Bipolární afektivní porucha

„Je to biologicky způsobené psychické onemocnění. Onemocnění se dříve nazývalo  „Maniodepresivní psychóza“. Bipolární porucha je charakterizovaná výraznými výkyvy nálady, myšlení, tělesné a psychické aktivity a chování. V typickém případě se u nemocného vyskytují období poruchy nálady pod obrazem deprese nebo mánie. Toto onemocnění postihuje 1-5% populace.

Co to je deprese?
Je to stav psychiky, kdy bez zjevné příčiny mohou nastat pocity smutku, vzteku nebo podráždění. Nemocný dále může mít nápadnou chuť k jídlu nebo naopak. Má problémy usnout, probouzí se v noci, předčasně vstává nebo naopak nadměrně spí a to i přes den. Po probuzení se cítí být unavený. Trpí pocitem viny, pocitem bezvýznamnosti a má sníženou sebedůvěru. Může ho bolet hlava, objevuje se nevolnost od žaludku nebo jiné tělesné bolesti, které nejsou vysvětlitelné tělesnou nemocí. Depresivní člověk může požívat nadměrně alkohol nebo jiné drogy, kdy dříve toto nečinil. Mohou se u něj objevovat myšlenky na smrt nebo sebevraždu.

Co je to mánie?
Nemocný má skvělou náladu, která je lepší než obvykle. Zvýší se jeho tělesná i psychická energie. Má pocity zvýšené sebedůvěry, sebevědomí, myslí si, že všechno dokáže. Málo spí a následně není unavený. Plánuje velké projekty. Může být také podrážděný, trpí krátkodobými výbuchy vzteku a agresivním chováním. Zrychleně uvažuje. Rychleji mluví než je u něj obvyklé, nadměrně hovoří. Je neklidný, pořád v pohybu. Přeskakuje z myšlenky na myšlenku, neudrží myšlenkovou linii, objevují se u něj ztřeštěné nápady. Riskuje při jízdě autem, utrácí bez rozmyslu, vstupuje do krátkodobých nebezpečných vztahů a nechráněných sexuálních aktivit. Může také slyšet hlasy nebo nereálné zvuky.
Samozřejmě že se neobjevují všechny příznaky deprese nebo mánie najednou, ale pokud se objeví pět příznaků deprese a tři mánie, můžeme předpokládat, že tento člověk trpí bipolární poruchou.

Máme několik typů této nemoci:
Bipolární porucha I. a II. Toto dělení sice není v současné době používané v klasifikaci psychických onemocnění (MKN-10) používané v České republice, odpovídá klasifikaci ve Spojených státech amerických (DSM-IV), ale často se u nás používá.

Bipolární porucha I je doprovázena depresí a alespoň jednou plně vyjádřenou manickou epizodou. Odpovídá to dříve pojmenované maniodepresivní chorobě.

Bipolární porucha II - opakují se deprese a je přítomna alespoň jedna epizoda hypomanická. V průběhu celé nemoci není plně vyjádřená manická epizoda. Je to mírnější podoba bipolární poruchy.

Smíšená epizoda je charakterizovaná depresí i mánií současně. Cyklothymie – je to mírnější onemocnění než bipolární porucha. Pro ni je charakteristické nejméně dva roky trvající období nestabilní nálady, kdy se objevují v různých obdobích ne zcela vyjádřené depresivní epizody a hypomanie.

Rychlé cyklování nastává tehdy, když se u nemocného projevují vysoká frekvence epizod, například čtyři v jednom roce.

Remise je normalizace psychiky charakteristická realistickou soudností, adekvátní náladou, schopností soustředit se a navazovat vztahy. Normální nálada se jmenuje euthymie.
Při léčbě této jedné z deseti nejdražších nemocí podle WHO se předepisuje lithium nebo se úspěchem používá valproat.

