Do kolektivu už s těmi nejmenšími? Ano!

Jste tu poprvé? Tak se nejdříve zaregistrujte a získejte výhody!

Už od narození našeho syna Jeníka jsme věděli, že mu společnost dětí budeme muset zajistit „zvenčí“. Starší dcera puboška se kolem něj kmitne jen jako kolem hezké hračky. Ale aby mu byla parťákem na hraní, toho se asi nedočkáme. Proto jsem velice ocenila nabídku aktivit, ze kterých si máme možnost vybrat v našem městě. První jsme navštívili Cvičení pro miminka. Jeníkovi bylo přesně 6 týdnů a už jsme vyrazili do „společnosti“. Bylo to moc fajn, vidět tam tolik malých miminek  pohromadě. Nejdříve jsem se domnívala, že je to jen takové příjemné společenské setkávání. Jak jsem byla překvapená, když náš Jeník již za 2 týdny reagoval na básničky a písničky, které jsme tam miminkům předříkávaly a předzpívávaly. Například, když jsem začala „Tu je louka, tu je les….“ Jeník už otvíral pusinku, protože věděl, že básnička končí u jeho pusinky. Bylo zřejmé, že intenzivně vnímá dění na cvičeníčku a ani společnost ostatních miminek mu nebyla nepříjemná.

Druhou aktivitu, kterou jsme chtěli s Jeníkem vyzkoušet, bylo plavání miminek. To je přístupné miminkům od 6 měsíců (ve veřejném bazénu. Od narození do 6měsíců věku miminka lze využít služeb ve speciálních centrech s vanami nebo přímo u vás doma.). Zpočátku jsem měla veliké obavy. Jak to všechno zvládnu? Svléci sebe, Jeníka, osprchovat sebe i Jeníka, obléknout se do plavek a v ruce zcela kluzké miminko. Bude tam zima, nastydne, chytí tam bacily….Znáte to. Fantazii vystrašené maminky se meze nekladou a hororové scénáře, které stačí taková máma během chvíle vykreslit by jistě ocenily i w Hollywoodu.
Ale žádná z obav ani hororových scénářů nedošly naplnění. Svlékání i oblékání jsem časem nějak zvládla. Koupání a plavání se Jeníkovi moc líbilo. Když jsem ho viděla se tam řehtat s ostatními plaváčky, byl to moc fajn pocit. Bohužel finanční náročnost kurzu nám dovolila absolvovat jen 2 kurzy za sebou. Ale i tak jsme moc rádi, že si Jeník mohl vyzkoušet a užít i tuto aktivitu.

Jeník začíná svůj druhý „školní rok“ a pro tentokrát jsme zvolili aktivity jiného druhu. První je cvičeníčko pro děti od jednoho roka. Ale protože už to jsou „chodící osobnosti“, je to opravdu „cvičení. Jen nevím, kdo za tu hodinu vydá více energie. Zda ty malé příšerky nebo my maminky, když se je snažíme dohonit! Udržet tenhle pytel blech krát osm až deset pohromadě a ještě je donutit k nějaké smysluplné činnosti, to je výkon hodný horníka v dole. Občas naši cvičitelku obdivuji. Za její vytrvalost a trpělivost, kterou našim dětem dává. Náš Jeník například odmítá „jít s davem“. Takže když děti hezky sedí s maminkami v kroužku a cvičí nebo zpívají, náš Jeník lítá po celé mini-tělocvičně, v ruce „volant“ (malý kruh) a kromě toho, že hodně hlasitě „řídí“, tak ještě na sebe bafá do okolních zrcadel nebo dává tomu druhému Jeníkovi v zrcadle babu! Přesto jsem neslyšela od nikoho křivého slova za to, že jsme ti „rušitelé“.

