Společné procházky
Společné rodinné procházky to je tak staromódní téma, že se o něm v dnešní osvícené době snad ani nehodí psát. Jednak se dnes už moc nechodí, jednak na takové zbytečnosti není čas a jednak z procházky přece nic nemáme – žádný viditelný nebo hmotný zisk. Jediní, kdo ještě tak chodí na procházky, jsou maminky s malinkými dětmi v kočárcích a důchodci. Ale rozumní zaměstnaní lidé? Proč by to propána dělali?
Definice procházky
Co je to vlastně procházka? Otázala jsem se několika osob různého věku, obého pohlaví, různé dosažené úrovně vzdělání a odlišných zájmů. Tady jsou výsledky mého malého průzkumu. „Jít ven.“ (Anna 17 let)
„Bezcílná chůze tam a zase zpátky. Někam dojít a vrátit se zpět.“ (Adam 10 let)
„Chůze pro osvěžení a zábavu.“ (Slovník jazyka českého, Váša, Trávníček 1937)
„Procházka je denní aktivace těla pro občerstvení duše.“ (Otakar 51 let)
„Cílem procházky je odpočinek.“ (Marie 47 let)
Procházky s dětmi
Na vycházkách tak probíhá zcela nenásilným způsobem výuka i výchova zároveň.Procházky s dětmi – to je běžná disciplína. Děti nutně potřebují pohyb, čerstvý vzduch, uvolnit nahromaděnou energii pokud možno nedestruktivním způsobem - a to vše je na procházce snadno dosažitelné. Kromě toho každá procházka s malými dětmi potkytuje nekonečné množství příležitostí k všemožným objevům. Každá kaluž, každý patník, keř nebo dopravní značka se nabízí k pozorování, pojmenovávání, průzkumu, popisu a následnému slovnímu či výtvarnému zpracování doma. Je jen třeba si zvyknout, že častokrát už sama cesta je cíl. Pro děti není tak podstatné, kam dojdeme, ale mají rády dlouhou dobu na pozorování a na objevy bohatou cestu.Procházky bývají výborným motivačním prostředkem pro vlastní přírodovědná pozorování, průzkumy a zaznamenávání zážitků. Povedete-li děti k nakreslení toho, co vás na vycházce zaujalo, co jste pozorovali, co se vám líbilo, budujete nejen jejich výtvarné schopnosti, ale také schopnosti pozorovací, analytické a syntetické (zaznamenání celku i detailů). Na vycházkách tak probíhá zcela nenásilným způsobem výuka i výchova zároveň.
Společné rodinné procházky
Společné rodinné procházky poskytují především čas, kdy jsme všichni spolu. To není tak málo, jak to vypadá. Společně strávený čas buduje vzájemné vztahy, pomáhá v komunikaci, upevňuje citové základy osobnosti dětí, jejich pocit bezpečí. Dokumentace fotoaparátem nebo kamerou přináší poklady pro rodinný archiv. Na cestě se dají hrát nejrůznější hry, všelijaké slovní hry, v terénu hry pohybové, s míčem nebo jiným náčiním.
Děti jsou citlivé na poskytnutý čas a pozornost. Efekt společných rodinných procházek je stejný jako jsem popsala v předchozím odstavci. Jen je ještě silnější. Děti jsou citlivé na poskytnutý čas a pozornost. Odvozují od toho svůj pocit vlastní hodnoty. Naši na mne mají čas, jsem pro ně důležitý, mám velkou cenu. Avšak také opačně: Nemám asi žádnou hodnotu, když je všechno ostatní důležitější než já, když pro všechno ostatní rodiče čas naleznou, jen pro mne ne.
Soukromé procházky s manželem
Je důležité jen tak být spolu. Soukromé procházky s manželem umožńují mít soukromý čas, kdy neruší dětské dotazy a pády do louží. Jsou velmi přínosné k pěstování vztahu. Nezáleží na tom, naplňuje-li je rozhovor nebo mlčení, je důležité jen tak být spolu.
Platí o ní stejné hodnocení, jako o společných rodinných procházkách. Společně tráveným časem budujeme vzájemný vztah, máme společné zážitky, dáváme si najevo hodnotu. Malá podvečerní procházka ve dvou může být romantickou předehrou k dalšímu jednání manželského soužití.
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tisksilvisko73 | 20 Září, 2010 - 22:14
my taky za dveře,jen sousedi tp nerozchodili.Fakt zapoměli,že jejich děti byli také malí. Holky,já sama mám zajímavé šutříky po kapsách,kabelkách a batůžcích ;-)
Pinknerova | 14 Září, 2010 - 20:41
kekunka | 8 Září, 2010 - 20:05
Procházky že jsou staromódní téma??? :-o :-o :-o :-o Já bych bez procházek nemohla být! Ještě za svobodna jsem chodila pěšky snad pořád, jak jen to šlo. Nejlepší byly noční procházky s kamarádkou, kdy jsme se vracely přes celé město pěšky z Bible studies a doprovázely jsme jedna druhou i několikrát, protože se nám pořád chtělo chodit a povídat. :) Prochodily jsme hodiny a hodiny, klidně i půl noci, a byl to jeden z nejkrásněji trávených časů, na který nikdy nezapomenu.
A i teď, s rodinkou, procházkujem, co to dá. Pravda, s dcerou skoro nikam nedojdem a už po pár krocích máme kapsy plné kamínků, šišek, lístečků, ... :) A marně vysvětlujeme, že ten obří šutr či tu megavětev opravdu brát s sebou nebudem. :D Většinou obejdeme jen pár bloků, ale i tak to zabere nějakou tu hodinku. :) Je úžasné, jak nás dcera učí, kolik zajímavostí svět má, jen my dospělí je už často nevidíme...
Jolanta | 6 Září, 2010 - 21:55
Pinknerova | 6 Září, 2010 - 18:26
effatha | 6 Září, 2010 - 14:23
Ani nevíš, jak jsi mi hlavně posledním bodem kápla do noty! Škoda, že je to nerealizovatelné :(
ABA | 6 Září, 2010 - 13:10
Je to příležitost pro provětrání hlavy ,odpočinek od domácích prací ,relax ,ale i příležitost něco nového najít ,objevit ,nasbírat listy ,větvičky či kamínky pro tvoření či dekoraci ...Procházíme se s dětmi i jen s manželem ,celá rodina nebo jen s prckem ,ale rozhodně každý den






















Poslední komentáře
před 3 hodin 56 min.
před 6 hodin 51 min.
před 6 hodin 52 min.
před 9 hodin 38 min.
před 10 hodin 55 vteřin
před 10 hodin 1 min.
před 10 hodin 4 min.
před 10 hodin 6 min.
před 10 hodin 10 min.
před 10 hodin 11 min.