Hubnutí bez blbnutí
Nesnídáte, a přesto vás škrtí pásek? Máte za sebou několik bleskových diet, ale co platno - plavky se asi nějak srazily... Cítit se šťastně, žít zdravě, mít rád své tělo, tělo pružné, pohyblivé, a tudíž krásné, kdo by si to nepřál! Není to tak obtížně dosažitelné. Igor Bukovský, tvůrce bestselleru Návod na přežití pro muže, nyní sepsal návod na přežití pro všechny, a sice ve své již sedmé knize Hubnutí bez blbnutí - pravdy a lži o dietách a detoxikaci.Napínavá knížka, která se čte jak humoristický román, bude začátkem května k mání i v českých knihkupectvích. Při vydání na Slovensku, v lednu tohoto roku, se kniha hned zařadila do žebříčku deseti nejprodávanějších knih.
Autor, sám lékař, který už dávno vyhlásil přímo ve vlastních kuchařských knihách válku párkům, uvádí poznatky z posledních výzkumů obezity z listopadu 2008. Má totiž zkušenosti i z vlastní Ambulance klinické výživy, kterou otevřel v Bratislavě. Proto také s pochopením pro naše problémy předává mnoho praktických rad, tipů a triků. Své báječné rady přitom píše za barovým pultem a vstoje: „Je to dobré nejen pro mysl a povzbuzení kreativity, ale i jako prevence před hemeroidy a křečovými žílami. Také se tak spálí víc kalorií!" dodává s úsměvem.
Igor Bukovský nám poví, proč nás někteří lidé nutí jíst. A taky třeba, proč je přesvědčen, že „je lepší naučit se žít s cukrem v jeho různých podobách „v kamarádství" (nikoli v otroctví!) než mu vyhlásit otevřenou válku a masivně se uchýlit k takovým falešným pomůckám, jako jsou umělá sladidla!" Tyto umělé látky mohou totiž údajně dokonce ohrozit život našeho psa! Co asi pak dělají s námi? S údivem zjišťujeme, jak se mnohdy snažíme zhubnout podle vžitých „bludů", předsudků a nesmyslných diet...
Na 190 stranách knihy autor vtipně a lehce ironicky, ale též trpělivě reaguje na současnou záplavu diet a výživových doplňků. Text je rozdělen na oddíl Příběhů a oddíl Pravdy a lži. Příběhy čtenářům ukáží nejdůležitější součásti a souvislosti lidského těla a duše, aby bylo možné se lépe seznámit s vlastním tělem a přizpůsobit jeho zvláštnostem i samotné hubnutí. Příběhy jsou o: hubnutí, dietách, neúspěchu, trávicím systému, metabolismu, leptinu, mozku, spánku, svalech a vážení. Například zjistíte, že „trávicí systém můžete skutečně využít k hubnutí, ke kontrole hmotnosti", zjistíte, že sám trávicí systém může fungovat jako záchranný pás před tloustnutím!
Pravdy a lži přinášejí komentáře autora - lékaře k nejčastěji se vyskytujícím tvrzením o nadváze, obezitě a hubnutí, které se za poslední tři roky objevily v časopisech, na internetu a v příbalových letácích výživových doplňků.
Dnes je již jisté, že výživa má vliv na imunitu a alergie a stává se nejen nástrojem prevence chorob, ale i nástrojem léčby. V této knížce však najdeme další mnohem překvapivější, avšak ověřené informace. Dozvíme se o skutečných účincích bleskových diet, o tucích, bílkovinách, cukrech a umělých sladidlech, glykemickém indexu, o důležitosti snídaně a kupodivu i večeře, o cvičení, pitném režimu, trávení, o vlivu psychiky na tloustnutí, o motivaci k hubnutí. A také o pevné vůli i o tom, jak je třeba organismus vyčistit.
Lehkým perem autor popisuje nejen výsledky složitých výzkumů, ale ještě jako osvěžení přidává odpovědi českých osobností na otázku, jak umějí vydržet sami se sebou. Všechny situace mají řešení, jak zjistíme při čtení. A autorův optimismus dodává čtenářům odvahu, aby své snahy o zdravý a naplněný život nevzdávali. Kniha má ambice stát se opravdovým návodem na správné a zdravé hubnutí díky důvěryhodnosti autora - lékaře a díky kvalitnímu zpracování nejnovějších vědeckých poznatků o vlivu výživy na člověka.
