Pohádkáři: Jak oslík Neposeda vystrašil strašidlo

Žil byl jednou oslík, kterému maminka dala jméno Neposeda. Byl totiž opravdu velmi neposedný. Chvilku nebyl v klidu. Když se maminka a ostatní sourozenci pěkně pásli, Neposeda pobíhal kolem a honil motýly, včelky a vosy. Když si ostatní po obědě zdřímli, oslík Neposeda se většinou někam zatoulal. Proč přes den spát? Vždyť kolem bylo tolik zajímavých věcí! Třeba kameny kolem potoka nebo les!

Jednou se zase takhle zatoulal. Procházel se kolem pole a přemýšlel. Proč já mám jen takovou obyčejnou šedivou barvu? říkal si. Kdybych tak byl motýl nebo třeba vosa. Vosa, to je ono. Ta má krásné černé a žluté pruhy. Mohl bych být jako vosa. A tu ho něco napadlo. Vrátil se na louku, která byla plná žlutých květin. Natrhal si je, aby si mohl namalovat žluté pruhy. Když byl se žlutými pruhy hotov, začal pátrat po něčem černém. Na dvorku zrovna složili hromadu uhlí. Nepozorovaně se přikradl a odnesl si několik černých uhlíků. Za chvilku byl od vosy k nerozeznání. Až na ty dlouhé uši.

Takhle pěkně vymalovaný se pustil k rybníku, aby se mohl podívat, jak se mu výtvor povedl.

Než tam však došel, objevil ve skále jeskyni. Protože byl Neposeda zvědavý, hned do jeskyně nakoukl. Najednou se ozval strašlivý křik: "Pomóóóc strašidlo! Uteč kdo můžeš! Strašně strašné strašidlo!" Oslík nebyl ani trochu bojácný. Jak uslyšel o strašidle, hned se začal rozhlížet kolem dokola, kde asi je. Ještě nikdy strašidlo neviděl.

Když vystrčil hlavu z jeskyně, nestačil se divit. Strašidlo vyběhlo ven a utíkalo, co mu nohy stačily. Neposeda se za ním hned rozběhl. "Počkej! Kam utíkáš? No tak počkej!" Ale kdepak. Strašidlo utíkalo, jako by mu za patama hořelo. Uteklo daleko a už se nikdy nevrátilo. Dokonce z toho leknutí zapomnělo strašit.

Oslík Neposeda pokrčil rameny a šel dál. Za chvíli došel k rybníku a protože bylo horko, hned skočil do vody a vykoupal se. Krásné černé a žluté pruhy se mu ve vodě smyly, a tak se domů vrátil zase jako obyčejný šedivý oslík. Nikdo mu nevěřil, že vystrašil strašidlo.

Příspěvek do soutěže Pohádkáři

Skore: | Hlasy: 1