Líný rodič = dobrý rodič?

Rodiče pro své děti chtějí to nejlepší. Ti, kteří se snaží vzdělávat a získávat nové informace o vývoji dítětě a jeho výchově, dnes seženou příručky na všechno. Od návodů, jak zabavit děti různého věku přes tipy jak rozvíjet inteligenci dítěte od neútlejšího věku po doporučení jak přežít soužití s puberťákem. Všechny apelují  na rodičovskou zodpovědnost – my jsme těmi, kteří formují mladého človíčka a my ovlivníme jeho budoucí postavení a schopnosti. K mému překvapení na mě před nedávnem ze záplavy knižních titulů vybafnul podnadpis „Lenošením a nečinností k lepšímu rodičovství“.
Knížku britského autora Toma Hodgkinsona: jsem otevírala s velkou zvědavostí. Přináší mnoho zajímavých a zamyšleníhodných postřehů. A protože doufám, že líných rodičů je mezi námi více, než se na první pohled zdá, snad se s některými body následujících řádků ztotožníte.

Příliš mnoho aktivit

Je samozřejmé, že každý rodiče chce ze svého dítěte vychovat hodnotnou osobnost se spoustou dovedností. Proto zahrnujeme děti množstvím volnočasových aktivit a kroužků: balet, judo, tenis, hra na hudební nástroj, keramika a jiné výtvarné kroužky, sportovní utkání, výuku cizích jazyků apod. Nabídka zaplnění volného času roste a roste.

Nechtěně tak dětem i sobě připravujeme stresující prostředí. Zajistit veškerou logistiku vyzvedávání a převážení dětí ze školy do kroužků se mnohdy stává komplikovaným úkolem. Děti se zase od rána do večera nezastaví. Jejich pohyb a veškerá aktivita je plánována dospělými – rodiči a vedoucími kroužků.
Toto vnější podněcování se odráží na schopnostech dětí uspořádat si svůj vlastní čas. „A co bude dál?“, „A co mám dělat teď?“, „Já se nudím, potřebuju nějakou zábavu!“ ptají se současné děti. Tyto otázky a dětská očekávání jsou důsledkem nadměrné stimulace – děti ztrácí schopnost vymýšlet si své vlastní hry. Stále čekají, že jim někdo poví, co mají dělat, potřebují „vedoucího“. Což pro rodiče znamená velké zatížení.

Řešení? Pravidlo líného rodiče zní jednoduše: „Nechte děti být.“ Dokud dítěti nedáme prostor k tomu, aby se samo projevilo, bude se ve všem spoléhat na naši pomoc. Ze začátku bude dítě možná protestovat a kňourat, že neví, kam se vrtnout, ale po nějakém čase si samo najde činnost, která jej baví. Důvěřujme dítěti, že se o sebe dokáže postarat.
Je rozdíl mezi tím být nedbalý a být bezstarostný.

Domácí práce

Čím více se domácí práce rozdělí mezi jednotlivé členy rodiny, tím více volna a lenošení to pro každého znamená. Na zaměstnávání dětí v domácnosti je třeba začít pracovat co nejdříve. Nejlépe v předškolním věku, kdy si děti při pomáhání připadají velmi důležité a dělají to rády. Učí se být užitečné.

Děti, které jsou přehnaně opečovávány a rodiče jim všechno, co potřebují připraví a donesou pod nos, nedokážou žádnou činnost zvládat samostatně. Čekají, že rodiče jsou neustále ve střehu. „Kde je moje barbie/auto/pastelky?“ ptají se s očekáváním toho, že rodiče mají přesné ponětí o tom, kde se nachází jejich hračky. Nevyznají se ve svých věcech, protože do skříně jim věci ukládá maminka. Ty děti, které rodiče doprovází na každém kroku, si velmi těžko zvykají, když jejich ochranitelská ruka zmizí.

Obrátit povinnost ve hru

Nejúčinnější je zapojit děti do uklízení nebo mytí nádobí pomocí hry. Vyhlašte soutěž „kdo uklidí zpátky do krabice nejvíce hraček“ nebo „kdo si dřív ustele postel“.

Podobně můžete přimět děti k nastoupení do postele: „Kdo bude první nahoře? Jedna, dvě, tři...“.

Mírně manipulativní metodou, kterou děti přimějete k vykonání určité činnosti, je příslib vaší pomoci. Místo, abyste jim poručili něco vykonat, řekněte jim, co se chystáte udělat sami a zeptat se dětí, zda se k vám nechtějí připojit. „Jdu dolů připravit snídani, přidáš se ke mně?“

Manifest líného rodiče podle TomaHodgkinsona:

• Odmítáme myšlenku, že rodičovství vyžaduje těžkou dřinu.
• Zavazujeme se, že své děti necháme být.
• Odmítáme přebujelý konzum, jenž útočí na děti od chvíle, kdy se narodí.
• Čteme jim poezii a fantastické příběhy bez mravních ponaučení.
• Pijeme alkohol, aniž bychom měli pocit viny.
• Odmítáme své puritánské já.
• Neplýtváme penězi za rodinné výlety za zábavou ani za dovolené.
• Líný rodič je šetrný rodič.
• Líný rodič je vynalézavý rodič.
• Ráno zůstáváme v posteli tak dlouho, jak to jen jde.
• Snažíme se nezasahovat.
• Hrajeme si na polích a v lesích.
• Vyháníme je na zahradu a zavíráme dveře, abychom mohli uklidit dům.
• Oba pracujeme tak málo, jak je to jen možné, zejména když jsou děti malé.
• Čas je důležitější než peníze.
• Šťastný nepořádek je lepší než skličující pořádek.
• Pryč se školou.
• Naplňujeme dům hudbou a veselím.
• Odmítáme směrnice zdravotních a bezpečnostních inspektorů.
• Přijímáme zodpovědnost.
• Existuje mnoho cest.

Tom Hodgkinson: Lenošením a nečinností k lepšímu rodičovství
Vydalo nakladatelství Jota.
Jak učinit život vašich dětí radostnějším a vychovat šťastné a soběstačné děti? Toto řešení autor knihy nazývá „líné rodičovství“ a jeho mantra zní jednoduše: „Nechte je být.“ Líný rodič je totiž dobrý rodič.
Taková filozofie pravděpodobně může jít modernímu, zaneprázdněnému rodiči proti srsti, protože je nám neustále předkládáno, abychom dělali více, a ne méně. Všichni rodiče bloumají, kudy chodí, sžíráni hlodavým pocitem, že to všechno dělají nějak špatně a že je potřeba víc pracovat. Tím, jak přehnaně zasahujeme do života svých dětí, jim bráníme, aby vyrostly a postaraly se samy o sebe. Stáhněte se. Nechte je žít. Vítejte ve škole líného rodičovství. Vy i vaše děti se naučíte užívat každodenního života a také samostatnosti a nezávislosti.

Skore: | Hlasy: 0