Zaujala vás tato kniha? Můžete ji u nás vyhrát!
Co vy a hubnutí? Zkoušeli jste různé "zázračné přípravky" na hubnutí nebo jiné populární způsoby hubnutí? Nebo máte svůj vlastní vyzkoušený a úspěný recept? Podělte se s ostatními v komentáři a máte šanci vyhrát právě tento knižní titul.
Soutěž skončila. Knihu získává Sahi. Gratulujeme!
Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Zobrazit pro tiskces270 | 18 Červen, 2009 - 13:29
. Já totiž jídlo hrozně miluju,hlavně to tučné a nezdravé,např. hranolky,hamburgery,kebaby atd atd. Vždy po nějaké době se mi zdá,že sem přibrala a tak se snažím cvičit,jen tak po domácku. To my ale vydrží cca 3dny a pak zase necvičím. Jsem opravdu hrozná,nemám vůbec pevnou vůli
. No,já se nechci vidět v plavkách,to zas budou depky

silvisko73 | 18 Červen, 2009 - 07:52
před třemi roky jsem držela dietu.To jest ráno jsem měla celozrné pečivo či extrudovaný chlebík+sýry,vajíčko,nebo i pomazánkové máslo a hoooodně zeleniny,kávu a trochu čaje.Oběd jsem měla úplně normální,tvrdím,že tuky potřebujeme a na véču jsem si dala doma po většinu zeleninové mísy a vínko-bílé,nebo v práci kde vaří teplé večeře jsem si dala masíčko a zeleninu.Bez příloh.Přes den jsem při pocitu hladu snědla sem tam nějaké zelené jablíčko a při slintačce na sladké i čtvereček hořké čokolády.Za půl roku jsem shodila 11 kil.Bohužel kdybych víc pila,to já neumím,tak by to bylo určitě ještě víc.5 kileček jsem z toho nabrala zase zpět,ale 6 jsem měla stále dole.Koupila jsem si pár hezkých hadříků a měla sama ze sebe radost.Hodně jsem se toulávala přírodou a to patří k tomu shazování.Nyní zase nabírám,ale to je v pořádku,jsem přece těhulkou.Mindráky z toho nemám a vím,že při troše vůli po porodu ,zase shodím kilča.Protože můj tlak dosahuje ani ne 100/60 a dost se mi motá hlava,tak piju.Piju převážně bylinkové či ovocné čaje,bez sladidel,nebo jen čistou vodu.
Pokud z vás někdo drží dietku,tak s rozumem.Opravdu "NEŽRAT" se nevyplatí.Raději si dát,ale míň a hodně zeleninky i ovoce.Holky,držím vám palce.
PS:kamarádka cpala do sebe zlaté vajíčka.Jasně,shodila hodně,byla hezká...ale!! ale kila a víc než ta svá má zpět!! 
lobelka | 17 Červen, 2009 - 22:57
Naše cácorka by byla nejradši, kdyby to běželo v tv od rána do večera. Už bychom v tom mohli hrát
jana224 | 16 Červen, 2009 - 15:20
Mám vyzkoušených řadu diet a vždycky po pár měsících polevím. Nejvíc se mě osvědčila dieta nejíst sladké a tuky. A cvičit nebo jízda na kole a chůze, každý den 30-60 minut. Důležité je mít pevnou vůli !!!
Ataner | 16 Červen, 2009 - 09:59
Tak na to nejezení mám jeden příklad: Já jím pravidelně podle pokynů lékaře vyváženou stravu a hubnu sice pomalu, ale pořád a bez hladu a problémů. Segra zase nejedla vůbec třeba 14 dnů, pak až se opírala hlady a slabostí o zeď si dala týden pauzu a pak zase pokračovala asi 4 měsíce dokola. Ano zhubla na vytoužených 50 kg ale.......už 3 roky běhá po lékařích. Totálně si rozdodila zdraví, Hromadí se jí v krvi draslík a má málo býlých krvinek, žaludeční vředy, hemerojidy, křečové střevo atd.....
a teď se ptám: STOJÍ TO ZA TO???
