blog uživatele ABA

Dávala jsem tu pozvánku do Motýlího ráje do Ždánic. Protože nemáme auto, tak vždycky mohou na daleké výlety jet jen ti, kteří se vedou k dědovi do auta. Proto jsem předpokládala, že já to rozhodně opět nebudu, že pojedou naši tři nejstarší. Nakonec bylo všechno jinak. Jenda se Štěpi a tátou stejný den jeli na konferenci do Prahy, kdy měli odpoledne tančit Tanec vzkříšení. Tím pádem naše trojice zůstávající doma, mohla vyjet do Ždánic a ještě se vešla i babička, která tam také ještě nebyla.

Tak už jsem to viděla černé na bílém - Míšu přijali do školky!! Nějak jsem to tušila už před tím, než jsme vyrazili k nástěnce, kde jsem jeho číslo našla v přijatých na požadované pracoviště. Nejdříve se mi o tom zdál sen, že díky věku jsem viděla Míšu na třetím místě mezi přijatými, pak jsem na netu zjistila, že z 256 dětí je Míša věkově maximálně na 26. místě ze 158 přijatých, takže jsem na to byla připravená. Ale vzhledem k tomu, že nemám práci, jsem si nemohla být jistá ničím...

 Slavnostní otevření naučné stezky
v sobotu 19. května ve Ždánicích
Program
10:30 Slavnostní otevření naučné stezky u altánu v údolí ve Šraňkách
11:00 – 13:00 Start procházek Pohádkovým lesem
Doprovodný program 10:30 – 15:00
 jarmark místních produktů
 kostýmy zvířátek a pohádkových bytostí
 oheň a opékání špekáčků
 hasičský vůz
 kůzlata a jehňata na pohlazení
 prodej nektarodárných bylin
 rozdávání směsi bylinných semen
 přírodovědné exkurze Motýlím rájem
 stánek s občerstvením (klobásy, grilované maso, pivo, kofola...)
 pro každého dětského účastníka Pohádkového lesa dárek
Akce bude probíhat u altánku v údolí Šraňky, na severním okraji Ždánic.
K altánu vede značená naučná stezka Motýlím rájem od městského
úřadu. Od úřadu se jde ulicí Malá strana a pak ulicí Žandrof až na konec
ulice, kde začíná polní cesta vedoucí do údolí. Cesta trvá 15 minut.
Trasa Pohádkového lesa vede od altánu ve Šraňkách kolem bývalých
obecních pastvin na konec údolí a lesem zpátky k altánu.
Možnost parkování u městského úřadu, kostela a kulturního domu.
Pořádá DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie, město Ždánice,
občanské sdružení Palánek a Sdružení na záchranu Motýlího ráje.
Naučná stezka je realizována za podpory Nadace VIA z programu ČSOB
a Poštovní spořitelna pro podporu regionů, Jihomoravského kraje,
Moravských naftových dolů a evropského programu celoživotního
vzdělávání Leonardo da Vinci.
Kontakt: zuzana.veverkova@daphne.cz, tel: 774 650 590
Motýlí ráj

Tak jsem myslela, že už nic nebudu psát. Nemám chuť ani námět. Jenže... Jenže člověk nesmí nikdy říkat nikdy. Ono se to pak rychle vyvrbí tak, že do toho musí vstoupit opět. A tak jsem tu a zase píšu. Píšu, protože ten šok, co jsem prožila musím nějak vstřebat. Chci najít nějaké vysvětlení, něco, co mi dosud unikalo. A o čem je vlastně řeč?

Včera jsem měla radost, že se Jáchym cestou ze školy nikde netoulal, nebahnil a přišel domů včas. Neměla jsem žádné podezření, když mi tvrdil, že celou cestu domů utíkal, aby mě potěšil. Ale pak mi zvonil telefon a na displeji bylo číslo školy. Myslela jsem, že paní učitelka od Jeníka chce řešit něco s odjezdem na olympiádu, tak jsem ho naprosto klidná zvedla. Do ucha mi ale zazněl hlas Jášíkovy třídní. To, co mi řekla, mě naprosto porazilo a byla jsem ráda, že to nechtěla dlouze řešit, protože pak už bych jí asi plakala do sluchátka.

Ano, o Vánocích má být rodina pohromadě, i proto se schází celé širé příbuzenstvo a mimo dárečků si předáváme i vzpomínky. Miluji vzpomínky svých rodičů a ty svoje zase vemlouvám svým dětem. Nevadí, že příhoda, jak prababička Štěpánka uspávala své vnuky a usínala u pohádek pravidelně ona sama a kluci, rošťáci, ji za spícími zády házeli bouchací kuličky do kamen, byla vyprávěna snad každé Vánoce a všichni ji znali nazpaměť. Naopak, každý se už těšil na předem známou pointu. Ano, to byly moje rodinné Vánoce...

Tak jsem si říkala, že bych měla zrekapitulovat, co se mi v posledních dnech povedlo a co naopak ne..

Nevím, čím to je, ale těch záporných zkušeností poslední dobou nějak přibývá: finance stále máme na bodě nula, nepřináším do rodinného rozpočtu nic mimo každodenních výdajů na nákupy. Doléhá na mě zase tlak z toho, že už se chystá zápis do školky. Myslím, že Míša už je na školku zralý - těší se na nové věci, domluví se, je samostatný ve spoustě věcí, o kterých se mi ještě před půl rokem ani nezdálo. A v besídce předškolních dětí už vydrží sám s ostatními a je tam spokojený, takže školka bude určitě přínosem. Jen mě děsí představa, že bych nenašla práci a že bychom mohli mít veliký problém školku utáhnout finančně.. Stále totiž nevidím světlo na konci tunelu, jak se říká...Ale v tuto chvíli je asi předčasné ho chtít vidět, vždyť do něj teprve vcházím..

Moji milí, moje milé ..

Tak máme za sebou letošní lednový „půst“. Vloni se nám osvědčilo vynechat televizi a počítač, tak jsme to letos opakovali. Nepsala jsem si deník jako vloni, měla jsem pocit , že nic zajímavého se neděje, a tak těch deset dní jen v rychlosti shrnu.

Manžel měl nucenou dovolenou, neb neměli práci, tak se skoro celou dobu postil od jídla- o to větší chuť na ně má teď . Kdo si myslí , že půstem kdovíjak shodí, mýlí se. Manžel sice byl o pět kilo lehčí než při začátku, ale sotva začal jíst, zase nabírá zpět. Takže půst jako půst je opravdu spíš věc duchovní, než prostředek k lepší figuře .. V práci před Vánoci dostal výplatu podstatně menší, než obvykle, byla jsem z toho dost vykolejená, protože náš rozpočet je značně napjatý a každá koruna nám schází..Na kapra už finance prakticky nebyly , ale přišly nám složenky – vratky peněz: nejprve 80Kč(to bylo úsměvné), pak 400Kč(to už bylo lepší) a na konec skoro 3000 Kč – za to už se dal pořídit nejen kapr. Navíc jsme dostali krásné praktické dárky ve sboru od našich milých :) (například šampaňské, kolekci na stromeček atd.), takže Vánoce byly krásné ! A teď přišla zpráva, že by manžel měl dostat v únoru ještě 13.plat … Nechci se přehnaně těšit, že nám to zaplácne každou díru v rozpočtu, ale vidím v tom všem Boží péči o nás a takové ujištění , že se nemusím bát budoucnosti, že Bůh se o nás vždycky postará !

A u nás se opakuje situace z loňska . Opět se na 10 dní odmlčím.. Proč ? Přečtěte si ZDE a na shledanou až 14.1.