Druhou naší aktivitou teď v době, kdy je Jeníkovi 19měsíců, je hudební školička Yamaha. Opět řízená hodina s aktivitami pro děti od 18měsíců do 4let. Měla jsem oprávněně obavy z toho, jak tam bude náš „narušitel“ fungovat. Máme za sebou prozatím první hodinu. A náš Jeník nepřestává překvapovat. Po celých 45min naší hodiny téměř na 100% spolupracoval. Seděl hezky u mě při zpívání. Cvičil při pohyblivých písničkách i básničkách. Moc si užíval cvičení na balonech. Když se na nás přišla podívat chobotnice Jája, tak šel hezky doprostřed s ostatními dětmi a podal jí ruku. Na konci hodiny jí uspal a poslal pusu na dobrou noc. Při plnění úkolu nad pracovním sešitem dokonce podával lístky, které jsem lepila medvědům k houpačce, aby až náhodou žuchnou na zem, tak aby je to tolik nebolelo. Nevycházela jsem z údivu.

Ráda bych ještě dodala, že všechny tyto aktivity s Jeníkem absolvuje i náš táta. Což je nesmírně přínosné pro ně pro oba. Jeník se chová jinak s tátou a jinak se mnou. A je moc fajn, že má tu příležitost se jinak „učit“ s mámou a jinak „řádit“ s tátou! Hlavně plavání patřilo k jejich společné doméně. Dodnes se o nich povídají story!

Jako každá máma, každý rodič, chci pro své dítě udělat maximum a usnadnit mu náročné poznávání toho NAŠEHO VELKÉHO SVĚTA. A domnívám se, že díky těmto různým aktivitám v rámci dětského kolektivu se nám to daří docela dobře. Mám z toho opravdu dobrý pocit! I když se setkávám s názory, že je ještě maličký na takovou „zátěž“, že by měl být hlavně s mámou atd. Ale například na podzim jsme neměli tolik možností vycházet mezi děti a na Jeníkovi bylo znát, že mu vrstevníci chybí – i v tomto věku.

Jaký je váš názor, vaše zkušenosti s aktivitami pro ty úplně nejmenší? Myslíte si, že je to v pořádku, docházet mezi děti už od narození nebo se domníváte, že až ve školkovém věku je ten pravý čas? A když už byste chtěli, máte ve vašem okolí možnosti k různým aktivitám s takhle malými dětmi? Podělte se s námi o různé tipy.

 

Vaše dítě ve věku od 1 do 3 let
nakladatelství Portál

Kompendium všeho, co potřebují vědět rodiče při péči o dítě ve věku do 1 do 3 let a při jeho výchově. Praktický, podrobný rádce sleduje vývoj dítěte po tříměsíčních etapách, tedy ve 12 až 14 měsících, 15 až 17 měsících 18 až 20 měsících atd. V každé z těchto kapitol (etap) se autorka věnuje vývoji osobnosti, fyzickému, jazykovému vývoji, sociabilitě, hrám a hračkám, jídlu, psychologickým a výchovným otázkám a dalším praktickým radám.

Skore: | Hlasy: 1
Komentáře pod články, včetně těch, jejichž autory jsou redaktoři moje-rodina.cz, nevyjadřují oficiální stanovisko redakce. Redakce si vyhrazuje právo odstraňovat takové příspěvky návštěvníků portálu, které odporují dobrým mravům, porušují platné právní předpisy České republiky nebo obsahují jakoukoliv formu reklamního sdělení.

Obrázek uživatele trz
trz | 6 Březen, 2009 - 20:31

Určitě jsem pro společnost už před školkou. My chodíme mezi děti pravidelně nějak od 7 měsíců věku synka. Je společenský, má děti rád a rád si s nimi hraje. Umí spolupracovat, komunikovat, není bázlivý. Vím, mnoho z toho je asi vrozené, ale jistě je to částečně i tím, že je na společnost zvyklý. Jedni naši sousedi s malou nikam nechodí a ta nesnese, když se k ní kdokoliv kromě rodičů přiblíží a hystericky pláče... Asi na tom něco bude. Takže já jsem určitě PRO kolektiv!

Obrázek uživatele alena.rpr
alena.rpr | 6 Březen, 2009 - 20:05

My chodíme na cvičení asi od šesti měsíců a musím uznat, že to je moc fajn. Jelikož moc do styku s malými dětmi nepřijdeme, tak je to aspoň možnost chvíli si s nimi pohrát atd. Další výhoda je to, že malý umí hromadu písniček a básniček (ve srovnání s dětmi, kteří se neúčastní podobných aktivit je to opravdu hodně znát) a našli jsme si tam i prima kamarády


Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Náš tip