Satine | 16 Červen, 2009 - 09:44
Hladovění je vážně blbost. Myslím, že člověk má jíst všechno, ale nepřejídat se! Tím se roztahuje žaludek a máš potom pořád pocit, že do sebe musíš natlačit víc a víc. Dokonce jsem kdysi někde četla, že pocit plného žaludku je impuls, který jde do mozku nejdelší dobu. Tzn. už jsi plná, ale tvůj mozek si to uvědomí až cca za 5 minut. Proto se má jíst pomalu. A za další je nutné se hýbat. I kdybych jedla sebemíň a seděla jen na zadku, tak mi stejně vyletí kila nahoru.
Všem hubnoucím držím palečky, ať se jim daří
Rimmer | 16 Červen, 2009 - 08:06
Tak s tím nemůžu souhlasit, nežrat, nežrat, nežrat - to je dost zastaralý názor, který u hubnutí vůbec neplatí!!!!! Právě když hubneš zdravě, tak jíš hodněkrát denně, že jsem měla pocit , že jím více, než předtím, a nemám přes den vůbec hlad!!!!!!! Já když nejím, tak potom přibírám. A každý doktorka ti řekne, že abys zhubla,musíš jíst!!!!!!!!
Fili.pina | 16 Červen, 2009 - 07:54
Holky, nedávno jsme se o tomhle bavily s mamou která po téměř 25 letech shodila 15 kg během hrozné chvilky.
Po porodu jí zůstalo nahoře asi 20 kg (se mnou přibrala 35 kg, patnáct shodila do 3 měsíců po porodu, ale zbytek jí zůstal). Vždycky to sváděla na následky porodu, ale když už jsem začínala chodit do školy, došlo jí, že už by si měla najít jiný důvod. A hubnout.
Pamatuju se jak jsem měla srandu, když jsme večer chodívaly běhat. Mamča oběhla náš 5 vchodový panelák a měla dost, já z toho děsnou legraci. Tak raději chodila běhat na místní stadion, ale tam na ni prý pravidelně pokřikovala partička výrostků "makej" apod, tak tam také chodit přestala.
Pak přišla na různé diety, omezila sladké, tučné, u všeho hledala obsah, ale pak se jednou přištihla, jak stojí u regálu a dívá se na zákusek pohledem uchyláka, sliny nestačila ani polykat, prodavačka na ni nechápavě zírala a ptala se jí jestli si ten zákusek teda dá a máma vůbec nechápala, co v té cukrárně dělá. No dala si ho a tím skunčila i její dieta.
Pak přišly na řadu zázračné tabletky, po kterých sice zhubla, ale otázkou je jak, V návodu totiž bylo, že by tabletku měla zapít dvěma sklenicemi vody.... no samozřejmě ji po té vodě hlad vždycky přešel. Skutečně dost zhubla, ale jakmile tabletky došly (a za ty prachy přece nebude kupovat další!) tak měla navrch ještě o další tři kila víc.
Tak to vzdala, jenže pak jsem já vyletěla z hnízda a máma, která na své jediné dítě byla strašně upnutá, to velice těžce nesla. Asi půl roku v životě tak trošku tápala (volala mi i 8x denně kvůli každé hlouposti, často si se mnou dávala sraz ve městě, vymýšlela co by se v našem bytě mělo zlepšit atd...). Jenže potom se všechno změnilo jaqko mávnutím kouzelného proutku, s tátou se semkli ještě víc, protože teď je spojovala další věc - stesk po mně a prázdný byt. Začali spolu jezdit na kolech, ne proto, aby zhubli, ale proto, že je to prostě bavilo. Zpočátku mi to přišlo k smíchu, oba gaučoví typy, ale skutečně je to bavilo a denně jezdili dál a dál, až se kolo stalo jejich velkou vášní, které však museli uzpůsobit i životní styl. Teď už nešlo žrát, protože se pak hůř jelo. A tak začali jíst slušně, vhodně, jak se na správné sportovce sluší. Jen tímhle moje máma zhubla 15 kg za něco málo přes půl roku a pravidelným sportem si teď svou váhu drží.
Ale případ za všechny je můj manžel. Přes zimu pravidelně nabere něco mezi 10-13 kg. Vánoce, Velikonoce, velká lákadla v obchodech, nulový možný pohyb. Jenže jakmile začne léto, manžel vytahuje kolo, na kterém jezdi do práce, do vedlejší vesničky, kde je zadarmo tenisový kurt, chodíváme hrát i 2x denně a protože na sluníčku má člověk větší potřebu pití než jídla, tak ani tolik nebaští. Během měsíce je tak schopný těch 10-13 kg zhubnout, a já marně zjišťuji, jak je to možné, že jemu to jde a mně ne!!!!!!!!
