přeci jen je něco jiného být doma s malými dětmi/dítětem a být v domácnosti. Teď si sice myslím, že by se mi líbilo pracovat z domova i po mateřské, ale uvidíme. Kdybychom zůstali bydlet v bytě, tak si to moc představit neumím, v domě se zahradou už ano. Takže kdybych měla práci (nejlépe práci doma plus terénní soc.práci), víc dětí a dům se zahradou, tak bych nad tím uvažovala.
Tak já nikdy ženou v domácnosti být nechtěla a ani teď to není mým snem, ale myslím, že je to věc každé z nás, jak se rozhodne. Samy nejlépe známe sebe a svou rodinu a víme, co potřebujeme.
Z těchhle tří žen rozumím každé, proč to chtějí nebo chtěly. Piši a její holčiny, Míša a pět dětí, to je opravdu zápřah hodný obdivu a Hanka má práci, kterou může pohodlně vykonávat z domova.
Já bych byla strašně ráda jednou s dětmi doma. Vždycky to bylo mé přáni, starat se o rodinu a domácnost naplno..
Zatím to vypadá z finančnćh důvodů jako hodně nedostižitelné přání, ale pořád tiše doufám..
Děkuju za rozhovory Já bych klidně byla ženou v domácnosti, ale nemůžeme si to z finančních důvodů dovolit...a to nejspíš nikdy.Ale jsem ráda, že aspoň ty 3 roky budu s malým doma a užiju si ho když je takový prcek.
Míšo, to máš teda luxus, pět dětí a žijete z jednoho platu.. To se máte!! My bychom už neměli co jíst 
Poslední komentáře
před 8 hodin 34 min.
před 11 hodin 6 min.
před 15 hodin 40 min.
před 17 hodin 7 min.
před 17 hodin 57 min.
před 19 hodin 8 min.
před 20 hodin 32 min.
před 20 hodin 45 min.
před 23 hodin 29 min.
před 1 den 9 hodin