Podzim=nejlepší čas na návštěvu přátel!

„Maminko, víš, v říjnu je v Brně camping-veletrh a mně vychází volno…a v autě už možná bude topení…a Caravan24 tam má objednané místo, takže tam budeme moci i přespat přímo na výstavišti…“, snažil se mi manžel tímto vcelku složitým způsobem sdělit zcela jednoduchou informaci! Nepřestává mě udivovat fakt, že když my jim sdělujeme nějakou informaci obšírně, tak z toho „kvetou“. A žádají vše „stručně a jasně“! Ale naopak to nějak nefunguje! 

Odpověď: „Uvidíme“ jistě nebyla to, co přesně chtěl manžel slyšet, ale bylo mi to vcelku jedno! Byl srpen, finišoval mi projekt a plány na říjen byly někde v kategorii zcela vzdálená budoucnost! Ale když jsem měla chvilku, tak jsem vzala kalendář a manželovo prostý plán „na veletrh a zpět“ jsem začala rozvíjet a rozšiřovat. A co z toho vzniklo? Velká okružní jízda Moravou. A mohla by se podle vzoru Cesta kolem světa za 80 dní jmenovat Cesta po náhradních rodinách za 5 dnů! Jistě nikoho nepřekvapí, že většina našich kamarádů a známých patří právě do skupiny náhradních rodin! Pojeďte s námi na jeden obyčejný výlet jedné obyčejné rodiny!

Zastávka první
Vyrazili jsme v pondělí po obědě, aby se Jeník mohl vyspat v autě. Přeci jenom nás čekala poměrně daleká cesta a cestování nepatří k jeho oblíbeným činnostem. Ale tentokrát překvapil! Nejenže spal mnohem déle než kdykoliv předtím v autě, ale vydržel až do cíle bez všetečných otázek typu: „Kdy už tam budeme?“!
Složení první rodiny: máma, táta, biologický syn, dvě dcery v pěstounské péči.
Děti se velmi rychle skamarádily a my dospělí jsme si měli stále o čem povídat. Poprvé v životě náš syn usínal v cizí postýlce za asistence své starší sestry, která trávila večerní čas u počítače hned za dveřmi ložnice. Hurááá! Tatínkové šli poznat „Moravu“ z gruntu do místní hospůdky! My maminky jsme pokračovaly v povídání a kdybychom nepadly únavou, resp. nás chlapi nezahnali do hajanova, byly bychom povídaly až dodnes (nebo alespoň do rána)!

Zastávka druhá
Kamarádka Alena ráno rozvezla děti do školy a školky a my jsme mezitím v klidu a bohatě posnídali. A už po nás byla sháňka z druhé rodiny, která sídlila jen pár kilometrů od našeho prvního zastavení.
Složení druhé rodiny: máma, táta, biologický syn, šest dětí v pěstounské péči
Počasí bylo moc fajn, takže jsme tatínky s dětmi vyhnaly ven na „čerstvý moravský vzduch“, a já s maminkou Radkou jsme probíraly důležité věci ze života! Po obědě šli prťata chrnět a odpoledne jsme strávili úžasné chvíle v klubu náhradních rodičů ve Valašském Meziříčí. Kupodivu jsme se zvládly přepravit obě rodiny tam i zpět jedním autem (to je záhada, co mají za auto, že???)!
Večer jsme zahnaly děti včas do postýlek a oba tatínky vyslaly opět na exkurzi do moravské hospůdky. Tentokrát se ta exkurze protáhla až do „zítra“, ale v jejich prospěch hovoří to, že nám domů k našemu veledůležitému povídání přinesli každé jednu báječnou pizzu až…pod nos!

Mezizastávka
Jelikož se tatínek musel po ránu vracet pro „pár“ věcí, které jsme zapomněli na první zastávce, využil toho a dovezl nám k snídani pravý moravský frgál! Mňam! I když ten nejchutnější, tj. hruškový, si už nikdy v životě nedám, protože mi bylo prozrazeno tajemství jeho výroby!
Teprve až v místě našeho toulání jsme zjistili, že vyhlášený skanzen v Rožnově pod Radhoštěm máme „za bukem“. Počasí bylo přímo podzimně slunečné a prohlídka skanzenu stála opravdu za to! A když jsme si v Rožnově v hospůdce dali k obědu pravé nefalšované halušky, Moravu jsme v daný moment přímo milovali!

Zastávka třetí
Konec světa kdesi v moravských horách. Chvílemi jsme mysleli, že už jsme přejeli kamsi za hranice…
Složení druhé rodiny: máma, táta, dvě děti již „z domu“, tři děti doma, všechny v osvojení
Upřímně doznávám, že jsem si exkurzi po „farmě“ užívala já i děti. Koně, kozy s kůzlaty, prasata, čínská prasata, slepice s kuřátky…jednoduše ráj. Ale maximálně na tu exkurzi! A potom hezky honem šupky, dupky zpět do civilizace! Toto zastavení bylo opravdu jen kraťoučké a my pokračovali dál do hlavního města Moravy, do Brna.

Zastávka čtvrtá
Navigace opět nezklamala – stejně jako při cestě na Moravu, kdy nás vedla téměř skrze pole, ale k cíli dovedla! Poznali jsme ty nejzazší vísky Moravy, byť kousek od nás vedla dálnice!
Složení rodiny: máma, táta, syn v osvojení
Ke kamarádce Janě jsme se moc těšili, neboť kromě toho, že patří do kategorie „náhradní“, tak patří také do kategorie „bydlíkáři“! Večer se tentokrát nesl v duchu cestování po vlastech českých i jiných a s tím souvisejícím vybavením našich vozítek=obytňáků.

Zastávka pátá
Na veletrh karavanistů jsme dorazili hned v hodinu otevření. Přiznávám, že po shlédnutí velikosti haly jsem si spočítala, že odpolední spánek stráví Jeník již na cestě domů (plánovanou délku cesty = 5 dnů jsme zkrátili kvůli mým zdravotním komplikacím). Ale tradičně…všechno jinak! Po obědě si Jeník zchrupnul v autě, ale na parkovišti veletrhu a my jsme na brněnskou dálnici směr Praha vyráželi až v šest hodin večer! Chudší o hodně peněz, bohatší o nějakou tu výbavu do bydlíku i na sebe!

Za těch říjnových tři a půl dne se nestalo nic mimořádného! Najeli jsme stovky kilometrů, navštívili mnoho kamarádů a známých, strávili s nimi opravdu hezký čas, poznali (dosud nepoznaný) značný kus naší vlasti…A domů se vrátili živí, zdraví, spokojení!
Já osobně z toho mám moc fajn pocit, neboť co jiného si vzájemně s přáteli, kamarády a známými můžeme dát, než společně strávený čas? Domnívám se, že tím ukazujeme i našich dětem, že i těm „vzdálenějším“ vztahům je potřeba věnovat více než sem tam sms, sem tam mail…

Co myslíte vy? Nemáte také nějaké ty vzdálené přátelé, které jste již léta neviděli a odbýváte to sem tam sms nebo mailem? Absolvoval jste někdo podobnou „okružní jízdu“? Nebo se na ni chystáte? Sezóna hradů a zámků skončila, ale vaši přátelé mají sezónu celoročně!

Skore: | Hlasy: 0