DobroslavaII | 15 Červen, 2009 - 22:15
DobroslavaII
Stále platí, že je třeba snížit příjem a zvýšit výdej, takže staré dobré Nežrat,nežrat, nežrat + malý dvůr a velký bič. No a trochu pevné vůle a trpělivosti.
trz | 15 Červen, 2009 - 21:58
lobelka | 15 Červen, 2009 - 21:51
Vlastně jednou jsem dietu držela, ale to jsem musela. Měla jsem mononukleozu a během měsíce jsem shodila 4 kila. Ale to už je deset let a od té doby jsem pomalu, ale jistě nabrala ta kila zpátky a k nim ještě dvě
Ale zatím nemám nervy to nějak řešit. Jsem doma na RD a říkám si, že až nastoupím zpátky do práce, tak třeba zase přijdu do formy.aduja55 | 15 Červen, 2009 - 16:51
jar1 | 15 Červen, 2009 - 11:56
maus | 14 Červen, 2009 - 16:27
Zdravím Vás dámy, nu myslím že "po dětech" je to tak padesát na padesát, buď se kila lepí kam jen se dá a nebo jste s úspěchem překonaly to krásné období těhotenství a kojení beze zeměn na postavě. Já na tom nejsem asi úplně nejhůř, ale deset kilo je deset kilo.Snaha je a vždy byla sbírat užitečné rady z televize, časopisů, prostě všude kde to bylo dostupné jak na ty kilečka..... Ruku na srdce-diety jsem nikdy nevydržela držet-jsem žravec!-bez jídla jsem prostě "v nervu"!
No, kniha by se hodila, dle příspěvku jde o vzdělaného pána který ví o čem mluví-píše a mít konečně doma ucelené informace o tom co je pro naše tělíčka dobré-to by byla opravdu výhra!Tak doufejme a pokud nebudeme mít štěstí-rychle do knihkupectví a s vervou do toho!!!
Hela45 | 14 Červen, 2009 - 12:42
Sahi | 14 Červen, 2009 - 12:17
Můj životopis by se mohl jmenovat dieta.Od dětství jsem byla oplácané dítě,které ve 14-ti letech přes prázdniny vlivem pohybu zhublo.Do prváku šla štíhlá dívka a to jsem si chtěla zuby,nehty udržet.Ráno jsem nesnídala,přes den něco zobla a večer se vracela k starostlivé mamince z hrncy a pekáči jídla.Žádný pohyb a hladové tukové buňky zapracovaly a já zase nabyla.Postupem času jsem vyzkoušela všechny diety,které se ke mě dostali.Většinou jsem byla schopna uvěřit úplným šílenostem než rozumným argumentům.Celé tělo i mozek jsem vyhladověla a vystresovala a po zkončení diety jsem se nemohla dostat do normálu,klasický JO-JO efekt.Nyní jím zdravě dietní maso,jogurty,celozrnné výrobky,zeleninu a ovoce ,ale když je chuť dám si sušenku,zmrzlinu,kus krkovice,ale nepřejídám se a nesnažím se zhubnout.Doufám,že mi zase nerupne v hlavě a nebudu chtít vypadat jako 16-ti letá modelka.
bea | 14 Červen, 2009 - 12:00
to máš zařízeno skvělé. Moje dcera může taky ládovat kdykoli a v kteroukoli hodinu do sebe jídlo a je jako proutek po dvou dětech. A já? Škoda pomyslet. Alespoň v tomhle tchýně měla kladný vliv na Janču.
