Dovolená za pět minut dvanáct!

Já nechci zpátky! Touto jedinou větou by se daly popsat mé pocity po strávení týdenní dovolené v Egyptě a vrácení se zpět domů. Odletěli jsme do letoviska Taba do hotelu Marriott.

Musím říci, že jsme se na dovolenou chystali od léta, ale bohužel jsem měla zablokovanou krční páteř, která pořádně povolila až nyní, tedy po půl roce. Poté se přidaly přítelovo pracovní problémy, kdy nemohl odjet, až jsme nakonec mohli odcestovat v prosinci.

Byly obavy oprávněné?

Bála jsem se, aby bylo teplo, ale obavy byly zbytečné. Přiletěli jsme kolem 4 hodiny ranní a v pohodě jsme si vystačili s mikinou. Zimní bundy jsme nechali v České republice. Než jsme dojeli k hotelu, teplota začala vzrůstat, až dosáhla krásných 28 stupňů Celsia.

Po těch mrazivých dnech, které u nás vládly, to bylo hotové pohlazení po duši. Ihned jsme se převlékli do plavek a upalovali k moři. Těšila jsem se jako malá holka a přítele neustále popoháněla.

Uvelebili jsme se hezky na lehátkách pod slunečníkem a užívali si mořského vzduchu a slunečních paprsků. Cítila jsem, jak mnou prostupují a prohřívají každičký kousek mého života. Byla to nádhera!

Před odjezdem jsem měla zánět mandlí a průdušnice, doznívala ještě rýma. A víte, co? Po pár hodinách strávených v Egyptě nebylo po ní ani památky.

Jiný svět

Po několika týdnech plných stresů, nemocí... byl týdenní pobyt jako živou vodou na náš organismus. Najednou jsme s přítelem měli čas na sebe, užívali jsme se navzájem a měli hodně času na popovídání i hraní karet. Jak jsme si tyto vzácné chvilky vychutnávali!

Zkrátka šedý svět plný starostí zůstal za mořem a užívali jsme si jen toho růžového... Je jasné, že jsme jednou museli sestoupit z úžasného obláčku, ale to jsme prozatím hodili za hlavu.

Jeden den jsme se vydali do Izraele do delfíní zátoky a podmořské observatoře. Bylo moc zajímavé vidět všechny ryby, korály a rostliny. Dokonce jsme byly svědky, jak potápěč vlezl do nádrže se žraloky a rejnokem a krmil je. A víte co? Žraloci si ho ani nevšimli, protože byli doslova přežraní. Jediným vděčným strávníkem byl rejnok.

V Egyptě touto dobou velice brzy zapadá sluníčko. Už v 16 hodin, je cítit, že se ochladilo a kolem 17 hodiny je tma. Ale není zima. Vystačíte si s tričkem, kraťasy a sandály.

Každý druhý večer byl v hotelu nějaký program pro hosty. Většinou se jednalo o tanečníky, ať už břišní tanečnice nebo místní folklór. Rádi vytahovali hlavně dámy do svých tanečních čísel. Ať jsem se schovávala, jak jsem chtěla, vždycky si mě našli. Ale co, bylo to fajn, snažila jsem se vrtět bříškem a zadečkem, moc mi to nešlo, ale to mi v nejmenším nevadilo. Bylo to parádní odreagování. Vůbec mi nepřišlo, že u nás se všichni připravují na Vánoce, já jsem se přenesla do období prázdnin.

Jídlo bylo velmi bohaté a pestré. Nejvíce jsem si dávala kuřecí masíčko s rýží nebo opékaným bramborem. Musím říci, že egyptská kuchyně není špatná, ale česká je česká...

Lidé byli milí a pořád se usmívali. Vím, vše, co tu popisuji, se mohou zdát jako vymyšlené, ale odjela jsem ze stresu, na dovolenou jsem se těšila půl roku a zkrátka jsem si jí užívala plnými doušky. V den odjezdu se mi opravdu nechtělo balit, nejraději bych zůstala, ale to bohužel nešlo.

Počítala jsem s tím, že návrat domů se může znepříjemnit díky teplotním rozdílům chřipkou. Ale nic takového se nestalo. Cítíme se skvěle.

 

Skore: | Hlasy: 2