Hudba má vliv na psychiku

Na nemocnou psychiku zabírá jako lék i hudba. Máte-li bolavou dušičku, pusťte si písničku, která vás vždy rozveselí a naladí pozitivním směrem. O vlivu hudby na psychiku ví své i psychoterapeutka Pavla Štěpničková, která se při své profesi psychoterapeutky léta věnuje muzikoterapii, voice therapy a zpěvu.

V současné době těší své příznivce novým CD šanslnů a písní Tak nevím. Dvanáct písní o tom, jak to v životě chodí, nejen nazpívala, ale je také autorkou hudby. Texty jsou dílem Luka Kopala Oscara a Blanky Pejskové.

Pavla Štěpničková se jako jedna z mála psychoterapeutů zabývá psychoterapií propojenou s tradičními spirituálními přístupy...

Vystudovala jste pedagogickou fakultu, co se stalo, že jste se vydala cestou psychoterapie?

Vystudovala jsem obory jazyk český, hudební výchova a jazyk německý. Po revoluci jsem začala podnikat - překládala jsem, tlumočila a učila ve speciálních týdenních jazykových kurzech, které byly zaměřeny na učení pravou hemisférou - podle pravidel mozku. Učila jsem ve skupince 6-8 lidí, součástí výuky byly také relaxace s hudbou navozující uvolnění. Relaxace zapojuje pravou hemisféru a někdy otevírá vzpomínky - mí studenti potřebovali komunikovat a sdílet. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla dále studovat psychoterapii.

To už pak byl jen krůček ke zpívání? Jak jste se ke zpívání dostala, jak Vás to vůbec napadlo?

Studovala jsem hudební výchovu na pedagogické fakultě, během studií jsem zpívala ve vysokoškolském sboru, který byl na velmi vysoké úrovni, zpívala jsem v oktetu a zapojovala se do různých hudebních projektů. Později, když jsem studovala psychoterapii, jsem se díky svému hudebnímu cítění dostala k muzikoterapii a také k bubnování. To mne znovu po letech přivedlo ke zpívání.

Skládáte hudbu, máte talent k hudbě v rodině?

Ano, tatínek léta hrával v kapele, byl to skvělý bubeník, maminka krásně zpívala a moje o sedm let starší sestra mě od malička také vedla k hudbě - zpívaly jsme na vystoupeních, rodinných oslavách, hrály na klavír.

Jak byste definovala zdraví? Je dobrá psychika půl zdraví?

Cítíme-li se dobře na duši, je nám dobře i na těle. Trápíme-li se, na zdraví se to vždy nějak odrazí. Naše tělo je schránkou naší duše a je třeba o něj s láskou pečovat.

Co chcete CD Tak nevím... svým posluchačům říct?

Moje písně jsou mojí vnitřní výpovědí, jsou o životě - v dnešní době občas vázne komunikace, neumíme nebo se obáváme vyjádřit své pocity, ale potřeba sdílet je v nás hluboce zakořeněna. Ráda bych svými písněmi „sdílela" to, co mnohdy prožíváme - smutek, obavy, zklamání, ale také radost a odvahu.

Dalo by se říct, že písničky na CD můžou lidem zlepšit psychiku?

Pohladí na duši. Je to opět o tom sdílení a pocitu, že nejsme v tom světě sami a emoce prožíváme všichni podobně.

Jaký je váš názor na hudbu a psychiku, je zde nějaké pozitivní spojení?

Hudba má obrovský vliv na psychiku, ne nadarmo relaxujeme a odpočíváme při hudbě, hudba může dodat odvahu a energii. Otevírá pravou hemisféru, kreativitu, obrazotvornost, ale také vzpomínky. Společné „muzicírování" a zpívání nebo bubnování v kruhu podporuje pocit sounáležitosti, radosti. Opakované zpívání písní v kruhu pomáhá přirozenou cestou klidně a rytmicky dýchat. Vytváří zvukové vibrace v těle, jako kdybychom byli masírováni zevnitř. Mozkové vlny se mění a podporují uvolnění a kreativní vědomí. Společné zpívání podporuje i imunitní systém - zvyšuje koncentraci kortizolu, který zásobuje buňky kyslíkem. Upravuje krevní tlak a puls, zvyšuje podíl melatoninu (hormon podporující uzdravovací proces v těle), snižuje hladinu hormonů, které vytvářejí stres, uvolňuje endomorfíny (zabraňují bolesti) a protein interleukin 1 (na tvorbu krve).

Jak dokážete skloubit vaší terapeutickou praxi, skládání hudby a ještě koncertování?

Také v psychoterapii využívám meditaci při hudbě, bubnování a zpěvu, u klavíru relaxuji.. Vše je zkrátka krásně propojeno...

Jak relaxujete vy osobně?

Mám ráda pohyb a od dětství jezdím na koni, koně miluji. Sama mám koníka, a když si na něm vyjedu, je to ten nejlepší lék na tělo i na duši.

Jaké jsou zkušenosti z vaší praxe, co nejvíce trápí lidskou dušičku? A jak proti tomu bojovat?

Spousta problémů pochází z toho, že nejsme v kontaktu sami se sebou, nedůvěřujeme si a nerespektujeme sami sebe. Z toho pak pramení problémy ve vztazích, pocity nepřijetí i frustrace v práci. Řešením je cesta zpátky k sobě, k důvěře. Terapeut, kterému důvěřujeme, může být dobrým průvodcem na této cestě, máme tak možnost sdílení, které je v našem životě velmi důležité.

 

Skore: | Hlasy: 0