Martin 13 let, Tomáš 14 let, Jana 24 let
wrorejs | 14 Červen, 2009 - 11:56
Já byla od mala bytelně stavěná. Rodiče byli hubení a mně všichni říkali, že jsem po babičce ,,z kopce". Babičku jsem sice nezažila, ale věděla jsem, že se povídalo, že když šla z toho kopce, tak se jen valila. Byla sice tlustá, ale jinak bezvadná ženská. Ale to, že mě srovnávali s její tloušťkou mě hrozně moc trápilo. ![]()
Ale něco z jejích genů jsem možná zdědila. Ráda pekla, vařila a milovala vše sladké. To já také. A to je můj největší nepřítel v mém boji s váhou. Bojuji, bojuji, bojuji. Někdy se mi to daří víc, někdy méně.![]()
tabita | 14 Červen, 2009 - 07:43
Já naštěstí patřím k těm, které hubnutí nepotřebovaly. Od svatby až do padesátky se mě plus mínus 3 kg držela stejná váha. Nikdy jsem nad žádnou dietou a hubnutím nepřemýšlela, jedla jsem všechno, kdykoliv i pozdě večer. Mí sourozenci jsou od 30 let v nadváze. Myslím si, že moje váha byla udržována sportem, pohybem a celkově pozitivem v myšlení- bez stresů. Od 6 do 17 let jsem provozovala gymnastiku a tělo si tak zvyklo na každodenní cvičení a pohyb, že to byl pro mě ten nejlepší základ. Později jsem tančila a po mateřské jsem už jen tak chodila do "Sokola".A také jsem velepožírač ovoce a zeleniny. Dneska , ikdyž nejsem v nadváze, ale tím, že jsem během dvou let, ani nevím jak, "nabrala" , je to poznat na zdraví. Při poslední návštěvě lékaře jsem měla šílený cholesterol a také mi otékají nohy a sem tam nějaký jiný zdravotní problém. Dostala jsem letáček s vhodnými a nevhodnými potravinami. Jsem ve věku menopauzy, kdy ženy obvykle problémy mívají, takže dietu zakouším po poradě s lékařem hlavně ze zdravotních důvodů. ![]()
Korálovka | 14 Červen, 2009 - 07:34
Také jsem vždycky byla od přírody hubená, v lékařích to spíš vyvolávalo nervozitu. Maminka mě cpala 7x denně, abych přibrala, až jsem se z toho třetí den poblinkala, tak toho nechala. V dospívání jsem jedla ze všech ze třídy nejvíc, a přesto jsem byla jedna z nejhubenějších
Zkrátka, asi jsem měla rychlý metabolismus.
Poprvé jsem přibrala asi 8 kilo ve spokojeném manželství
Já na to nebyla zvyklá, tak se hned dostavily komplexy. Ale krom bříška a trochu silnějších stehen to na mě ani moc nebylo vidět. Myslím, že jsem právě tehdy měla váhu tak akorát. Dneska už to vím...
Po druhém dítěti jsem totiž sice zhubla, ale pak jsem začala zase přibírat. Narodilo se nám hodně živé, uplakané a nespavé dítě, takže jsem se ve dne v noci nezastavila. Bylo mi kolikrát špatně od nevyspání, od slabosti, a tak jsem samozřejmě jedla více než jindy. Sice mě to mrzelo kvůli postavě, ale důležitější pro mě bylo přežít
Za rok a kousek jsem přibrala 16 kg!
Pak se dcera přestala budit v noci, a já tudíž přestala jíst v noci (a KONEČNĚ i přibírat). Jenže ty kila nešla jen tak dolů. Kamarádka mi říkala, že zvýšená váha má co dělat i s poraněným ženstvím v psychice po narození dětí. Že až se znovu uzdravím na duši jako žena, tak i přirozeně zhubnu. Musím říct, že teď jsem začala hubnout, a zároveň připadám si nejspokojenější za posledních několik let. Možná, že na jejím názoru i něco je. Na druhou stranu musím říct, že sice jím pořád stejně hodně a stejně často, ale taky už můžeme s dětmi více chodit na výlety, čehož rádi a často využíváme. Tak možná, že na to má vliv i trocha toho pohybu, který jsem si dřív nemohla dopřát. Dřív jsem byla jen uštvaná vyčerpaná ženská
Teď už celá rodina žijeme moc hezký a plnohodnotný život.
Ať už přišlo mé vytoužené hubnutí čímkoliv, jsem za něj moc ráda. Netoužím zhubnout rychle, ale hlavně zdravě a trvale. Tak snad jsem na dobré cestě 
beruska2 | 14 Červen, 2009 - 06:48
Před 3 roky jsem dodržovala dělenou stravu podle Lenky Kořínkové, zhubla jsem 10 kg - během 1 roku. Bylo to fajn, cítila jsem se dobře, neměla jsem hlad, připadala jsem si přitažlivější. Nyní jsem podruhé těhotná a protože mi zjistili těhotenskou cukrovku, musím držet také dietu. I po té se bohužel hubne. Už jsem shodila 2 kg.