Psychosociální dopady

U bipolární poruchy trvá někdy i osm let a nemocný vystřídá až 4 lékaře, než je nemoc diagnostikovaná. Příznaky nemoci bývají doprovázeny událostmi, jako je rozvod nebo rozchod, autonehoda, propuštění z práce, ztráta zaměstnání nebo majetku. Nemoc také může odstartovat smrt blízkého člověka.

Sociální a profesní důsledky bipolární poruchy jsou nedozírné, když uvážíme opakované stavy oslabení po odeznění epizody a ekonomicky vývoj nemoci. Pouze u 40% pacientů dochází k příznivému vývoji nemoci a návratu do práce. Zbývajících 60% čelí nezaměstnanosti, jen 16% z nich chodí do práce na plný úvazek a 22% na částečný úvazek. V 54% případů pozorujeme snížení profesionálního statusu a v 32% případů snížení příjmu. Většina výzkumu ukazuje, že nejméně polovina pacientů nemá stálou práci.

Nemocný se při ataku mánie může zadlužit, protelefonovat větší částky, hrát neúspěšně hazardní hry, a dokonce se dostat do křížku se zákony. Může krást nebo páchat i násilnou trestnou činnost. Vůbec si neuvědomuje, co dělá. Na přednášce předmětu „Pachatelé trestných činů“, jsme se dozvěděli, že náš právní řád nezohledňuje takto nemocné pachatele a dostávají tresty jako zdraví lidé.

Jak už jsem uvedla výše, nemocní často nepracují. Mnohdy právě stres v práci a nedodržení léčby zapříčiní mánii, po které následuje deprese. Nemocný často odchází na léčení do psychiatrické léčebny, poté má dlouhodobou nemocenskou a většinou ztrácí práci. Žádá tedy o důchod, který mu není mnohdy přiznán. Pokud ovšem posudkový lékař vyhodnotí nemoc správně, přizná alespoň částečný důchod (nově Invalidita I. stupně).

Důchod nebývá velký a tak se nemocný snaží najít nějakou práci. Povaha jeho nemoci ovšem nedovoluje práci psychicky náročnou, proto volí například úklid.
V době depresí se člověk stále vrací ke svým zážitkům z období mánie. Snaží se je rozumově pochopit, což ve skutečnosti nejde. Trápí se, je paralyzován.

Psychosociální dopady na osoby blízké

Bližší rodina, partner případně děti nechápou, co se s jejich blízkým děje. Většinou se na nemocného zlobí pro jeho neuvážené až hazardní jednání v době mánie a naopak nečinnost v depresi. Pro rodinu je těžké se naučit žít s takto nemocným člověkem. Je to psychicky náročné a stresující. A v období remise (normalizace chování) neustále čekají na náznaky přicházející nemoci. Mohou se vystřídat různé postoje od empatie po odmítnutí, popření skutečnosti, zlost nebo přehnané ochraňovatelství. Tyto reakce jsou zcela normální a pochopitelné, protože život s člověkem trpícím bipolární poruchou je velmi obtížný.

Nejsou to jen nálady, které sužují blízké, ale dopadá na ně ekonomická stránka této nemoci. Jak už bylo výše uvedeno, nemocný má buď nulový, nebo velmi malý příjem.A co partnerské a manželské vztahy?

„Důsledků bipolární poruchy pro život ve dvou je opravdu mnoho. Lidé s bipolární poruchou se rozcházejí, rozvádějí nebo zůstávají svobodní mnohem častěji než ostatní. Podle údajů amerického průzkumu žije s partnerem pouhá čtvrtina pacientů trpících bipolární poruchou.

Polovina z nich nikdy nevstoupila do manželství a zbývající čtvrtina žije sama. Další výzkumníci uvádějí, že 45% těchto pacientů je rozvedených nebo po rozchodu s partnerem a 32% z nich je svobodných. Nejnovější studie ukázaly, že osaměle žije téměř šest z deseti pacientů s bipolární poruchou“.

Skore: | Hlasy: 0