blog uživatele Pusinka M

Jako téměř každou neděli, byli jsme i dnes na mši v kostele. A jelikož je to kostel Narození Panny Marie, měli jsme poutní mši. A jelikož by náš rodák, Josef Antonín Seehling, oslavil 300. narozeniny, byla u nás velká sláva. Mši nám kulturně obohatil pražský orchestr, který hrál Seehlingovu duchovní hudbu. Snažili jsme si vychutnat zážitek duchovní i hudební, ale pro naše prcky to bylo přece jen moc. Vojtík naštěstí usnul u prsa. Mates se snažil také, v plném kostele bylo ticho...opravdu se snažil. Jen se houpal v lavici, na stolku, rýpal betonovou podlahu. Ona se tedy už drolí, ale Mates trochu pomáhal zubu času. Pak se zase hezky posadil a poslouchal. Jenže neviděl tentokrát na oltář a zabrousil očkama na malby s Křížovou cestou a na ukřižovaného Ježíše. A začaly jeho nekonečné a stále dokola opakované otázky, jako při každé mši:

Dneska jsem trošku experimentovala v kuchyni a opravdu se vydařilo .o), všicni si pochutnali.

Suroviny:

Těsto:

2 vejce
hrnek cukru
hrnek syrovátky
1/2 hrnku oleje
vanilkový cukr
2 hrnky polohrubé mouky
1/2 kypřícího prášku
lžička instantní kávy rozpuštěné ve vodě
Nádivka 1:
švestky namočené ve vodě
Nádivka 2:
tvaroh
moučkový cukr na ochucení
1 pudingový prášek vanilkový

Pokřik našich školáků se nesl celý minulý týden naším domem...

A už je to tu.

Donesli vysvědčení a mají "free". Kristinka i Radeček mají samé jedničky s jednou dvojkou.  Takže jsou oprávněně spokojeni.

Teď budou každý večer ignorovat své zmožené rodiče a odmítat jít v "rozumnou" hodinu spát, ráno naopak budou dospávat do deseti dopoledne. Ale my máme jiné plány .

Kromě vysvědčení se doma děly další velké věci. Radeček s Matýskem zkoumali fyzikální vlastnosti ledu v mrazáku, přičemž Mates spadl z vysoké židličky a rozbil si o stůl hlavu. Má teď 4 stehy. Když mi to manžel volal do práce, klepala jsem se jako ratlík. Ve chvíli, kdy volal, že nemůže dítě spící v čekárně na lavičce probrat, jsem měla mrákoty. Naštěstí se nic děsného nedělo. Dneska jdou na kontrolu na chirirgii, já mám opět službu.

Byla jsem hluchá a neslyšela Tě,

byla jsem slepá a neviděla Tě.

I když už vím, že tu jsi, zapomínám na to. Můžeš mi prominout? Hloupá otázka. Vím, že odpouštíš.

Odpustil jsi mi už hodně a budu Tě prosit o odpuštění ještě mnohokrát.

Když Tě prosím, vždy mě vyslyšíš...ale i na tuto úžasnou zkušenost zapomínám a trápím se, místo abych Tě prosila o radu a pomoc.

Vím, že Tě denně mnohokrát zarmoutím svou myšlenkou a činem. Přesto jsi stále se mnou a neopouštíš mě.

Dej mi, prosím, sílu být pevná a věrná, pokorná a skromná. Ať každé mé slovo a skutek je Tvým svědectvím.

Jednoho dne se Bůh zeptal Sv. Františka ....

Bůh: Franto, ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbovej zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno co vidím jsou zelené fleky...

http://www.facebook.com/note.php?created&&suggest&note_id=117752311599692

Poslední týdny sjíždím tyhle písničky  . Není to hip hop ani techno, ale líbí se mi...

http://jukebox.tv-mis.cz/

nejvíc se mi mom. líbí Chválím Tebe.

Jsem konečně na facebooku. Ráda se spojím s dalšími spřízněnými dušičkami...

http://www.facebook.com/profile.php?id=100001124586617

http://www.facebook.com/pages/Stop-eugenice/102675099780791?v=app_2373072738

Můj milý synáčku, za rok nebo dva se mě zeptáš: "Proč zrovna já?" Bude nás to oba bolet. Doufám, že pohádka, kterou jsem pro Tebe napsala Ti aspoň trošičku pomůže:

 

Útěcha  

 

Tento příběh se stal v době, kdy na Zemi žila jen zvířátka a velmi málo lidí. Tehdy se lidé od sebe hodně odlišovali, protože žili jen v malých skupinkách a málokdy se potkávali. V jedné takové skupince žili dva mladí lidé a toužebně si přáli děťátko.  Když nadešla správná chvíle a byli vybráni pro jednoho chlapečka, seslala Příroda k Mamince do bříška Ducha Tvoření. Duch Tvoření  povolal dušičku chlapce ze země Nad Obláčky a učil ho vše, co potřebuje človíček v bříšku znát. Úkolem Ducha Tvoření je také dohlédnout, aby se zárodek v matčině lůně zdárně vyvíjel. Když dostane na starost Duch Tvoření nějakého človíčka, vytváří ho od úplného počátku. Při tvoření má také malé pomocníčky. Někteří dávají do oušek dar slyšení, jiní očím schopnost vidět tvary a barvy, další vdechují do srdce lásku a pochopení. Když se tohle všechno děje, maminka ještě ani neví, že čeká miminko.