Rozděl a panuj

„To je snad zlý sen,“ vydechla unaveně maminka a zhroutila se na kuchyňskou židli. V předsíni se málem přerazila o rozházené boty. Aby se mohla prodrat do kuchyně, musela zdvihnout florbalovou hokejku, která se vzpříčila mezi dveřmi, a odkopnout školní batoh. Tašku s nákupem potravin postavila na zem ke svým nohám a nevěřícně se rozhlížela po kuchyni.

Celá plocha kuchyňské linky byla pokryta špinavým nádobím, ohryzky od jablek, slupkami pomerančů a všelijakými papírky. Dřez přetékal použitými hrnky a na hromadě talířků balancovaly dvě krabičky od školních svačin. „No jasně, myčka je plná čistého nádobí,“ mumlala maminka, když pootevřela dvířka myčky. „Ani koš nevynesli,“ posteskla si sama pro sebe, když na ni zavanul nepříjemný odér odpadků. Marně se pokusila smáčknout přepadávající smetí a nacpat do koše zmačkaný pytlík od citronů. Uklidila nákup a šla si umýt ruce do koupelny. „Hrůza!“ vykřikla maminka šokovaně. Umyvadlo bylo celé upatlané od zubní pasty, na zrcadle stříkance, jeden ručník ležel zcela mokrý na dně vany, do druhého si někdo utřel mokré ruce, které si ovšem předtím zapomněl umýt, takže zanechal černé šmouhy. Na zemi vedle koše na špinavé prádlo leželo zmačkané tričko. Maminka je zvedla a uviděla velkou zasychající červenou skvrnu. „Aha, ve školní jídelně měli rajskou,“ uvědomila si a s hořkým povzdechem vstrčila tričko do pračky. Do dětského pokoje raději ani nešla.

„Musím šetřit své nervy,“ pomyslela si a vrátila se do kuchyně. Tam si uvařila kávu a ze všech svých posledních sil odolala pokušení všechno hned začít uklízet. Postavila si hrnek na stůl a scvrnkla velký chlebový drobek. No co, na zemi jich beztak byla už spousta. Pomalu upíjela voňavou kávu a uvažovala, jak to zařídit, aby po sobě děti nenechávaly doma takový svinčík. „Už jsou dost velké, aby mohly doma pomáhat,“ rozhodla se.

 

Varianta 1

Vzala mobilní telefon a chvilku uvažovala, kde se děti právě nacházejí. Tonda je v hudebce, Vanda má zpěv… no jo Jonáš se někde toulá po venku. Vyťukala Jonášovo číslo, a když přijal hovor, spustila: „Jonáši, hned přijď domů. Nechali jste tu takový nepořádek. Musíš hned přijít domů a uklidit. O tvou hokejku jsem se málem přerazila, a ani jste nevyklidili myčku a taky je potřeba vynést odpadky, no prostě hned se vrať domů a žádné řeči!“ Spokojeně ukončila hovor a pomyslela si, že nám to pěkně začíná.
Odebrala se do koupelny, aby naplnila špinavým prádlem pračku. Cestou vytáhla z kuchyňské skříňky odpadkový koš a vynesla jej do předsíně, aby se Jonáš nezdržoval přezouváním a rovnou ho odnesl vysypat do popelnice.

Varianta 2

„Každý den v týdnu bude mít jeden z nich službu,“ plánovala si, „vždycky uklidí, co bude potřeba. Budou vynášet koš, zametat, leštit zrcadlo, mýt umyvadlo a vyklízet myčku.“ Rozveselila se a dodala sama pro sebe: „A mohly by taky čistit boty!“
Zachmuřila čelo. „Ale jak budou vědět, co je zrovna zapotřebí?“ uvědomila si riziko svého plánu. „Samy to ještě nepoznají. Možná budou muset s úklidem počkat, dokud nepřijdu z práce domů a nerozhodnu, co je právě zapotřebí udělat. Ale co? Nějak to už bude.“ Dopila kávu a zvedla se. „Pro dnešek ještě uklidím sama, ale už se těším na budoucnost.“

 

Varianta 3

 „Jak to jen co nejlépe zařídit? Chce to dobrý systém, aby nám to fungovalo,“ rozvažovala a vzala do ruky tužku. Přitáhla si trhací bloček, do něhož zapisovala nákupní seznamy. Načrtla si tabulku o pěti řádcích podle počtu pracovních dní a vyplnila v úterý a čtvrtek Toníkovu hudebku, ve čtvrtek Jonášův florbal a v pátek a v úterý Vandin sborový zpěv. Na druhý lístek začala sepisovat seznam úkolů, které by děti mohly vykonávat. Jak to sladit? Je to složité…
„Ach, už vím,“ rozjasnila tvář, „rozdělím jim zodpovědnost za úkoly a ať si je sami udělají, kdy budou moci. Já budu trvat na tom, že koš má být vynesený, na zemi žádné drobky ani smetí a špinavé nádobí bude v myčce, čisté v lince. A jednou týdně se budou mýt boty.“ Utrhla oba popsané lístky a zmačkala je. Začala psát znovu. Tonda – odpadkový koš, zametání kuchyně, Vanda – koupelna a nádobí, Jonáš – luxování a čištění bot. Dopila kávu a luskla prsty: „No, a když se to osvědčí, můžou si úkoly v příštím školním roce vyměnit.“

 

Jakou variantu byste zvolily vy?

Proč?

Našly byste i jiné řešení?

 

Skore: | Hlasy: 0