Držte mi palečky, mimčo se má narodit v srpnu.
trz | 14 Červen, 2009 - 00:41
) a teď se kromě těhotenského výkyvu do 65 kg držím na padesátce plus mínus dvě kila už skoro deset let. Jak se mi začnou třít stehýnka o sebe, říkám si, že je na čase začít trochu cvičit a utnout noční jídlo. Teď už nějaký ten týden se snažím nejíst po osmé večer a pokouším se jednou denně cvičit (to mi jde dodržet zatím hůř). Podle BMI balancuju na spodní hranici normy, ale já sama dobře vidím, kam se mi ty noční karamelky usadili
minimoj | 14 Červen, 2009 - 00:04
No, která z nás tenhle problém nezná ? Jestli ale budete mít zájem něco o sobě zjistit a jste z Brna, nebo z Ostravy a okolí, přijďte se buď 19. (Brno) nebo 20. června (Ostrava) kouknout na akci Zdraví jako vášeň - pořádá ZPMV a info najdete na :
http://www.zpmvcr.cz/cz/aktualita.html?id=102
Já vám tam změřím body mass index (BMI) a určím, jak jste na tom s váhou a s obsahem tuků v těle.
Těším se na Vás, holky.
bea | 13 Červen, 2009 - 19:49
Martin 13 let, Tomáš 14 let, Jana 24 letSonne | 13 Červen, 2009 - 14:28
Tak já jsem bývala tak trošku při těle, ale podařilo sei pár kil shodit- chodívala jsem do posilovny, na aerobik , jedla více zeleniny a ovoce, jídla bez přílohy. Takže to bez dětí šlo rychle dolů. V těhu jsem přibrala skoro 25 kg.Po porodu mi zůstalo 10 kg, které nešly a nešly dolů. Opět jsem otěhotněla a po porodu shodila všechno i těch 10 kg, co mi zůstalo. To jsem po pravdě nedělala nic jiného, než kojila,a lítala do školky a ze školky, cca 3 km denně, spánku nic moc a péče o 2 děti- manža byl služebně pryč. Takže ty kila lezly sami dolů.
Tedkom mám těch 10 kg zase navíc.
Děsně bych je chtěla zase pryč, a i když zase lítám do školky aze školky, tak se mě ty potvůrky drží a drží.Možná to bude tím, že pořád něco koštuju a sem tam i tu čokoládu zblajznu a navíc to grilovací maso taky není to pravé ořechové na zhubnutí.
AAAchhhh, jooooo
Davídek - 2,5 roky Verunka - 5,5 let
KalamityJane | 13 Červen, 2009 - 08:23
Rimmer | 12 Červen, 2009 - 21:15
Já o hubnutí - to je román na pokračování
Občas si říkám, že už jsem tak naučená neustále hubnout, že v období, kdy jsem s postavou spokojená mi po čase začne něco scházet - a to to hrozné hubnutí
Asi síla zvyku či co...
Různé prášky jsem zkoušela, ale to (kupodivu) nezabírá.
Různé diety, jsou taky na dvě věci, ikdyž ty jsem vyzkoušela taky snad všechny. 3denní pročištění organizmu mám taky za sebou, a s tím jsem byla spokojená.
Ale jinak je to naprosto jednoduché - jen to dodržovat, to je horší, že jo. teorii zná každý. Jíst 5-6 denně, sportovat, hodně pít, no a jíst samozřejmě zdravější jídla. Sama jsem vyzkoušela odbornou pomoc, chodila jsem k doktorce a to se mi hublo naprosto skvěle!!! Byla jsem moc spokojená, takže to všem doporučuju!!! Neurčila porce jídla jen tak obecně,ale na základě vyšetření, takže to bylo šité přímo mě na míru.





























Poslední komentáře
před 9 hodin 56 min.
před 12 hodin 28 min.
před 17 hodin 1 min.
před 18 hodin 29 min.
před 19 hodin 19 min.
před 20 hodin 29 min.
před 21 hodin 53 min.
před 22 hodin 6 min.
před 1 den 51 min.
před 1 den 10 hodin